18. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5l) a 5m) zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K VÝKONU FUNKCE STÁTNÍHO ZÁSTUPCE
Hodnocení odborné způsobilosti
(1) Odborná způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním státním zastupitelstvím se zhodnotí, jakmile uplyne doba 36 měsíců od jejich nástupu do funkce státního zástupce.
(2) Odborná způsobilost státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce k vrchním státním zastupitelstvím nebo k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, jakož i státních zástupců přidělených nebo přeložených k výkonu funkce ke krajským a okresním státním zastupitelstvím, u nichž uplynula od nástupu do funkce státního zástupce doba uvedená v odstavci 1, se hodnotí vždy po uplynutí 60 měsíců od nástupu do funkce nebo od předchozího zhodnocení jejich odborné způsobilosti.
(3) Do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 se započítává dovolená na zotavenou. Nevykonával-li státní zástupce svou funkci z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo omluvené nepřítomnosti v práci anebo z jiných vážných důvodů, započítávají se mu do dob uvedených v odstavcích 1 a 2 nejvýše v rozsahu 3 měsíců v kalendářním roce; tyto doby však lze tímto způsobem prodloužit nejdéle o 24 měsíců.
(4) Při hodnocení se přihlíží zejména k odborným znalostem, pracovním výsledkům, organizačním schopnostem a charakterovým vlastnostem státních zástupců, poznatkům z provádění dohledu, jakož i k činnostem, které státní zástupci vykonávají nad rámec běžných pracovních povinností k zajištění úkolů státního zastupitelství. Odborná způsobilost státního zástupce se hodnotí zejména podle následujících hledisek:
a) jaká je úroveň znalostí zákonů a jiných právních předpisů použitých při činnosti státního zástupce,
b) jaká je schopnost aplikovat jeho vědomosti a znalosti při činnosti státního zástupce,
c) jaká je úroveň teoretických znalostí a znalosti judikatury vztahující se k činnosti státního zastupitelství,
d) jaká je jeho schopnost organizovat svoji práci a činnost státního zastupitelství,
e) zda vykonává publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a jakou,
f) jaké jsou výsledky odborného vzdělávání státního zástupce, a to především na základě zprávy o výsledcích jeho odborného vzdělávání vypracované Justiční akademií.
(5) Odborná způsobilost státního zástupce může být vyhodnocena jako výtečná, vyhovující nebo nevyhovující.
(1) Odbornou způsobilost státních zástupců hodnotí
a) krajský státní zástupce, jde-li o státního zástupce krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu,
b) vrchní státní zástupce, jde-li o státního zástupce vrchního státního zastupitelství,
c) nejvyšší státní zástupce, jde-li o státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
(2) Vedoucího státního zástupce hodnotí jemu nadřízený vedoucí státní zástupce; nejvyšší státní zástupce hodnocení nepodléhá.
(3) Odborná způsobilost státních zástupců musí být příslušnými vedoucími státními zástupci zhodnocena nejpozději do 3 měsíců po uplynutí dob uvedených v § 32a odst. 1 a 2, nebrání-li tomu vážné důvody. S vyhodnocením své odborné způsobilosti musí být státní zástupce seznámen nejpozději do 15 dnů poté, co bylo příslušným vedoucím státním zástupcem uzavřeno.
(4) Byla-li odborná způsobilost státního zástupce vyhodnocena jako nevyhovující, příslušný vedoucí státní zástupce nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo hodnocení státního zástupce uzavřeno, podá návrh na zahájení řízení o odborné způsobilosti státního zástupce podle § 32d.
Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců
(1) Rada pro odbornou způsobilost státních zástupců (dále jen „Rada“) rozhoduje o návrzích na posouzení odborné způsobilosti státních zástupců.
(2) Rada má 9 členů a tvoří ji státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, zvolený státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, dále státní zástupce, zvolený státními zástupci každého z vrchních státních zastupitelství z jejich řad, a 2 státní zástupci určení losem ze státních zástupců navržených krajskými státními zastupitelstvími; členy Rady jsou dále soudce, navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu, advokát, navržený Českou advokátní komorou, a 2 odborníci z oblasti trestního práva, navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.
(3) Nemůže-li se člen Rady zúčastnit jejího jednání, zastupuje ho jeho náhradník. Náhradníky jsou za člena Rady zvoleného ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a za členy Rady zvolené ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství státní zástupci zvolení těmito orgány obdobně jako členové Rady, za státní zástupce krajských státních zastupitelství další státní zástupci navržení krajskými státními zastupitelstvími v pořadí určeném losem, za soudce další soudce navržený Soudcovskou radou Nejvyššího soudu, za advokáta Českou advokátní komorou navržený advokát, a za odborníky z oblasti trestního práva další odborníci navržení děkany právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice.
(4) Členové a náhradníci Rady ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství, členové a náhradníci Rady ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství a státní zástupci navrhovaní do Rady krajskými státními zastupitelstvími jsou voleni shromážděními státních zástupců těchto státních zastupitelství v rovných, přímých a tajných volbách. Volit, být voleni a podávat návrhy na členy a náhradníky Rady mají právo všichni státní zástupci přidělení nebo přeložení k výkonu funkce na státním zastupitelství, na němž jsou volby konány. Každý státní zástupce může hlasovat pouze pro jednoho z navržených kandidátů.
(5) Ve volbách konaných shromážděním státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a shromážděními státních zástupců vrchních státních zastupitelství je státní zástupce, který získal největší počet hlasů, zvolen členem Rady a státní zástupce, který se umístil na následujícím místě, je zvolen jeho náhradníkem. Ve volbách konaných shromážděními státních zástupců krajských státních zastupitelství je navržen za člena Rady státní zástupce, který získal největší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů se rozhodne o pořadí losem.
(6) Shromáždění státních zástupců k volbám členů a náhradníků Rady svolává příslušný vedoucí státní zástupce na základě termínu konání voleb stanoveného ministerstvem.
(7) Námitky proti platnosti voleb podle odstavců 4 a 5 mohou být podány do skončení shromáždění státních zástupců svolaného k provedení volby; o námitkách rozhodne s konečnou platností toto shromáždění, jakýkoliv přezkum jeho rozhodnutí je vyloučen.
(8) Členy Rady a jejich náhradníky z řad soudců, advokátů a odborníků z oblasti práva jmenuje ministr spravedlnosti na návrh trestního kolegia Nejvyššího soudu, České advokátní komory nebo právnických fakult vysokých škol se sídlem na území České republiky; členy Rady a jejich náhradníky z řad státních zástupců navržených krajskými státními zastupitelstvími jmenuje na základě výsledků jím provedeného losování. Odborníci z oblasti trestního práva, které navrhují za členy Rady a jejich náhradníky děkani právnických fakult vysokých škol se sídlem v České republice, nesmí být současně soudci, státními zástupci nebo advokáty.
(9) Funkční období členů Rady a jejich náhradníků trvá 3 roky od jejich zvolení nebo jmenování.
(10) Státní zástupce zvolený za člena Rady ze státních zástupců Nejvyššího státního zastupitelství je předsedou Rady. Státní zástupci zvolení za členy Rady ze státních zástupců vrchních státních zastupitelství jsou místopředsedy Rady. Náhradníkům nepřísluší vykonávat tyto funkce.
(11) Rada může jednat a rozhodovat za přítomnosti nejméně 7 svých členů nebo jejich náhradníků. Člena Rady, který se nemůže z vážných důvodů účastnit projednání a rozhodnutí věci, zastupuje jeho náhradník. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo jejich náhradníků. Členové Rady a jejich náhradníci jsou si při rozhodováni rovni.
(12) Členové Rady a jejich náhradníci jsou při výkonu funkce v Radě nezávislí a jsou při rozhodování vázáni pouze právním řádem České republiky. Jsou povinni rozhodovat bez průtahů, nestranně a spravedlivě a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
(13) Funkce člena nebo náhradníka člena Rady zaniká dnem, kdy člen nebo náhradník přestal splňovat předpoklady pro zvolení, navržení nebo jmenování do této funkce.
Řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců
(1) Řízení se zahajuje jen na návrh podaný příslušným vedoucím státním zástupcem (§ 32b odst. 1 a 2) za podmínek uvedených v § 32b odst. 4.
(2) Účastníky řízení jsou
a) státní zástupce, o jehož odbornou způsobilost jde,
b) ministr spravedlnosti,
c) vedoucí státní zástupce, který podal návrh.
(3) Účastníci mohou být v řízení zastoupeni.
(1) Člen Rady a jeho náhradník jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na poměr ke státnímu zástupci, o jehož odbornou způsobilost jde, nebo k zástupcům účastníků je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
(2) O vyloučení člena Rady nebo jeho náhradníka rozhoduje Rada; člen Rady nebo jeho náhradník, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.
(3) Vyloučeného člena Rady zastupuje jeho náhradník. Byl-li vyloučen také náhradník, Rada věc projedná a rozhodne bez jeho přítomnosti.
(1) Při posuzování odborné způsobilosti státního zástupce Rada zkoumá úroveň jeho teoretických vědomostí, znalost zákonů a jiných právních předpisů, znalost judikatury publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, schopnost aplikovat vědomosti a znalosti při výkonu působnosti státního zastupitelství, publikační, vědeckou a pedagogickou činnost a další okolnosti vypovídající o tom, zda má dostatečné odborné znalosti a vědomosti potřebné k výkonu funkce státního zástupce.
(2) Odbornou způsobilost státního zástupce Rada posuzuje na základě hodnocení jeho odborné způsobilosti vypracovaného příslušným vedoucím státním zástupcem (§ 32a a 32b), zhodnocení výsledků jeho odborného vzdělávání zpracovaného Justiční akademií, poznatků z provádění dohledu a dalších důkazů, pomocí kterých mohou být rozhodná hlediska svědčící o odborné způsobilosti státního zástupce objasněna.
(3) Nejsou-li doklady a důkazy uvedené v odstavci 2 přiloženy k návrhu, Rada si je od příslušných orgánů vyžádá.
(4) Je-li to třeba, provede Rada nebo její předseda anebo pověřený člen potřebná šetření.
(5) Návrh na posouzení odborné způsobilosti, jakož i doklady a důkazy uvedené v odstavci 3 a výsledky šetření podle odstavce 4 musí být doručeny státnímu zástupci a ostatním účastníkům do jejich vlastních rukou, ledaže je sami Radě předložili.
(6) Zpětvzetí návrhu podaného podle § 32a není přípustné, ledaže byl návrh podán předčasně nebo po jeho podání zanikla státnímu zástupci jeho funkce.
(1) K projednání věci Rada nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky, jejich zástupce a všechny, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání je třeba účastníkům doručit písemně do vlastních rukou nejméně 10 dnů předem. Ministra spravedlnosti a vedoucího státního zástupce lze předvolat též telefonicky, telegraficky nebo telefaxem.
(2) Jednání Rady jsou neveřejná.
(3) V nepřítomnosti státního zástupce, o jehož odbornou způsobilost jde, lze věc projednat jen tehdy, odmítne-li se k jednání dostavit nebo nedostaví-li se k jednání bez včasné a důvodné omluvy.
(4) Při jednání Rada provede potřebné důkazy. Státního zástupce lze vyslechnout jen k obsahu provedených důkazů a jen jestliže s tím souhlasí.
(5) Po skončení jednání mají účastníci a jejich zástupci právo se vyjádřit k věci. Jako poslednímu se udělí slovo státnímu zástupci.
(6) Na základě výsledků dokazování a všeho, co v řízení vyšlo najevo, Rada rozhodne, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý.
(7) Rada rozhoduje po poradě; kromě členů Rady, náhradníků zastupujících členy Rady a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.
(8) Hlasování Rady řídí její předseda nebo ho zastupující místopředseda. Mladší členové (náhradníci) hlasují před staršími, předseda nebo ho zastupující místopředseda hlasuje poslední.
(9) Rozhodnutí Rady se doručuje účastníkům do vlastních rukou; opravné prostředky nejsou přípustné.
(10) Rozhodnutí Rady podle odstavce 6 nabývá právní moci marným uplynutím lhůty stanovené pro podání návrhu Nejvyššímu soudu na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce. Skončilo-li řízení před Nejvyšším soudem odmítnutím návrhu nebo zastavením řízení, nabývá rozhodnutí Rady právní moci dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
(1) Výkon funkce člena Rady a účast jeho náhradníka na jednání Rady se považují za překážku v práci z důvodů jiného úkonu v obecném zájmu.^5l) Člen Rady a jeho náhradník mají právo na náhradu výdajů v souvislosti s výkonem funkce a na odměnu za výkon funkce v rozsahu a za podmínek, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení před Radou přiměřeně ustanovení správního řádu.^5m)
Řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců před soudem
Účastník řízení před Radou, který nesouhlasí s rozhodnutím Rady ve věci odborné způsobilosti státního zástupce, může podat u Nejvyššího soudu návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce.
(1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce projedná a rozhodne o něm Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy a 4 soudců.
(2) Každé kolegium Nejvyššího soudu navrhne předsedovi Nejvyššího soudu ze soudců zařazených do kolegia 7 kandidátů do senátu uvedeného v odstavci 1. Z navržených kandidátů jmenuje předseda Nejvyššího soudu předsedu senátu, jeho zástupce, členy senátu a 4 náhradníky; dbá přitom, aby mezi členy senátu a náhradníky byla rovnoměrně zastoupena všechna kolegia a aby zástupcem předsedy senátu byl soudce zařazený do jiného kolegia, než do kterého patří předseda senátu. Soudce, který je nebo v posledních 3 letech byl členem nebo náhradníkem Rady, nesmí být předsedou senátu, jeho zástupcem, členem ani náhradníkem senátu.
(3) Funkční období senátu Nejvyššího soudu podle odstavce 1 trvá 3 roky.
(4) Jestliže senát provedl úkony v řízení o odborné způsobilosti státních zástupců před uplynutím svého funkčního období, řízení dokončí, i když jeho funkční období již uplynulo.
(1) Návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce musí být podán u Nejvyššího soudu do 30 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí Rady. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2) Účastníky řízení jsou ti, kdo jimi byli v řízení před Radou.
(1) Předseda senátu Nejvyššího soudu po zahájení řízení vyžádá neprodleně spis Rady, která je povinna jej neprodleně předložit spolu se všemi listinami, kterými byl v řízení před Radou proveden důkaz.
(2) Nejvyšší soud návrh na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce odmítne, jestliže
a) řízení před Radou bylo zastaveno v souladu se zákonem,
b) návrh byl podán opožděně,
c) návrh podal ten, kdo k němu není oprávněn.
(3) Jako opožděný nemůže být odmítnut návrh, který byl ve lhůtě odevzdán orgánu, který má povinnost jej Nejvyššímu soudu doručit.
(4) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 může být rozhodnuto bez nařízení jednání.
(1) Dříve než Nejvyšší soud o návrhu na posouzení odborné způsobilosti státního zástupce rozhodne, může ten, kdo návrh podal, jej vzít zpět.
(2) Je-li návrh na posouzení odborné způsobilosti vzat zpět, Nejvyšší soud řízení zastaví.
(3) O zastavení řízení může být rozhodnuto bez nařízení jednání.
(1) Nedojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení řízení, doručí se návrh ostatním účastníkům řízení do vlastních rukou a předseda senátu Nejvyššího soudu nařídí k projednání věci jednání.
(2) K jednání se předvolají účastníci, jejich zástupci a všichni, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k jednání je třeba účastníkům doručit písemně do vlastních rukou nejméně 10 dnů předem.
(3) Jednání Nejvyššího soudu ve věcech posouzení odborné způsobilosti státních zástupců jsou neveřejná.
(1) V řízení před Nejvyšším soudem platí obdobně § 32f odst. 1 až 4 a § 32g odst. 3 až 5.
(2) Při zjišťování skutkového stavu může Nejvyšší soud vycházet též z důkazů, které byly provedeny v řízení před Radou, jestliže při nich bylo postupováno v souladu se zákonem. Ukazuje-li se to potřebné, může tyto důkazy zopakovat.
(3) Účastníci mohou v řízení navrhovat důkazy až do doby, než Nejvyšší soud o návrhu rozhodne. V řízení před Nejvyšším soudem mohou být provedeny i takové důkazy, které nebyly účastníky navrženy v řízení před Radou. Ke zjištění skutkového stavu věci je Nejvyšší soud povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníky navrženy.
(4) Na základě zjištěného skutkového stavu věci Nejvyšší soud rozhodne, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý.
(1) V řízení ve věcech odborné způsobilosti státních zástupců Nejvyšší soud rozhoduje usnesením.
(2) Usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto, zda státní zástupce je, či není odborně způsobilý, nahrazuje původní rozhodnutí Rady.
(3) V usnesení Nejvyšší soud též rozhodne o náhradě nákladů řízení.
(4) Proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto ve věci odborné způsobilosti státního zástupce, nejsou přípustné opravné prostředky.
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v řízení ve věcech odborné způsobilosti státního zástupce před Nejvyšším soudem přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu.
^5l) § 124 zákoníku práce.
^5m) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části devátá a desátá se označují jako části desátá a jedenáctá.