1. Text ustanovení § 23 odst. 2, ve znění platném v době vydání napadených rozhodnutí, zní:
„Za bezpečnostní riziko se považuje zejména
a) činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,
b) činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,
c) styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,
d) chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,
e) skutečnost, která může vést k vydíratelnosti,
f) pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,
g) probíhající trestní stíhání, nebo
h) užívání jiné identity.“
Text ustanovení § 23 odst. 2, ve znění zákona č. 363/2000 Sb., zní:
„Za bezpečnostní riziko se považuje zejména
a) činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,
b) činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,
c) styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,
d) chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,
e) skutečnost, která může vést k vydíratelnosti, nebo
f) užívání jiné identity.“