(1) Při určení výše a způsobu určení odměny za správu věci nebo majetku, které byly zajištěny v trestním řízení, se postupuje obdobně podle zvláštního právního předpisu^4a). Základem odměny exekutora je cena věci nebo majetku, které mu byly svěřeny do správy podle věty první, zjištěná podle zvláštního právního předpisu^4b).

(2) Na návrh exekutora může orgán činný v trestním řízení, který exekutora správou věci nebo majetku pověřil, přijmout opatření, aby exekutorovi byla poskytnuta ještě před pravomocným skončením trestního řízení přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.

(3) Odměnu, zálohu na odměnu a náhrady podle odstavce 4 exekutorovi vyplácí orgán činný v trestním řízení, který jej výkonem správy věci nebo majetku pověřil nebo na který přešla příslušnost ke správě podle zvláštního právního předpisu⁷).

(4) Náhrada hotových výdajů v souvislosti se správou věci nebo majetku se řídí ustanovením § 13, náhrada za doručení písemností se řídí ustanovením § 15.