106. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, články Glycerolum a Glycerolum 85% znějí:
„
Glycerolum
Glycerol

C3H8O3 Mr 92,09 CAS 56-81-5

Je to 1,2,3-propantriol. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C3H8O3.
Vlastnosti
Sirupovitá tekutina, na omak mastná, bezbarvá nebo téměř bezbarvá, čirá, silně hygroskopická. Je mísitelný s vodou a s lihem 96%, těžce rozpustný v acetonu, prakticky nerozpustný v etheru, v mastných olejích a v silicích.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A a B.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
A. Zkouška Index lomu, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
B. K 5 ml se přidá 1 ml vody R a důkladně se promíchá. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tohoto roztoku se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. glycerolu 85%.
C. 1 ml se smíchá s 0,5 ml kyseliny dusičné R a směs se převrství 0,5 ml dichromanu draselného RS. Na styku obou vrstev vznikne modrý prstenec, který do 10 min nedifunduje do spodní vrstvy.
D. 1 ml se na odpařovací misce zahřívá s 2 g hydrogensíranu draselného R. Vyvíjejí se páry (akrolein), které způsobí zčernání filtračního papíru napuštěného tetrajodortuťnatanem draselným zásaditým RS.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 100,0 g se zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na 200,0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 25 ml; tento roztok je bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 50 ml roztoku S se přidá 0,5 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Na změnu barvy indikátoru do růžová se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS. Ztitrovaný roztok se použije ke zkoušce Estery.
Index lomu (2.2.6). 1,470 až 1,475.
Aldehydy. K 7,5 ml roztoku S se v baňce se zabroušenou zátkou přidá 7,5 ml vody R a 1,0 ml pararosanilinu odbarveného roztoku RS. Baňka se uzavře a nechá se stát 1 h při teplotě (25 ± 1) °C. Měří se absorbance roztoku při 552 nm (2.2.25). Absorbance není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 7,5 ml základního roztoku formaldehydu (5 μg CH2O/ml) a 7,5 ml vody R. Zkoušku nelze hodnotit, jestliže porovnávací roztok není růžový.
Estery. Ke ztitrovanému roztoku ze zkoušky Kysele nebo zásaditě reagující látky se přidá hydroxid sodný 0,1 mol/l VS tak, aby jeho celkově přidaný objem byl 10,0 ml. Vaří se 5 min pod zpětným chladičem, ochladí se, přidá se 0,5 ml fenolftaleinu RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS. Na změnu zbarvení indikátoru se spotřebuje nejméně 8,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS.
Nečistota A a příbuzné látky. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).
Zkoušený roztok. 10,0 ml roztoku S se zředí vodou R na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 1,000 g diethylenglykolu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí zkoušeným roztokem na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí zkoušeným roztokem na 20,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 1,0 ml zkoušeného roztoku se smíchá s 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,53 mm s vnitřní stěnou pokrytou směsí síťovaného polykyanpropylfenylsiloxanu (6 %) a polydimethylsiloxanu (94 %) (tloušťka filmu 3 μm),
- helia pro chromatografií R jako nosného plynu s lineární rychlostí asi 38 cm/s a dělicím poměrem asi 10 : 1,
- plamenoionizačního detektoru.
Teplota kolony se udržuje na 100 °C až do nástřiku, pak se zvyšuje rychlostí 7,5 °C/min do 220 °C a 4 min se udržuje při 220 °C; teplota nástřikového prostoru je 220 °C a detektoru 250 °C.
Nastříkne se 0,5 μl porovnávacího roztoku (c). Upraví se citlivost systému tak, aby výška píku nečistoty A byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou látky eluovány v následujícím pořadí: nečistota A a glycerol.
Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) rozlišení mezi píkem odpovídajícím nečistotě A a píkem odpovídajícím glycerolu je nejméně 7,0.
Nastříkne se 0,5 μl zkoušeného roztoku, 0,5 μl porovnávacího roztoku (b) a 0,5 μl porovnávacího roztoku (d). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího nečistotě A není větší než polovina plochy odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); plocha žádného píku, kromě píku odpovídajícího nečistotě A a píku s retenčním časem nižším než retenční čas glycerolu, není větší než polovina plochy píku odpovídajícího nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); součet ploch píků s retenčním časem větším, než je retenční čas glycerolu, není větší než 2,5násobek plochy píku odpovídajícího nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,05násobek plochy píku odpovídajícího nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).
Halogenované sloučeniny. K 10 ml roztoku S se přidá 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS, 5 ml vody R a 50 mg niklu Raneyova prostého halogenů R. Zahřívá se 10 min na vodní lázni, nechá se vychladnout a zfiltruje se. Baňka a filtr se oplachují vodou R až objem filtrátu činí 25 ml. K 5 ml filtrátu se přidají 4 ml lihu 96% R, 2,5 ml vody R, 0,5 ml kyseliny dusičné R a 0,05 ml dusičnanu stříbrného RS2, promíchá se a nechá se 2 min stát. Roztok neopalizuje intenzivněji než současně připravený porovnávací roztok připravený smícháním 7,0 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml), 4 ml lihu 96% R, 0,5 ml vody R, 0,5 ml kyseliny dusičné R a 0,05 ml dusičnanu stříbrného RS2 (35 μg/g).
Cukry. K 10 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny sírové zředěné RS a zahřívá se 5 min na vodní lázni. Přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS prostého uhličitanů (připraví se postupem popsaným pro hydroxid sodný 1 mol/l VS prostý uhličitanů (4.2.2), promíchá se a po kapkách se přidá 1 ml čerstvě připraveného síranu měďnatého RS; vznikne čirý modrý roztok, který během zahřívání na vodní lázni po dobu 5 min nezmění zbarvení ani nevznikne sraženina.
Chloridy (2.4.4). 1 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml; tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (10 μg/g). Připraví se porovnávací roztok tak, že 1 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml) se zředí vodou R na 15 ml.
Těžké kovy (2.4.8). 8 ml roztoku S se zředí vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (5 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 2,0 %; stanoví se s 1,500 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,01 %; 5,00 g se zahřeje k varu a vyžíhá se.
Stanovení obsahu
0,1000 g se dobře promíchá se 45 ml vody R. Přidá se 25,0 ml roztoku jodistanu sodného R (21,4 g/l) a nechá se 15 min stát za chránění před světlem. Pak se přidá 5,0 ml roztoku ethylenglykolu R (500 g/l) a nechá se stát 20 min za chránění před světlem. Po přidání 0,5 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru se titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS. Provede se slepá zkouška.
1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 9,21 mg C3H8O3.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech.
Nečistoty

A. diethylenglykol,

B. ethylenglykol,
C. propylenglykol.
Glycerolum 85%
Glycerol 85%
Je to vodný roztok, který obsahuje 83,5 % až 88,5 % 1,2,3-propantriolu (C3H8O3; Mr 92,09).
Vlastnosti
Sirupovitá tekutina, na omak mastná, bezbarvá nebo téměř bezbarvá, čirá, silně hygroskopická. Je mísitelný s vodou a s lihem 96%, těžce rozpustný v acetonu, prakticky nerozpustný v etheru, v mastných olejích a v silicích.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A a B.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).
A. Zkouška Index lomu, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. glycerolu 85%.
C. 1 ml se smíchá s 0,5 ml kyseliny dusičné R a směs se převrství 0,5 ml dichromanu draselného RS. Na styku obou vrstev vznikne modrý prstenec, který do 10 min nedifunduje do spodní vrstvy.
D. 1 ml se na odpařovací misce zahřívá s 2 g hydrogensíranu draselného R. Vyvíjejí se páry (akrolein), které způsobí zčernání filtračního papíru napuštěného tetrajodortuťnatanem draselným zásaditým RS.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 117,6 g se zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na 200,0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 25 ml; tento roztok je bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 50 ml roztoku S se přidá 0,5 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Na změnu zbarvení indikátoru do růžova se spotřebuje nejvýše 0,2 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS. Ztitrovaný roztok se použije ke zkoušce Estery.
Index lomu (2.2.6). 1,449 až 1,455.
Aldehydy. K 7,5 ml roztoku S se v baňce se zabroušenou zátkou přidá 7,5 ml vody R a 1,0 ml pararosanilinu odbarveného roztoku RS. Baňka se uzavře a nechá se stát 1 h při teplotě (25 ± 1) °C. Měří se absorbance roztoku při 552 nm (2.2.25). Absorbance není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 7,5 ml základního roztoku formaldehydu (5 μg CH2O/ml) a 7,5 ml vody R. Zkoušku nelze hodnotit, jestliže porovnávací roztok není růžový.
Estery. Ke ztitrovanému roztoku ze zkoušky Kysele nebo zásaditě reagující látky se přidá hydroxid sodný 0,1 mol/l VS tak, aby jeho celkově přidaný objem byl 10,0 ml. Vaří se 5 min pod zpětným chladičem, ochladí se, přidá se 0,5 ml fenolftaleinu RS a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS. Na změnu zbarvení indikátoru se spotřebuje nejméně 8,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS.
Nečistota A a příbuzné látky. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).
Zkoušený roztok. 10,0 ml roztoku S se zředí vodou R na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 1,000 g diethylenglykolu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí zkoušeným roztokem na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí zkoušeným roztokem na 20,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 1,0 ml zkoušeného roztoku se smíchá s 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí vodou R na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,53 mm s vnitřní stěnou pokrytou směsí síťovaného polykyanpropylfenylsiloxanu (6 %) a polydimethylsiloxanu (94 %) (tloušťka filmu 3 μm),
- helia pro chromatografii R jako nosného plynu s lineární rychlostí asi 38 cm/s a dělicím poměrem asi 10 : 1,
- plamenoionizačního detektoru.
Teplota kolony se udržuje na 100 °C do nástřiku, pak se zvyšuje rychlostí 7,5 °C/min do 220 °C a 4 min se udržuje na 220 °C; teplota nástřikového prostoru je 220 °C a detektoru 250 °C.
Nastříkne se 0,5 μl porovnávacího roztoku (c). Upraví se citlivost systému tak, aby výška píku nečistoty A byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou látky eluovány v následujícím pořadí: nečistota A a glycerol.
Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) rozlišení mezi píkem odpovídajícím nečistotě A a píkem odpovídajícím glycerolu je nejméně 7,0.
Nastříkne se 0,5 μl zkoušeného roztoku, 0,5 μl porovnávacího roztoku (b) a 0,5 μl porovnávacího roztoku (d). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího nečistotě A není větší než polovina plochy odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); plocha žádného píku, kromě píku odpovídajícího nečistotě A a píku s retenčním časem nižším než retenční čas glycerolu, není větší než polovina plochy píku odpovídajícího nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); součet ploch píků s retenčním časem větším, než je retenční čas glycerolu, není větší než 2,5násobek plochy píku odpovídajícího nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,05násobek plochy píku odpovídajícího nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).
Halogenované sloučeniny. K 10 ml roztoku S se přidá 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS, 5 ml vody R a 50 mg niklu Raneyova prostého halogenů R. Zahřívá se 10 min na vodní lázni, nechá se vychladnout a zfiltruje se. Baňka a filtr se oplachují vodou R, až objem filtrátu činí 25 ml. K 5 ml filtrátu se přidají 4 ml lihu 96% R, 2,5 ml vody R, 0,5 ml kyseliny dusičné R a 0,05 ml dusičnanu stříbrného RS2, promíchá se a nechá se 2 min stát. Roztok neopalizuje intenzivněji než současně připravený porovnávací roztok připravený smícháním 7,0 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml), 4 ml lihu 96% R, 0,5 ml vody R, 0,5 ml kyseliny dusičné R a 0,05 ml dusičnanu stříbrného RS2 (30 μg/g).
Cukry. K 10 ml roztoku S se přidá 1 ml kyseliny sírové zředěné RS a zahřívá se 5 min na vodní lázni. Přidají se 3 ml hydroxidu sodného zředěného RS prostého uhličitanů (připraví se postupem popsaným pro hydroxid sodný 1 mol/l VS prostý uhličitanů (4.2.2)), promíchá se a po kapkách se přidá 1 ml čerstvě připraveného síranu měďnatého RS; vznikne čirý modrý roztok, který během zahřívání na vodní lázni po dobu 5 min nezmění zbarvení ani nevznikne sraženina.
Chloridy (2.4.4). 1 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml; tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (10 μg/g). Připraví se porovnávací roztok tak, že 1 ml základního roztoku chloridů (5 μg Cl/ml) se zředí vodou R na 15 ml.
Těžké kovy (2.4.8). 8 ml roztoku S se zředí vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (5 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 12,0 % až 16,0 %; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,01 %; 5,00 g se zahřeje k varu a vyžíhá se.
Stanovení obsahu
0,1000 g se dobře promíchá se 45 ml vody R. Přidá se 25,0 ml roztoku jodistanu sodného R (21,4 g/l) a nechá se 15 min stát za chránění před světlem. Pak se přidá 5,0 ml roztoku ethylenglykolu R (500 g/l) a nechá se stát 20 min za chránění před světlem. Přidá se 0,5 ml fenolftaleinu RS jako indikátor a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS. Provede se slepá zkouška.
1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 9,21 mg C3H8O3.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech.
Nečistoty

A. diethylenglykol,

B. ethylenglykol,
C. propylenglykol.
“