k vyhlášce č. 471/2001 Sb.
PŘEHLED SLEDOVANÝCH JEVŮ A SKUTEČNOSTÍ
Při provádění dohledu se podle druhu a typu určeného vodního díla sledují zejména:
Pro určené vodní dílo

a) statická a dynamická stabilita vzdouvací konstrukce a souvisejících objektů určeného vodního díla, popřípadě jeho částí,

b) deformace určeného vodního díla, vzájemné posuny jednotlivých částí konstrukcí, trhliny v konstrukčním materiálu,

c) deformace podloží,

d) fyzikálně mechanické vlastnosti stavebních a podložních materiálů,

e) režim podzemních a průsakových vod, tj. tlak vody, spojitosti, směr a rychlost proudění vody v prostoru určeného vodního díla,

f) funkce ochranných, těsnicích, filtračních a drenážních prvků určeného vodního díla a jeho podloží,

g) hydraulický spád v konstrukčních a podložních materiálech a jejich filtrační stabilita,

h) vlivy prostředí na technický stav určeného vodního díla a jeho technologická zařízení, tj. účinky povětrnosti (zvláště mrazu a vlnobití), sesuvů břehů vodní nádrže a zdrže a sesuvů v blízkém okolí určeného vodního díla, agresivní účinky vzduchu a vody ve vodní nádrži a zdrži, vliv podzemní a průsakové vody, účinky stavebních a trhacích prací v okolí určeného vodního díla, zemětřesení, poddolování, provozních a dopravních otřesů, vegetace, živočichů a nepovolených zásahů třetích osob,

i) vliv provozu na technický stav určeného vodního díla a jeho technologických zařízení, tj. účinky manipulace s vodou ve vodní nádrži a zdrži, mechanické a jiné účinky vypouštěné vody a vodou unášených materiálů, opotřebení a možné důsledky selhání uzávěrů a hradících konstrukcí výpustí, přelivů a odběrných zařízení,

j) stav a funkci bezpečnostních a výpustných zařízení podle české technické normy ČSN 75 29 35 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních, jejich ovládání a kapacitu zařízení ve srovnání s platnými normativy jiné jevy a skutečnosti, které mohou podle místních poměrů ovlivnit bezpečnost, stabilitu a mechanickou pevnost určeného vodního díla.

I. kategorie se sledují všechny jevy a skutečnosti, jejichž změna může objektivně signalizovat nebo způsobit překročení předpokladů projektové dokumentace v takové míře, že stupeň stability určeného vodního díla nebo jeho významné části by klesl pod přípustnou hranici danou technickými normami⁸). Povětrnostní a provozní poměry se zjišťují v rozsahu potřebném pro hodnocení všech sledovaných jevů a skutečností.
Měření se provádí nejen v místech charakterizujících průměrné poměry, ale i v místech, kde by především mohlo dojít k nespojitému vývoji jevů, např. k poruchám v základech, změnám ve spojení těsnících a drenážních prvků, apod.
V pochybnostech o spolehlivosti způsobu sledování nejdůležitějších jevů a skutečností stanoví pověřená osoba³) více měřických metod.

II. kategorie je rozsah dohledu obdobný jako u I. kategorie s tím, že není třeba sledovat jevy a skutečnosti, jejichž existenci, popřípadě nepřiměřenou změnu, je možno odvodit z jiného jevu nebo souhrnného jevu, jako například z celkových průsaků a deformací nebo posunů. Měření se zpravidla soustřeďuje do charakteristických profilů. Zjišťují se jen takové povětrnostní a provozní poměry, které bezprostředně objasňují sledované jevy a skutečnosti.

III. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů, skutečností a jejich vývoje, zjištěných zpravidla při obchůzkách. Z běžných měření se zavádí měření průsaků, popřípadě tlaků vody a měření celkových deformací na povrchu určeného vodního díla. Z povětrnostních a provozních poměrů se zjišťují hladiny vody a průtok vody v nádrži, teploty vzduchu a srážky.

IV. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů a skutečností a jejich porovnáním se zjištěními při předchozích obchůzkách. O každé obchůzce se pořizuje písemný záznam.