93. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Erythromycini stearas zní:
„
† Erythromycini stearas1)
Erythromyciniumstearat
Synonyma. Erythromycinium stearicum, stearan erythromycinia
| Název | Sum. vzorec | R1 | R2 |
|---|---|---|---|
| erythromycin A | C55H103NO15 | OH | OCH3 |
| erythromycin B | C55H103NO14 | H | OCH3 |
| erythromycin C | C54H101NO15 | OH | OH |
| C55H103NO15 | Mr 1018,42 | CAS 643-22-1 |
Je to směs oktadekanoatů erythromycinu a kyseliny stearové. Hlavní složkou je (3R,4S,5S,6R, 7R,9R,11R,12R,13S,14R)-6-[(3-dimethylamonio-3,4,6-trideoxy-β-D-xylo-hexopyranosyl)oxy]-14-ethyl-7,12,13-trihydroxy-3,5,7,9,11,13-hexamethyl-4-[(3-C-methyl-3-O-methyl-2,6-dideoxy-α-L-ribo-hexopyranosyl)oxy]-2,10-dioxo-oxacyclotetradekan-oktadekanoat (erythromycin A). Součet obsahu erythromycinu A, erythromycinu B a erythromycinu C, vyjádřený jako soli kyseliny stearové, a volné kyseliny stearové je 97,0 % až 103,0 %, počítáno na bezvodou látku. Počítáno na bez-vodou látku, součet obsahu erythromycinu A, erythromycinu B a erythromycinu C je nejméně 60,5 %.
Výroba
Kde je to vhodné, vyhovuje článku Producta cum possibili transmissione vectorium encephalopathiarum spongiformium animalium.
Vlastnosti
Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v acetonu a methanolu. Roztoky mohou opalizovat.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A.
Alternativní sestava zkoušek: B, viz Obecné zásady (1.2).
A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem erythromyciniumstearatu CRL.
B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.
Zkoušený roztok. 28 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 20 mg erythromycinu A CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 10 mg kyseliny stearové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku. Vyvíjí se horní vrstvou směsi objemových dílů 2-propanolu R, roztoku octanu amonného R (150 g/l), jehož pH bylo předem upraveno amoniakem 17,5% RS na hodnotu 9,6 a ethylacetatu R (4 + 8 + 9) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se roztokem dichlorfluoresceinu R (0,2 g/l) a rhodaminu B R (0,1 g/l) v lihu 96% R. Vrstva se vystaví na několik sekund parám nad vodní lázní a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou dvě skvrny, z nichž jedna odpovídá polohou hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a druhá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Vrstva se postříká anisaldehydem RS1, zahřívá se 5 min při 110 °C a potom se pozoruje na denním světle. Barevná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
Zkoušky na čistotu
Volná kyselina stearová. Nejvýše 14,0 % C18H36O2, počítáno na bezvodou látku. 0,400 g se rozpustí v 50 ml methanolu R. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Vypočítá se spotřeba hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS na 1 g zkoušené látky (n1 ml). 0,500 g se rozpustí v 30 ml dichlormethanu R. Jestliže roztok opalizuje, zfiltruje se a zbytek se protřepe třikrát s 25 ml dichlormethanu R. Je-li třeba, zfiltruje se a filtr se promyje dichlormethanem R. Spojené filtráty a promývací tekutina se odpaří na vodní lázni na objem 30 ml. Přidá se 50 ml kyseliny octové ledové R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Vypočítá se spotřeba kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS na 1 g zkoušené látky (n2 ml).
Obsah C18H36O2 v procentech se vypočte podle vzorce:
2,845∙(n1 - n2)
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným v odstavci Stanovení obsahu. Obsah erythromyciniumstearatu B a erythromyciniumstearatu C je nejvýše 5,0 %. Nastříkne se porovnávací roztok (d). Nastříkne se zkoušený roztok a chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající pětinásobku retenčního času píku odpovídajícího erythromycinu A. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě píku odpovídajícího erythromycinu A, erythromycinu B a erythromycinu C, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (3 %).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 4,0 %; stanoví se s 0,300 g zkoušené látky. Jako rozpouštědla se použije roztok imidazolu R (100 g/l) v methanolu bezvodém R.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 55,0 mg se rozpustí v 5,0 ml methanolu R a zředí se tlumivým roztokem o pH 8,0 na 10,0 ml. Roztok se odstřeďuje a použije se čirý roztok.
Porovnávací roztok (a). 40,0 mg erythromycinu A CRL se rozpustí v 5,0 ml methanolu R a zředí se tlumivým roztokem o pH 8,0 na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 10,0 mg erythromycinu B CRL a 10,0 mg erythromycinu C CRL se rozpustí v 25,0 ml methanolu R a zředí se tlumivým roztokem o pH 8,0 na 50,0 ml.
Porovnávací roztok (c). 5 mg N-demethylerythromycinu A CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (b). Přidá se 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se porovnávacím roztokem (b) na 25 ml.
Porovnávací roztok (d). 3,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a tlumivého roztoku o pH 8,0 na 100,0 ml.
Zkoušený roztok a porovnávací roztoky se použiji během jednoho dne, pokud se uchovávaly při 5 °C.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (8 μm až 10 μm) s velikostí pórů 100 nm,
- mobilní fáze, která se připraví takto: k 50 ml roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (35 g/l), jehož pH bylo upraveno kyselinou fosforečnou zředěnou RS na hodnotu 9,0 se přidá 400 ml vody R, 165 ml terc.butylalkoholu R, 30 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 1000 ml; průtoková rychlost je 2,0 ml/min,
- spektrofotometrického detektoru; 215 nm.
Kolona a nejméně třetina předkolony se udržují při teplotě 70 °C, nejlépe za použití vodní lázně. Nastříkne se 100 μl porovnávacího roztoku (c). Citlivost systému se upraví tak, aby výška píků byla nejméně 25 % celé stupnice zapisovače. Látky se eluují v následujícím pořadí: N-demethylerythromycin A, erythromycin C, erythromycin A a erythromycin B. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími N-demethylerythromycinu A a erythromycinu C je nejméně 0,8 a rozlišení mezi píky odpovídajícími N-demethylerythromycinu A a erythromycinu A je nejméně 5,5. Pokud je třeba, upraví se koncentrace terc.butylalkoholu v mobilní fázi nebo se sníží průtoková rychlost na 1,5 ml/min nebo 1,0 ml/min. Nastříkne se porovnávací roztok (a) šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku erythromycinu A je nejvýše 2,0 %. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztoky (a) a (b).
Obsah erythromycinu A v procentech se vypočítá za použití chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Obsah erythromycinu B a erythromycinu C v procentech se vypočítá za použití chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Obsah odpovídajících solí kyseliny stearové se vypočítá vynásobením faktorem 1,387.
Uchovávání
Separandum.
Nečistoty
A. R1 = OH, R2 = OH, R3 = H, R4 = OCH3, R5 = CH3: erythromycin F,
B. R1 = OH, R2 = H, R3 = H, R4 = OCH3, R5 = H: N-demethylerythromycin A,
C. erythromycin E,
D. anhydroerythromycin A,
E. enolether erythromycinu A,
F. enolether pseudoerythromycinu A.
“