ŽÁDOST O PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 20 odst. 5 zákona)

(1) Žádost o přijetí k výuce a výcviku je dvoustranný tiskopis formátu A4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1.

(2) První stranu žádosti o přijetí k výuce a výcviku, kromě údaje o rodném čísle, vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění a osoba potvrzující splnění podmínek přijetí k výuce a výcviku⁶) před přijetím do výuky a výcviku a provozovatel autoškoly po přijetí žadatele o řidičské oprávnění do výuky a výcviku. Údaj o rodném čísle vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění až v době podání žádosti o udělení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu.^2a) Druhou stranu žádosti o přijetí k výuce a výcviku vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

(1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto tematické celky:

c) předpisy související s provozem na pozemních komunikacích⁴) v rozsahu nezbytném pro skupinu vozidel, k jejichž řízení opravňuje příslušné řidičské oprávnění,

b) řešení dopravních situací,

a) předpisy o provozu na pozemních komunikacích,³)

d) předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,³)

e) doklady potřebné při provozu vozidla podle skupiny vozidel, k jejichž řízení opravňuje příslušné řidičské oprávnění,³)

f) občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu.^3a)

(2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje

a) všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie,

b) popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel, činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání,

c) ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění a označení,

f) postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla,

h) v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která bude řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu, provádí se výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně přizpůsobeném zdravotnímu stavu tělesně postižené osoby v rozsahu uvedeném pod písmeny a) až g).

d) základní provozní údaje vozidla,

e) zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí,

g) nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a základní postupy při jejich zjišťování,

(3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické celky:

a) činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

b) vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče,

c) právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku,

o) doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady předvídavosti, rozpoznání a řešení kritických situací,

d) problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích (dopravní etika),

e) specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších kategorií uživatelů pozemních komunikací, jako jsou děti, chodci, cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická rizika plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich postižení,

f) vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy,

g) pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní prostředí,

h) základní fyzikální podmínky jízdy vozidla,

i) základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení rychlostních stupňů, používání brzd, zastavování a couvání,

j) nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na adhezních podmínkách,

k) jízda s přívěsem, vlečení vozidel,

l) uložení a přeprava nákladu,

m) rizikové faktory jízdy vozidla v různých situacích, za různých povětrnostních a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a noční doby,

n) charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací,

p) rozbor příčin dopravních nehod,

r) zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních pásů a zádržných systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti vztahující se k vozidlu a přepravovaným osobám,

s) jízda s vozidlem vybaveným elektronickými informačními, varovnými a řídicími systémy k ovládání vozidla,

t) seznámení s integrovaným záchranným systémem,

u) seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě,

v) seznámení se základními úkony na místě dopravní nehody ve vztahu k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích včetně zásad pro používání reflexní vesty, výstražného trojúhelníku a další označení místa dopravní nehody.

a) prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin,

(4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky:

c) zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých poraněních,

b) obecné zásady jednání při dopravních nehodách,

e) možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které jsou ve výbavě lékárničky vozidla.

d) stavy bezprostředně ohrožující život,

(1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě jdoucích etapách a je přizpůsoben příslušné skupině vozidel. Výcvik je zaměřen

a) v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla volantem nebo řídítky, pedálem nebo rukojetí akcelerátoru, spojkou, řazením, provozní a parkovací brzdou,

c) ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v hustém městském a mimoměstském provozu, na různých kategoriích pozemních komunikací, řízení vozidla za ztížených podmínek, řešení složitých dopravních podmínek a dopravních situací a na jízdu za snížené viditelnosti.

b) v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských dovedností v městském a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu vozidel s důrazem na dodržování předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší rychlostí, nácvik a zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v provozu, ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače skel, odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný provoz a na jízdu za snížené viditelnosti,

(2) Výcvik v praktické údržbě vozidla je zaměřen na

a) nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a ošetření základních soustav vozidla a doplnění pohonných hmot,

c) nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na vozidle,

b) dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení při provádění jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla,

g) znalosti umístění prvků povinné výbavy ve vozidle a způsobu jejich používání včetně praktických dovedností při manipulaci s výstražným trojúhelníkem a jeho správného umístění za vozidlem.

d) výměnu kola,

e) základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu žárovek, pojistek apod.,

f) připojení tažného lana nebo tažné tyče,

(3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesně postižených přizpůsobí možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení.

c) nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky,

a) nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech,

b) nácvik zástavy krvácení,

(4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřen na

e) nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace.

d) nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla,