167. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Propranololi hydrochloridum doplňuje článek Propylenglycoli monopalmitostearas, který zní:
„
Propylenglycoli monopalmitostearas¹)
Propylenglykolmonopalmitostearat
Je to směs propylenglykolmonoa diesterů kyseliny stearové a palmitové. Obsahuje nejméně 50,0 % monoesterů připravených kondenzací propylenglykolu a kyseliny stearové 50 rostlinného nebo živočišného původu.
Výroba
Kde je to vhodné, vyhovuje článku Producta cum possibili transmissione vectorium encephalopathiarum spongiformium animalium.
Vlastnosti
Bílá nebo téměř bílá voskovitá tuhá látka. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a v horkém lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
A. Zkouška Teplota tání, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
B. Zkouška Podíl mastných kyselin, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
C. Zkouška Stanovení obsahu (obsah monoesterů) je zároveň zkouškou totožnosti.
Zkoušky na čistotu
Teplota tání (2.2.15). 33 °C až 40 °C.
Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 4,0; stanoví se s 10,0 g zkoušené látky.
Číslo jodové (2.5.4). Nejvýše 3,0.
Číslo zmýdelnění (2.5.6). 170 až 180; stanoví se s 2,0 g zkoušené látky.
Podíl mastných kyselin. Provede se zkouška Cizí oleje v mastných olejích plynovou chromatografií (2.4.22, Metoda A). Podíl mastných kyselin zkoušené látky má následující složení:
- kyselina stearová: 40,0 % až 60,0 %,
- součet obsahů kyseliny palmitové a kyseliny stearové: nejméně 90,0 %.
Volný propylenglykol. Nejvýše 5,0 %; stanoví se postupem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
Stanoví se obsah volného propylenglykolu a obsah monoesterů vylučovací chromatografií (2.2.30).
Zkoušený roztok. Do 15ml baňky se naváží asi 0,2 g (m₁) s přesností na 0,1 mg. Přidá se 5,0 ml tetrahydrofuranu R a třepe se do rozpuštění. Je-li třeba, mírně se zahřeje. Baňka se znovu zváží a vypočítá se celková hmotnost rozpouštědla a zkoušené látky (m₂).
Porovnávací roztoky. Do čtyř 15ml baněk se postupně naváží s přesností na 0,1 mg asi 2,5 mg, 5,0 mg, 10,0 mg a 20,0 mg propylenglykolu R. Přidá se po 5,0 ml tetrahydrofuranu R a třepe se do úplného rozpuštění. Baňky se znovu zváží a vypočítá se koncentrace propylenglykolu v mg/g pro každý porovnávací roztok.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- kolony pro gelovou chromatografií délky 0,6 m a vnitřního průměru 7 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (průměr částic 5 μm, velikost pórů 10 nm),
- mobilní fáze, kterou je tetrahydrofuran R, s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
- diferenčního refraktometrického detektoru.
Nastříkne se 40 μl zkoušeného roztoku a 40 μl každého porovnávacího roztoku. Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou relativní retenční časy vztažené k propylenglykolu pro monoestery asi 0,84 a pro diestery asi 0,78. Koncentrace propylenglykolu (c) v mg/g ve zkoušeném roztoku se stanoví z kalibrační křivky získané za použití porovnávacích roztoků.
Obsah volného propylenglykolu ve zkoušené látce se vypočítá v procentech podle vzorce:
$\frac{{c-m}_2}{m_1-10},$
Z plochy píků monoesterů (s₁) a diesterů (s₂) se vypočte procentuální obsah monoesterů podle vzorce:
$\frac{s_1}{s_1+s_2}.100-P1+P2,$
v němž značí
P₁ - obsah volného propylenglykolu v procentech,
P₂ - obsah volných mastných kyselin v procentech, který se vypočte podle vzorce:
$\frac{I_A.270}{\mathrm{561,1}},$
v němž značí:
I_A - číslo kyselosti.
Uchovávání
Chráněn před světlem.
¹) Pharmaeuropa 12, 1, 53 (2000). Závazné od 1. 1. 2000
“