(1) Pro účely nemocenského pojištění se za doklady uvedené v článku 21 odst. 4 Smlouvy uznávají ve stejném rozsahu doklady právních subjektů prvního ze smluvních států i doklady jiných právních subjektů druhého smluvního státu - zejména zaměstnavatelů - prokazující skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na dávky nemocenského pojištění (např. potvrzení o zaměstnání, pracovní smlouvy, zápočtové listy, potvrzení o délce odpracované doby, potvrzení o vypravení pohřbu, potvrzení o studiu, potvrzení o přijetí dítěte do ústavu, potvrzení o zastavení výplaty dávek).