111. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Hamamelidis folium zní:
„
Hamamelidis folium
Vilínový list
Synonymum. Folium hamamelidis
Je to celý nebo řezaný usušený list druhu Hamamelis virginiana L.
Obsahuje nejméně 3,0 % tříslovin, počítáno jako pyrogallol (C₆H₆O₃; M_r126,1), vztaženo na vysušenou drogu.
Vlastnosti
Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.
Zkoušky totožnosti
A. List je zelený nebo zelenohnědý, často rozlámaný, zmačkaný nebo slisovaný ve více nebo méně kompaktní hmotu. Čepel listu je široce vejčitá až obvejčitá, na bázi šikmá, nesouměrná, na konci zašpičatělá, zřídka tupá. Okraje čepele hrubě pilovité nebo zubaté. Žilnatina zpeřená, na spodní straně listu vyniklá. Obvykle čtyři až šest párů postranních žilek svírá s hlavní žilkou ostrý úhel a na okraji čepele se ohýbají, jemné žilky tak často svírají s postranními žilkami pravý úhel.
B. Droga se upráškuje (355). Prášek je hnědavě zelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: úlomky svrchní pokožka s buňkami s antiklinálními stěnami vlnitě zprohýbanými; spodní pokožka s průduchy převážně paracytickými (2.8.3); hvězdovité krycí chlupy buď celé, nebo polámané jsou tvořeny čtyřmi až dvanácti jednobuněčnými větvemi na bázi srostlými, jednotlivé buňky jsou protáhlé, kuželovité, zakřivené, obvykle až 250 μm dlouhé, se ztlustlými stěnami, s dobře patrným luminem, často s hnědě zbarveným obsahem; průvodní vlákna zdřevnatělá, se stěnami ztlustlými, jednotlivá nebo ve skupinách, provázená komůrkovými vlákny s krystaly šťavelanu vápenatého; malé válcovité parenchymatické buňky palisádového parenchymu; nepravidelně tvarované buňky houbového parenchymu; sklereidy často protáhlé na jednom nebo obou koncích, 150 μm až 180 μm dlouhé, celé nebo jejich úlomky; úlomky prstencovitě nebo šroubovitě ztlustlých cév; jednotlivé krystaly šťavelanu vápenatého.
C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.
Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se smíchá s 10 ml lihu R 60% (V/V), protřepává se 15 min a pak se zfiltruje.
Porovnávací roztok (a). 30 mg taninu R se rozpustí v 5 ml lihu R 60% (V/V).
Porovnávací roztok (b). 5 mg kyseliny gallové R se rozpustí v 5 ml lihu R 60% (V/V).
Na vrstvu se nanese do pruhů po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R a ethylformiatu R (10 + 10 + 80) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 10 min při 100 °C až 105 °C. Po ochlazení se postříká chloridem železitým RS2 až do objevení modrošedých skvrn (fenolické sloučeniny). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je v dolní třetině hlavní skvrna odpovídající polohou hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a druhá úzká skvrna v horní části v poloze odpovídající skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou ve střední části další, méně intenzivně zbarvené skvrny.
Zkoušky na čistotu
Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 7 % stonků a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí; stanoví se s 50 g drogy.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 2,000 g práškované drogy (355) se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 7,0 %.
Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 2,0 %.
Stanovení obsahu
Provede se Stanovení tříslovin v rostlinných drogách (2.8.14); použije se 0,750 g práškované drogy (180).
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
“