ČÁST TŘETÍ
– Zvláštní ustanovení pro jednotlivá odvětví sociálního zabezpečení a dávky
KAPITOLA PRVÁ
NEMOC A MATEŘSTVÍ
KAPITOLA DRUHÁ
DŮCHODY INVALIDNÍ, STAROBNÍ, POZŮSTALÝCH
KAPITOLA TŘETÍ
PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ
KAPITOLA ČTVRTÁ
POHŘEBNÉ
KAPITOLA PÁTÁ
NEZAMĚSTNANOST
KAPITOLA ŠESTÁ
RODINNÉ DÁVKY
Oddíl 1
– Společná ustanovení
(1) Závisí-li podle právních předpisů jedné smluvní strany vznik, zachování nebo obnovení nároku na dávku na existenci nebo získání určitých dob pojištění, přihlédne kompetentní instituce této smluvní strany, je-li to nezbytné, i k existenci nebo nepřekrývajícím se dobám odpovídajícího pojištění získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany.
(2) Pokud osoba nemá nárok na dávku na základě součtu dob pojištění získaných podle právních předpisů obou smluvních stran ve smyslu ustanovení této smlouvy, nárok na dávku se určí tak, že se sečtou tyto doby s dobami získanými podle právních předpisů třetího státu, se kterým mají obě smluvní strany uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení obsahující pravidla o sčítání dob pojištění.
§ 20
Článek 20
Podmínka předchozího pojištění
Pokud podle právních předpisů jedné smluvní strany závisí uznání určitých dob pojištění na tom, že osoba podléhala po určitou předcházející dobu jeho právním předpisům, přihlédne se k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany. Použití tohoto ustanovení je podmíněno tím, že dotyčná osoba naposledy získala doby pojištění podle ustanovení právních předpisů, na jejichž základě nárokuje započtení těchto dob.
§ 21
Článek 21
Doby pojištění kratší než jeden rok
Nedosahuje-li celková doba pojištění získaná podle právních předpisů jedné ze smluvních stran jeden rok, nebude instituce této smluvní strany povinna přiznat za tuto dobu dávku, pokud by nárok na ni nevznikl podle jejích právních předpisů na základě této samotné doby. Instituce druhé smluvní strany vezme tuto dobu na zřetel pro účely provedení ustanovení článku 19, článku 23 odst. 2 a článku 24.
§ 22
Článek 22
Prodloužení rozhodného období
Jestliže právní předpisy jedné smluvní strany podmiňují vznik nároku na dávku získáním doby pojištění během určitého období předcházejícího vzniku pojistné události a stanoví, že toto období může být prodlouženo s ohledem na určité skutečnosti nebo okolnosti, budou mít tyto skutečnosti a okolnosti stejný účinek, vzniknou-li na území druhé smluvní strany.
Oddíl 2
– Výpočet
(1) Jestliže osoba podléhala lucemburským právním předpisům a podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny bez použití ustanovení článku 19, kompetentní lucemburská instituce, podle ustanovení právních předpisů, které provádí, stanoví výši dávky odpovídající celkové délce dob pojištění, které se podle těchto právních předpisů započítávají.
Tato instituce vypočte také část dávky, která by náležela při aplikaci pravidel stanovených v odstavci 2.
V úvahu se vezme vyšší z těchto částek.
(2) Jestliže osoba podléhala lucemburským právním předpisům a podmínky pro vznik nároku na dávku jsou splněny pouze s přihlédnutím k ustanovení článku 19, kompetentní lucemburská instituce bude postupovat podle následujících pravidel:
a) instituce vypočte teoretickou výši dávky, na kterou by osoba mohla uplatňovat nárok, pokud by všechny doby pojištění, získané podle právních předpisů obou smluvních stran, byly získány podle právních předpisů, které provádí;
b) pro výpočet teoretické částky uvedené v předchozím pododstavci a) stanoví na základě samotných dob pojištění, získaných podle lucemburských právních předpisů, vyměřovací základ;
c) kompetentní lucemburská instituce poté na základě teoretické částky stanoví skutečnou výši důchodu v poměru, v jakém je délka dob pojištění získaná podle právních předpisů, které provádí, k celkové délce dob pojištění získané podle právních předpisů obou smluvních stran.
(3) Pokud osoba získá nárok na důchod podle lucemburských právních předpisů pouze s přihlédnutím k ustanovení článku 19 odst. 2, vezmou se pro použití předchozího odstavce v úvahu i doby pojištění získané podle právních předpisů třetího státu.
(1) Jsou-li podle právních předpisů České republiky splněny podmínky nároku na dávku i bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany, stanoví kompetentní instituce České republiky dávku výlučně na základě dob pojištění získaných podle jejích právních předpisů.
(2) Pokud nárok na dávku podle právních předpisů České republiky může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění ve smyslu článku 19, pak kompetentní instituce České republiky:
a) stanoví nejprve teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění získané podle právních předpisů obou smluvních stran a doby započitatelné podle mezinárodních smluv sjednaných se třetími státy byly získány podle právních předpisů České republiky, a
b) poté na základě teoretické výše určené podle písmene a) stanoví skutečnou výši dávky podle poměru délky dob pojištění získaných podle právních předpisů České republiky k celkové době pojištění.
(3) S výjimkou dob získaných podle právních předpisů České republiky se pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet dávky doby uvedené v odstavci 2 písm. a) vylučují.
(4) Podmínkou vzniku nároku na plný invalidní důchod osob, u nichž plná invalidita vznikla před dosažením osmnácti let věku a které nebyly účastny pojištění po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky.
§ 12
Článek 12
Sčítání dob pojištění
Je-li pro vznik, trvání či obnovení nároku na dávku podle právních předpisů jedné ze smluvních stran potřebná určitá doba pojištění, přihlédne kompetentní instituce této smluvní strany v nezbytném rozsahu i k dobám obdobného nepřekrývajícího se pojištění získaného podle právních předpisů druhé smluvní strany.
(1) Osoba, která má nárok na věcné dávky podle právních předpisů jedné smluvní strany, obdrží při pobytu na území druhé smluvní strany tyto dávky, pokud její stav vyžaduje okamžité poskytnutí zdravotní péče.
(2) Věcné dávky poskytuje instituce v místě pobytu podle ustanovení právních předpisů, které provádí, jako kdyby tato osoba byla u ní pojištěna; délka doby poskytování dávek se však řidí právními předpisy příslušné strany.
(3) Jsou-li peněžité dávky v nemoci nebo mateřství poskytovány podle právních předpisů jedné smluvní strany, budou při pobytu oprávněné osoby na území druhé smluvní strany nadále přímo poskytovány kompetentní instituci.
(1) Jestliže důchodce mající nárok na důchod nebo rentu podle právních předpisů obou smluvních stran bydlí na území jedné smluvní strany, věcné dávky bude poskytovat instituce v místě bydliště, jako by pobíral důchod nebo rentu pouze podle právních předpisů této smluvní strany.
(2) Jestliže důchodce mající nárok na důchod nebo rentu podle právních předpisů jedné ze smluvních stran, který má podle těchto právních předpisů nárok na věcné dávky, bydlí na území druhé smluvní strany, poskytuje mu instituce v místě bydliště věcné dávky podle ustanovení právních předpisů, které provádí tak, jako by byl u ní pojištěn.
(3) Jestliže důchodce uvedený v odstavci 2 pobývá nebo přesídlí na území smluvní strany, podle jejíchž právních předpisů má nárok na důchod nebo rentu, budou mu poskytovány věcné dávky podle ustanovení právních předpisů posléze uvedené smluvní strany.
Toto pravidlo platí také v případě, kdy mu ve stejném případě nemoci nebo mateřství již byly poskytovány dávky institucí smluvní strany, na jejímž území bydlel před změnou pobytu nebo před přesídlením.
(1) Osoby, které mají nárok na věcné dávky z titulu rodinných příslušníků podle právních předpisů jedné smluvní strany a které mají bydliště na území druhé smluvní strany, jsou vyjmuty z pojištění této smluvní strany.
Těmto osobám poskytuje věcné dávky instituce v místě bydliště na území smluvní strany podle jejich právních předpisů tak, jako by tam byly pojištěny.
(2) Jestliže rodinní příslušníci pobývají nebo přesídlí na území příslušné smluvní strany, obdrží dávky podle ustanovení právních předpisů této smluvní strany i v případech, kdy jim ve stejném případě nemoci nebo mateřství již byly poskytovány dávky institucí smluvní strany, na jejímž území bydleli před změnou pobytu nebo před přesídlením.
(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud rodinní příslušníci vykonávají výdělečnou činnost, či pobírají důchod nebo rentu, zakládající jim nárok na věcné dávky podle právních předpisů státu jejich bydliště.
§ 16
Článek 16
Dávky v mateřství
Jestliže by pojištěná osoba nebo rodinný příslušník měli při provádění této kapitoly nárok na dávky v mateřství podle právních předpisů obou smluvních stran, poskytnou se dávky podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území došlo k porodu, s přihlédnutím k ustanovení článku 12 této smlouvy.
§ 17
Článek 17
Obnovení nároku na dávky
Jestliže podle právních předpisů jedné smluvní strany nárok na věcné dávky závisí na určité době potřebné pro obnovu nároku, dávky již poskytnuté na území druhé smluvní strany se budou považovat za dávky poskytnuté ve smyslu právních předpisů prvé smluvní strany, podle pravidel určených správním ujednáním.
§ 18
Článek 18
Upuštění od vzájemných úhrad
Věcné dávky poskytnuté podle ustanovení části třetí kapitoly prvé této smlouvy uhradí instituce, která je poskytla.
(1) Osoba, která má z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nárok na věcné dávky podle právních předpisů jedné smluvní strany, a která pobývá nebo bydlí na území druhé smluvní strany, dostane věcné dávky od instituce v místě pobytu nebo bydliště podle ustanovení právních předpisů, které provádí, a na její náklady.
(2) Pokud jde o peněžité dávky, použijí se analogicky ustanovení článku 13 odst. 3.
(3) Příslušné úřady smluvních stran se mohou vzájemně dohodnout, že ustanovení odstavce 1 se nepoužije a náklady spojené s poskytnutím věcných dávek v místě pobytu nebo bydliště budou kompetentní institucí uhrazeny.
§ 26
Článek 26
Sčítání dob zaměstnání pro uznání nemoci z povolání
Stanoví-li právní předpisy jedné smluvní strany, že se dávky pro nemoc z povolání poskytují, jen když činnost, která nemoc může způsobit, byla vykonávána po určitou minimální dobu, pak kompetentní instituce této smluvní strany přihlíží - pokud je to nezbytné - k dobám vykonávání takové činnosti, během kterých pro ni platily právní předpisy druhé smluvní strany.
§ 27
Článek 27
Přihlížení k předchozím pracovním úrazům a nemocem z povolání
Pokud, pro stanovení stupně pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, právní předpisy jedné ze smluvních stran stanoví, že se přihlíží též k předchozím pracovním úrazům nebo nemocem z povolání, bude se přihlížet též k pracovním úrazům a nemocem z povolání vzniklým podle právních předpisů druhé smluvní strany tak, jako by k nim došlo podle právních předpisů prvé smluvní strany.
§ 28
Článek 28
Uznání nemoci z povolání při vykonávání činnosti na území obou smluvních stran
Dávky v případě nemoci z povolání nárokované podle právních předpisů obou smluvních stran budou přiznány pouze podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území byla naposledy vykonávána činnost, která mohla způsobit nemoc z povolání, pokud oprávněná osoba splňuje podmínky stanovené těmito právními předpisy.
§ 29
Článek 29
Zhoršení nemoci z povolání
Pro osobu, která pobírala nebo pobírá dávky pro nemoc z povolání podle právních předpisů jedné smluvní strany a poté uplatňuje nárok na dávky podle právních předpisů druhé smluvní strany z důvodu zhoršení této nemoci z povolání, pak platí tato pravidla:
a) jestliže osoba nevykonávala na území druhé smluvní strany činnost, která mohla způsobit nebo zhoršit nemoc z povolání, ponese náklady na dávky s přihlédnutím ke zhoršení nemoci kompetentní instituce prvé smluvní strany podle jejích právních předpisů;
b) jestliže osoba na území druhé smluvní strany takovou činnost vykonávala, kompetentní instituce první smluvní strany, podle ustanovení právních předpisů, které provádí, ponese náklady na dávky bez přihlédnutí ke zhoršení nemoci; kompetentní instituce druhé smluvní strany přizná této osobě příplatek ve výši rozdílu mezi dávkou náležející podle jejích právních předpisů po zhoršení nemoci a dávkou, která by náležela před zhoršením nemoci.
§ 30
Článek 30
Sčítání dob pojištění
Jestliže podle právních předpisů jedné smluvní strany závisí získání, zachování nebo obnovení nároku na pohřebné na splnění určité doby pojištění, kompetentní instituce této smluvní strany, je-li to nezbytné, přihlédne i k době pojištění získané podle právních předpisů druhé smluvní strany.
§ 31
Článek 31
Rovnost území
Jestliže osoba podléhající právním předpisům jedné ze smluvních stran, nebo poživatel důchodu či renty, nebo rodinný příslušník, zemře na území druhé smluvní strany, má se za to, že k úmrtí došlo na území první smluvní strany.
§ 32
Článek 32
Pravidlo priority
V případě úmrtí osoby pobírající důchod či rentu podle právních předpisů obou smluvních stran, nebo jejího rodinného příslušníka, bude za instituci příslušnou pro provedení předchozích ustanovení považována instituce v místě jejího bydliště.
§ 33
Článek 33
Sčítání dob pojištění
Jestliže podle právních předpisů jedné smluvní strany závisí získání, zachování nebo obnovení nároku na dávky na splnění určité doby pojištění, kompetentní instituce, která provádí tyto právní předpisy, přihlédne při tom, za účelem sečtení dob, v nezbytném rozsahu i k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhé smluvní strany, avšak pouze za podmínky, že tyto doby by byly považovány za doby pojištění získané podle právních předpisů prvé smluvní strany.
§ 34
Článek 34
Minimální doba zaměstnání
Provádění ustanovení článku 33 je podmíněno tím, že dotyčná osoba byla naposledy pojištěna podle právních předpisů smluvní strany, podle nichž uplatňuje nárok na dávky, a že vykonávala podle těchto právních předpisů zaměstnání alespoň po dobu čtyř týdnů v rámci posledních dvanácti měsíců před uplatněním nároku.
Ustanovení článku 33 se bude provádět i v případě, že zaměstnání dotyčné osoby skončilo bez jejího zavinění před uplynutím čtyř týdnů za podmínky, že bylo sjednáno na dobu delší.
§ 35
Článek 35
Započtení předchozích dob poskytování dávek
Pro stanovení délky poskytování dávky kompetentní instituce v nutné míře přihlédne k době, po kterou byly poskytovány dávky institucemi druhé smluvní strany v období posledních dvanácti měsíců předcházejících uplatnění nároku na dávku.
§ 36
Článek 36
Přihlížení k rodinným příslušníkům
Jestliže podle právních předpisů jedné smluvní strany závisí výše dávek na počtu rodinných příslušníků, přihlédne kompetentní instituce této smluvní strany také k rodinným příslušníkům s bydlištěm na území druhé smluvní strany.
§ 38
Článek 38
Sčítání dob pojištění nebo bydlení
Jestliže podle právních předpisů jedné smluvní strany závisí získání, zachování nebo obnovení nároku na rodinné dávky na získání určité doby pojištění nebo bydlení, kompetentní instituce této smluvní strany, je-li to nezbytné, přihlédne i k době pojištění nebo bydlení získané podle právních předpisů druhé smluvní strany.
§ 39
Článek 39
Nárok na dávky
Děti, které bydlí na území smluvní strany, mají nárok na dávky podle právních předpisů této smluvní strany. Tyto dávky poskytuje instituce místa bydliště dětí podle ustanovení právních předpisů, které provádí, a na svůj účet.