10. Analýza:

a) požadovaný chemický rozbor, ve vztahu ke složení testovaného materiálu, se provádí za použití příslušných vhodných analytických metod. Stanovení K_n (= koncentrace sledovaných látek) se provádí na konci každé doby vyluhování;

b) kontrolní test se provádí zároveň s každým testovaným vzorkem a to za použití stejných podmínek testu (testovací voda, testovací teplota, doba extrakce, zátky, atd.) jak je popsáno v bodu 9, ale s vynecháním vzorku testovaného materiálu. Stanoví se na konci každé doby extrakce koncentrace K _0;n (n je pořadové číslo extrakční doby) každé specifikované složky (nebo interferující látky) s požadovanou přesností. Jestliže kterýkoliv výsledek kontrolních testů je větší než příslušná nejnižší koncentrace sledované látky (hodnota ležící mezi detekčním limitem a koncentrací, která nemá být u pitné vody překročena), pak je nutno zjistit zdroj kontaminace, odstranit jej a celý postup zopakovat;
Poznámka: Kontrolní testy se provádějí dvojmo, ale při testování většího množství vzorků (to znamená více než 2), pak stačí jedna dvojice slepých stanovení, pokud je použito jedné šarže zásobní vody.

c) pozitivní kontrola testovacího systému (metoda standardního přídavku); kde je to možné, provede se kontrolní test s přídavkem standardního množství stanovované látky, a to v koncentraci, která je očekávána. Extrakce se provede podle bodu 10. Je-li zpětná výtěžnost přidané látky menší než specifikovaný požadavek v referenční normě, pak se celý postup musí přezkoumat a opakovat, pokud se nedosáhne uspokojujícího provedení.