ZÁSADY ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE BÁŇSKÝMI ZÁCHRANÁŘI

POSTAVENÍ ČLENŮ BÁŇSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU V DOBĚ ZDOLÁVÁNÍ HAVÁRIE

PŘÍPRAVA A ORGANIZACE ZÁCHRANÁŘSKÉ AKCE

ZÁCHRANÁŘSKÝ ZÁSAH NA POVRCHU

(1) Činnost báňských záchranářů při záchranářské akci organizuje a řídí velitel báňského záchranného sboru. Tuto funkci vykonává vedoucí závodní báňské záchranné stanice organizace nebo její části postižené havárií nebo jeho zástupce, pokud neurčil ředitel hlavní báňské záchranné stanice jinak. V případě, že při záchranářské akci současně zasahují báňští záchranáři hlavní báňské záchranné stanice, přejímá řízení a organizaci činnosti ředitel hlavní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupce nebo jím určený technik hlavní báňské záchranné stanice. Při výjezdu k havarijnímu zásahu pohotovostních jednotek závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí bez účasti jednotek hlavní báňské záchranné stanice přejímá řízení a organizaci činnosti vedoucí závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí nebo jeho zástupce.

(2) Velitel báňského záchranného sboru je podřízen vedoucímu likvidace havárie. Od jeho příkazu se smí odchýlit jen tehdy, jde-li o nebezpečí z prodlení nebo při vážném ohrožení života. Pokud se odchýlí od příkazu, neprodleně o tom informuje vedoucího likvidace havárie. Odmítnout splnění příkazu může pouze tehdy, pokud by jeho splnění zřejmě a bezprostředně ohrožovalo životy báňských záchranářů.

(3) Neprodleně po dojezdu na místo postižené havárií se velitel báňského záchranného sboru spojí s vedoucím likvidace havárie, vyžádá si příkazy k zásahu a rozhodne o počtu a vybavení čet vysílaných do zásahu.

(4) Velitel báňského záchranného sboru se zdržuje na stanovišti určeném vedoucím likvidace havárie. Vzdálit se z určeného místa může jen se souhlasem vedoucího likvidace havárie; v tomto případě určí svého zástupce.

b) určuje rozmístění základen a jejich velitele,

(5) Velitel báňského záchranného sboru

c) zajišťuje plnění příkazů vedoucího likvidace havárie,

a) povolává a určuje čety, popřípadě i jednotlivé báňské záchranáře k plnění úkolů,

d) rozhoduje o typu dýchacího přístroje, který má být v zásahu použit, a o jeho úpravě z hlediska délky jeho ochranné doby,

e) rozhoduje o přítomnosti mechanika a lékaře nebo zdravotnického záchranáře na základně a určuje jejich úkoly,

f) rozhoduje o zřízení záchranářských hlídek; jednočlenná hlídka může být jen v místě, odkud je přímé spojení s velitelem základny nebo s velitelem báňského záchranného sboru.

(6) Velitel báňského záchranného sboru uplatňuje u vedoucího likvidace havárie požadavky k zajištění materiálů, prostředků a pomocných služeb nezbytných pro činnost čet a báňských záchranářů v zásahu.

(1) Činnost báňských záchranářů přidělených na základnu řídí velitel základny.

(2) Velitelem základny může být jen báňský záchranář, který má alespoň kvalifikaci četaře (§ 25).

(3) Velitel základny je podřízen veliteli báňského záchranného sboru a plní jeho příkazy.

(4) Velitel základny rozhoduje o nasazování čet do zásahu a jejich střídání, o připravenosti záložní čety přidělené na základnu k poskytnutí okamžité pomoci četě v zásahu a o vybavení základny. Vydává příkazy k odchodu čety do zásahu a určuje způsob spojení a interval dorozumívání mezi základnou a četou v zásahu a maximální dobu nasazení čety v zásahu a její pracovní úkoly. O svých rozhodnutích a o plnění uložených úkolů informuje velitele báňského záchranného sboru.

(5) Velitel základny vede deník základny, do kterého zapisuje vydané příkazy a čas jejich vydání, obsah hlášení čet, výsledky měření koncentrací plynů a další důležité skutečnosti týkající se zásahu nebo základny.

(6) Velitel základny může opustit základnu jen se souhlasem velitele báňského záchranného sboru; v tomto případě však po dohodě s velitelem báňského záchranného sboru na dobu své nepřítomnosti určí svého zástupce.

(1) Četař je bezprostředním nadřízeným všem členům čety. Řídí činnost čety a zabezpečuje její celistvost a akceschopnost. Při své činnosti se řídí příkazy velitele základny, popřípadě příkazy velitele báňského záchranného sboru, pokud si tento jeho řízení vyhradil. Seznámí se s úkoly čety a vysvětlí je všem členům čety před nástupem k jejich plnění. Podle místních podmínek rozhoduje o postupu čety, o organizaci práce a o praktickém provádění svěřených úkolů. V četě po jejím sestavení ihned určí svého zástupce. Při postupu čety do zásahu postupuje jako první, při návratu jako poslední.

(2) Při nebezpečí z prodlení nebo při záchraně lidských životů četař může četu rozdělit.

(3) Před nástupem do zásahu s použitím dýchacích přístrojů četař dohlíží na to, aby si každý člen čety provedl kontrolu svého dýchacího přístroje (dále jen „záchranářská kontrola“). Po provedení záchranářské kontroly četař provádí u všech členů čety četařskou kontrolu dýchacích přístrojů (dále jen „četařská kontrola“). Obsah záchranářské a četařské kontroly určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Dále četař zkontroluje úplnost výstroje každého báňského záchranáře v četě s ohledem na specifické požadavky zásahu (např. oblek v protišlehové úpravě, speciální výstroj) a úplnost vybavení čety.

(4) V průběhu zásahu četař měří v pravidelných intervalech ne delších než 15 minut teplotu ovzduší a v nedýchatelném prostředí dohlíží na provádění kontroly tlaku v láhvích dýchacích přístrojů u jednotlivých báňských záchranářů; při tom musí zastavit činnost čety. Při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách platí také ustanovení § 44 odst. 2.

(5) Četař v průběhu zásahu v nedýchatelném prostředí řídí činnost čety tak, aby pro postup čety na určené místo, pro vykonání přikázané práce a pro návrat na základnu žádný báňský záchranář nespotřeboval více než 80 % zásoby kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi, kterou má v dýchacím přístroji k disposici.

(6) Četař může nařídit návrat čety na základnu; rozhodne tak vždy, jestliže u kteréhokoli báňského záchranáře v četě došlo k poruše dýchacího přístroje, úrazu nebo k projevům zdravotních potíží nebo jestliže zásoba kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi v tlakové láhvi kteréhokoliv dýchacího přístroje poklesla natolik, že by neumožňovala bezpečný návrat na základnu.

(1) Po vyrozumění o poplachu se báňský záchranář neprodleně dostaví na určené místo; od okamžiku vyrozumění o poplachu se činnost báňského záchranáře považuje za výkon práce.

(2) Báňský záchranář ihned po příchodu na určené místo ohlásí svému nadřízenému momentální subjektivní zdravotní stav a splnění povinností uvedených v § 18 odst. 4 až 6. Při ohlášení osobních zdravotních potíží nemůže být nasazen do zásahu.

(3) Před nástupem do zásahu s dýchacím přístrojem si báňský záchranář provede záchranářskou kontrolu svého dýchacího přístroje a kontrolu úplnosti a použitelnosti svého vybavení přiděleného pro daný typ zásahu.

(4) Báňský záchranář usiluje o splnění příkazu, který mu byl vydán. Provádí-li zásah v dýchacím přístroji, sleduje průběžně tlak kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi ve svém dýchacím přístroji. Sleduje také členy své čety a jejich stav. V případě jakékoliv nehody jim okamžitě poskytne nezbytnou pomoc a uvědomí o tom četaře nebo jeho zástupce. Zjistí-li jakékoliv příznaky zhoršení svého zdravotního nebo duševního stavu nebo zjistí-li takové příznaky u jiného člena čety, nebo zjistí-li závady na svém dýchacím přístroji nebo na ostatním vybavení, ihned o tom uvědomí četaře nebo jeho zástupce, a není-li to možné, pak kteréhokoliv člena čety.

(1) Nejmenší jednotkou báňských záchranářů v zásahu je četa.

(2) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři nejméně v pětičlenné četě; tříčlenné čety mohou nastoupit do zásahu jen ve výjimečných případech na příkaz velitele báňského záchranného sboru a za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou je zajištěno trvalé spojení.

(3) Velitel báňského záchranného sboru zajistí, aby o rozdělení báňských záchranářů do čet a o četách byla vedena evidence.

c) jména a příjmení všech báňských záchranářů v četě s uvedením jejich evidenčního čísla,

a) označení čety,

(4) Velitel báňského záchranného sboru nebo jím pověřený technik vydá pro každou četu určenou do zásahu před zahájením zásahu písemný příkaz, který obsahuje:
Vzor písemného příkazu určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice.

b) jméno a příjmení četaře,

e) datum a hodinu nástupu do zásahu,

f) rámcový příkaz k práci se základním vymezením úkolů a místa jejich plnění,

g) podpis toho, kdo příkaz vydal.

d) evidenční číslo (označení) přiděleného dýchacího přístroje, popřípadě sebezáchranného přístroje pro každou osobu v četě,

(5) Pro první zasahující čety může být vydán příkaz i ústně; velitel báňského záchranného sboru zajistí písemné zaznamenání tohoto příkazu.

(6) Do zásahu v nedýchatelném prostředí nastupuje báňský záchranář s dýchacím přístrojem na zádech a s připojenou maskou.

(7) Příkaz k použití dýchacích přístrojů dává četař; báňský záchranář je oprávněn použít dýchací přístroj i bez tohoto příkazu, jestliže se domnívá, že je toto použití nezbytné.

(8) Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách a zásah v nedýchatelném prostředí je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři v zásahu jsou na základně jištěni alespoň stejným počtem čet, kolik je jich v zásahu. Velitel základny dbá na to, aby báňští záchranáři přidělení do záložní čety na základně byli vybaveni a připraveni tak, aby báňským záchranářům v zásahu mohli poskytnout okamžitou pomoc. Za podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci záložní čety i pro 2 čety v zásahu.

(9) Zásah na záchranu lidského života a při nebezpečí z prodlení může být zahájen i bez záložní čety na základně; v takovém případě však velitel báňského záchranného sboru přijme opatření k co nejrychlejšímu zajištění dostatečné zálohy.

(10) Při zásazích v prostředí s viditelností menší než 1 m četař zajistí, aby báňští záchranáři v četě byli mezi sebou spojeni spojovacími lanky; to neplatí pro zásah báňských záchranářů lezců a potápěčů.

(11) Pokud četa po návratu ze zásahu v nedýchatelném prostředí zůstává na základně jako záložní četa, uvede mechanik všechny použité dýchací přístroje neprodleně do pohotovostního stavu.

(12) Základní vybavení čety nastupující do zásahu určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Vyžaduje-li to povaha zásahu, je velitel báňského záchranného sboru oprávněn vybavení čety změnit.

(13) Potápěči a lezci nastupují na základnu nejméně v pětičlenné četě. Ustanovení odstavců 2, 8 a 9 se na zásah lezců a potápěčů nevztahuje.

(1) Pro zásah v nedýchatelném prostředí, ve ztížených mikroklimatických podmínkách a pro zásah lezců a potápěčů je nutné zřídit základnu, a to v době co nejkratší.

(2) Není-li možné umístit základnu v dole v určeném místě, rozhodne o jejím umístění velitel základny. O zřízení základny neprodleně informuje velitele báňského záchranného sboru.

(3) Základnu je možné zřídit jen v prostředí s nezávadným ovzduším s přihlédnutím k možnostem zásahu a k předpokládanému možnému ohrožení základny; základna nemůže být zřízena v místě ohroženém požárními zplodinami nebo jinými nedýchatelnými složkami ovzduší. Velitel základny zajistí, aby složení ovzduší na základně v dole bylo kontrolováno s ohledem na možný výskyt předpokládaných škodlivin, a to kontinuálně, nebo v jím určených intervalech.

(4) Velitel základny zajistí, aby základna byla vybavena pro odpočinek báňských záchranářů a aby při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách a při zásahu pod vodou byl na základně dostatek teplých nápojů, přikrývek a suchých oděvů.

(5) Na základně se mohou zdržovat jen báňští záchranáři přidělení na základnu; jiné osoby jen se souhlasem velitele základny.

(6) Při zřizování základny v dole je nutné také zajistit spojení základny se stanovištěm velitele báňského záchranného sboru a s četou v zásahu.

(1) Organizace poskytující pomoc báňskými záchranáři zajistí, aby výjezd a přesun báňských záchranářů na místo postižené nehodou byl co nejrychlejší; to se vztahuje i na hlavní báňskou záchrannou stanici.

(2) Organizace, ve které došlo k havárii, vytvoří podmínky pro co nejrychlejší přesun báňských záchranářů k místu zásahu (uvolnění příjezdových cest, přistavení těžní klece, důlní lokomotivy a vozů pro přepravu báňských záchranářů a záchranářské techniky apod.). Vyžaduje-li rozsah nebo povaha havárie také zásah báňských záchranářů z jiné báňské záchranné stanice, organizace zajistí, aby pro ně byl včas připraven báňský záchranář průvodce.

(1) Zásah se řídí zásahovým řádem hlavní báňské záchranné stanice.

(2) Průběh a výsledek zásahu celé záchranářské akce po jejím ukončení vyhodnotí závodní dolu, závodní lomu nebo vedoucí pracovník; vyhodnocení neprodleně zašle hlavní báňské záchranné stanici.

b) v dalších dnech trvání havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 4 hodiny za 24 hodiny.

a) v prvních 2 dnech trvání havárie nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 6 hodin za 24 hodiny. Báňský záchranář může být opětovně vyslán na takové práce alespoň po jednohodinové přestávce. V případě nebezpečí z prodlení nebo záchrany lidského života může velitel báňského záchranného sboru nařídit kratší přestávky,

(1) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné zajistit, aby lezec na laně byl nezávisle jištěn jisticím lanem na samostatném jisticím bodu a současně aby byl zajišťován dalším lezcem připraveným poskytnout mu okamžitou pomoc.

(2) Lezec nemůže postupovat do míst ohrožených pádem horniny, částí výztuže nebo jiného materiálu, pokud se nejedná o zásah při záchraně lidského života nebo při nebezpečí z prodlení.

(3) Umožňují-li to místní podmínky, umisťuje se jisticí bod vždy nad pracovištěm lezce.

(4) Při zásahu může být zvolena jen taková taktika a použity takové technické prostředky, které umožňují návrat lezce k jisticímu bodu.

(5) Zásah lezce v prostředí s viditelností menší než 1 m je dovolen, jen jde-li o záchranu lidského života nebo nebezpečí z prodlení.

(6) Vybavení lezce v zásahu včetně nářadí je nutné zabezpečit proti samovolnému uvolnění a pádu.

(7) Zásah lezců nesmí být prováděn za bouře, silného deště, sněžení nebo teplot nižších než minus 10 °C a při vystavení účinkům sálavého tepla.

(1) Četař zajistí, aby při zásahu potápěčů bylo k okamžitému sestupu pod hladinu připraveno a vystrojeno nejméně tolik potápěčů, kolik jich současně zasahuje pod hladinou. O počtu současně zasahujících potápěčů pod hladinou rozhoduje četař. Zásah potápěčů nemůže být prováděn bez přítomnosti mechanika na základně. Zásah je nutné řídit tak, aby potápěč byl vždy spojen s návodčím vodicím lankem, popřípadě telefonní linkou nebo hadicí s přívodem dýchací směsi.

(2) Mimo případů záchrany lidského života nemůže potápěč při zanořování ve svislých důlních dílech postupovat přes volně se vznášející překážky. Uvolňování nebo zvedání takových překážek lanem nemůže být prováděno, pokud potápěč není v bezpečném místě nad hladinou.

(3) Při zásahu v hloubce větší než 10 m nebo při zásahu v místě, kde není možnost přímého vynoření na hladinu, je nutné udržovat telefonické spojení mezi každým potápěčem v zásahu a potápěčem, který jej zajišťuje. Podmínkou provedení takového zásahu je, aby na základně byla připravena v pohotovostním stavu dvoumužná přetlaková komora.

(4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou při zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.

(5) Podmínkou zásahu v prostředí s viditelností menší než 3 m a při zásahu potápěčů v zatopeném důlním díle je, aby vodič spojovací telefonní linky se základnou byl uzpůsoben tak, aby současně sloužil jako vodicí lanko.

(6) V chemicky nebo biologicky závadné kapalině a v kapalině chladnější než 14 ºC nemůže být používán oblek, který umožní průnik kapaliny k tělu potápěče (tzv. mokrý oblek).

(7) Pokud činnost pod hladinou vykonávají 2 a více potápěčů, určí četař jednoho z nich, který činnost pod vodní hladinou koordinuje.

(8) Je zakázáno, aby potápěč, který vstupuje do prostoru s uzavřenou vzduchovou dutinou, použil vzduch v této dutině k nadechnutí. To neplatí při použití potápěčského zvonu, popřípadě kesonu, do něhož je zajištěn přívod vzduchu.

(1) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné řídit tak, aby při něm byly dodrženy zásady platné pro havarijní zásah s tím, že velitel báňského záchranného sboru řídí práce podle příkazu uvedeného v odstavci 2 a že základna je zřízena předem; po ukončení plánovaného nehavarijního zásahu provede velitel báňského záchranného sboru jeho písemné vyhodnocení.

(2) Pro plánovaný nehavarijní zásah vypracuje závodní dolu, závodní lomu, popřípadě vedoucí pracovník návrh příkazu, ve kterém určí velitele báňského záchranného sboru, postup prací a potřebná bezpečnostní opatření. Příkaz může vydat až po jeho odsouhlasení ředitelem hlavní báňské záchranné stanice.

(3) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu;¹⁸) kromě toho je nutné jeho začátek a konec ohlásit také hlavní báňské záchranné stanici.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, vztahují se ustanovení hlavy druhé této části i na vedení záchranářského zásahu na povrchu.

(2) Základnu na povrchu je nutné prostorově vymezit, chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům a označit.

(3) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v nejméně tříčlenných četách pod vedením četaře. Počet členů čety určuje velitel báňského záchranného sboru. O nasazení tříčlenné čety však může rozhodnout jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné, na báňské záchranáře v zásahu je vidět a mají možnost dorozumívat se se základnou.

(4) Lezci nastupují do zásahu nejméně ve tříčlenné četě. O přítomnosti mechanika na základně rozhodne velitel báňského záchranného sboru.

(5) Typ dýchacích přístrojů, potřebnou výstroj a vybavení čety pro zásah určí velitel báňského záchranného sboru podle podmínek zásahu.

(6) Zásah v nadměrně horkém prostředí (se sálavým teplem, v podmínkách otevřené erupce s požárem apod.), v prostředí s výskytem kyseliny nebo jiné chemicky agresivní látky a v prostředí s výskytem dotykových jedů je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři jsou i s dýchacími přístroji chráněni ochrannými obleky, v nadměrně hlučném prostředí i protihlukovou přílbou.

(7) Velitel báňského záchranného sboru před zásahem v hlučném prostředí, které brání srozumitelnosti domluvy báňských záchranářů, a to i v případě, že jsou použity protihlukové přílby s telefonem, upřesní, popřípadě doplní dorozumívací signály určené služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice a seznámí s nimi báňské záchranáře.

(8) Činnost potápěčů ve vzdálenosti větší než 50 m od břehu je dovolena, je-li zajištěno doprovodné plavidlo, na jehož palubě je zřízena základna. Po dobu, kdy je potápěč pod hladinou, nemůže být motor plavidla v chodu. Plavidlo a místo akce je nutné vybavit a označit v souladu s řádem plavební bezpečnosti.¹⁹)

(9) Při potápění pod led je nutné pro sestup a výstup potápěčů zhotovit a udržovat v ledu otvor o ploše nejméně 1 m².