82. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Desmopressinum zní:

† Desmopressinum
Desmopressin

C46H64N14O12S2Mr 1069,22 CAS 16679-58-6

Je to syntetický cyklický nonapeptid s antidiuretickým účinkem. Počítáno na bezvodou a kyseliny octové prostou látku, obsahuje 95,0 % až 105,0 % C46H64N14O12S2. Je dostupný jako octan.
Vlastnosti
Bílý sypký prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, v lihu 96% a v kyselině octové ledové.
Zkouška totožnosti
Hodnotí se chromatogramy získané při Stanovení obsahu. Retenční čas a velikost hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá přibližně retenčnímu času a velikosti hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Zkoušky na čistotu
Specifická optická otáčivost (2.2.7). -72° až -82°, počítáno na bezvodou a kyseliny octové prostou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 10,0 mg v roztoku kyseliny octové ledové R 1% (V/V) a zředěním stejným rozpouštědlem na 5,0 ml.
Aminokyseliny. Stanoví se pomocí analyzátoru aminokyselin. Přístroj se kalibruje směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku, glycinu a L-formy následujících aminokyselin:
lysin threonin alanin leucin
histidin serin valin tyrosin
arginin kyselina glutamová methionin fenylalanin
kyselina asparagová prolin isoleucin

a polovina ekvimolárního množství L-cystinu. K validaci postupu se použije vhodný vnitřní standard, např. DL-norleucin R.
Zkoušený roztok. 1,0 mg zkoušené látky se smíchá v pečlivě vymyté silnostěnné zkumavce délky 100 mm a vnitřního průměru 6 mm. Přidá se vhodné množství roztoku kyseliny chlorovodíkové R 50% (V/V). Zkumavka se ponoří do chladicí směsi při -5 °C a sníží se tlak pod 133 Pa, těsně se uzavře a zahřívá se 16 h při 110 °C až 115 °C. Po ochlazení se otevře a obsah se přenese do 10ml baňky pomocí pětkrát 0,2 ml vody R. Potom se obsah baňky odpaří do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R, zbytek se rozpustí ve vodě R, odpaří do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R; postup se opakuje ještě jednou. Odparek se převede do tlumivého roztoku vhodného pro analyzátor aminokyselin a zředí se jím na vhodný objem.
Přesně změřený vhodný objem zkoušeného roztoku se nastříkne do analyzátoru aminokyselin. Objem by měl být takový, aby výška píku nejvíce zastoupené aminokyseliny zaujímala větší část stupnice zapisovače.
Obsah každé aminokyseliny se vyjádří v mol. Relativní podíl jednotlivých aminokyselin se vypočte za předpokladu, že šestina součtu molárního množství kyseliny asparagové, kyseliny glutamové, prolinu, glycinu, argininu a fenylalaninu se rovná jedné. Relativní obsah jednotlivých aminokyselin je v rozmezí: kyselina asparagová 0,95 až 1,05; kyselina glutamová 0,95 až 1,05; prolin 0,95 až 1,05; glycin 0,95 až 1,05; arginin 0,95 až 1,05; fenylalanin 0,95 až 1,05; tyrosin 0,70 až 1,05; polovina cystinu 0,30 až 1,05. Lysin, isoleucin a leucin nejsou přítomny; ostatní aminokyseliny mohou být přítomny pouze ve stopovém množství.
Příbuzné peptidy. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) za použití postupu uvedeného ve Stanovení obsahu, v podmínkách eluce podle dále uvedené tabulky, při průtokové rychlosti 1,5 ml/min.
Čas
(min)
Mobilní fáze A
% (V/V)
Mobilní fáze B
% (V/V)
Poznámky
0 - 4 76 24 izokraticky
4 - 18 76 → 58 24 → 42 lineární gradient
18 - 35 58 → 48 42 → 52 lineární gradient
35 - 40 48 → 76 52 → 24 návrat k původním podmínkám
40 - 50 76 24 ustalování

Nastříkne se 50 μl validačního roztoku, určí se píky desmopressinu a oxytocinu (první a druhý pík). Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi, aby se dosáhl retenční čas pro pík desmopressinu asi 16 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi oběma píky je nejméně 1,5.
Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku. Plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než 0,5 % celkové plochy píků. Součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, je nejvýše 1,5 % celkové plochy píků. Nepřihlíží se k žádnému píku rozpouštědla a k žádnému píku, jehož plocha je menší než 0,05 % hlavního píku.
Kyselina octová. 3,0 % až 8,0 %. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití acetonitrilu R jako vnitřního standardu.
Roztok vnitřního standardu. 80 mg acetonitrilu R se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,2 mol/l RS na 100,0 ml.
Zkoušený roztok (a). 20,0 mg se rozpustí ve 400 μl kyseliny chlorovodíkové 0,2 mol/l RS a dobře se promíchá.
Zkoušený roztok (b). 20,0 mg se rozpustí ve 400 μl roztoku vnitřního standardu a dobře se promíchá.
Porovnávací roztok. 0,100 g kyseliny octové ledové R se zředí roztokem vnitřního standardu na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- skleněné kolony délky 3 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzenem kopolymerem R (125 μm 180 μm),
- dusíku pro chromatografií R jako nosného plynu,
- plamenoionizačního detektoru.
Teplota kolony se udržuje na 180 °C, teplota detektoru na 250 °C a teplota nástřikového prostoru na 200 °C.
Nastříkne se odděleně 0,5 μl až 1,0 μl zkoušeného roztoku (a), zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku.
Voda. Nejvýše 6,0 %. Stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28) za použití methanolu bezvodého R jako vnitřního standardu. Použijí se suché skleněné nádoby, které mohou být silikonované.
Roztok vnitřního standardu. 15 μl methanolu bezvodého R se zředí 2-propanolem R1 na 100,0 ml.
Zkoušený roztok (a). 4,0 mg se rozpustí v 0,5 ml 2-propanolu R1.
Zkoušený roztok (b). 4,0 mg se rozpustí v 0,5 ml roztoku vnitřního standardu.
Porovnávací roztok. 10 μl vody R se smíchá s 50,0 ml roztoku vnitřního standardu (což odpovídá 2,5 % vody ve zkoušené látce).
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- nerezové ocelové kolony délky 1 m a vnitřního průměru 2 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (180 μm až 250 μm),
- helia pro chromatografií R jako nosného plynu,
- tepelně vodivostního detektoru.
Teplota kolony se udržuje na 120 °C, teplota detektoru na 150 °C.
Nastříkne se odděleně zvolené množství zkoušeného roztoku (a), zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku. Vypočítá se obsah vody za použití předpokládané relativní hustoty vody (2.2.5) při 20 °C 0,9972 g/cm3 a nalezeného celkového obsahu vody v roztoku vnitřního standardu.
Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 500 m.j. endotoxinu v miligramu.
Stanovení obsahu
Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 1,0 mg se rozpustí ve 2,0 ml vody R.
Porovnávací roztok. Obsah lahvičky desmopressinu CRL se rozpustí ve vodě R na koncentraci 0,5 mg/ml.
Validační roztok. Obsah lahvičky oxytocin/desmopressin validační směs CRL se rozpustí v 500 μl vody R. Smíchají se stejné objemové díly tohoto roztoku a zkoušeného roztoku.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
- mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů mobilní fáze A a mobilní fáze B (60 + 40):
- mobilní fáze A - tlumivý roztok fosforečnanový o pH 7,0 (0,067 mol/l) se zfiltruje a odplyní,
- mobilní fáze B - smíchají se stejné objemové díly mobilní fáze A a acetonitrilu pro chromatografii R, zfiltruje se a odplyní,
- průtokové rychlosti 2,0 ml/min,
- spektrofotometrického detektoru, 220 nm.
Nastříkne se 50 μl validačního roztoku, určí se píky desmopressinu a oxytocinu (první a druhý pík). Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi tak, aby retenční čas píku desmopressinu byl asi 5 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi dvěma píky je nejméně 1,5. Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku a 50 μl porovnávacího roztoku.
Vypočítá se obsah C46H64N14O12S2 z ploch píků na chromatogramu zkoušeného roztoku a na chromatogramu porovnávacího roztoku a za použití deklarovaného obsahu C46H64N14O12S2 v desmopressinu CRL.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem a před vlhkem, při teplotě 2 °C až 8 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.
Separandum.
Označování
V označení na obalu se uvede:
- množství peptidu v obalu,
- zda je látka sterilní,
- zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.