185. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Tamoxifeni dihydrogenocitras doplňuje článek Tanaceti parthenii herba, který zní:
„
† Tanaceti parthenii herba
Řimbabová nať
Synonymum. Herba tanaceti parthenii
Je to celá nebo řezaná usušená nať druhu Tanacetum parthenium (L.) SCHULTZ BIP. Obsahuje nejméně 0,20 % parthenolidu (C₁₅H₂₀O₃; M_r 248,3), vztaženo na vysušenou drogu.
Vlastnosti
Droga má charakteristický pach po kafru.
Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.
Zkoušky totožnosti
A. Listnatá, více nebo méně větvená lodyha o průměru až 5 mm, téměř čtyřhranná, podélně rýhovaná, slabě ochmýřená. Listy v obrysu vejčité 2 cm až 5 cm, někdy až 10 cm dlouhé, žlutozelené, řapíkaté a střídavé. Jsou peřenosečné až lichozpeřené, s 1-5 jařmy peřenoklanných, hrubě vroubkovaných, na konci tupých úkrojků. List na obou stranách pýřitý až olysalý, na spodní straně vyniká střední žilka. V droze mohou být přítomny dlouze stopkaté úbory o průměru 12 mm až 22 mm, které jsou uspořádány v pěti až třicetikvětém chocholíku. Polokulovitý zákrov o průměru 6 mm až 8 mm je složen z četných překrývajících se listenů, které jsou poměrně úzké, tupé, suchomázdřiště lemované. Terčové květy jsou žluté, oboupohlavné, pětičetné, trubkovité. Nitky tyčinek jsou volné, prašníky srůstají v trubku, kterou proniká čnělka s dvojklannou bliznou. Obvodové květy jsou bílé, samičí, s třícípým 2 mm až 7 mm dlouhým jazykem. Plod je žláznatá nažka 1,2 mm až 1,5 mm dlouhá, v době zralosti hnědá s pěti až deseti bílými podlouhlými žebry a s krátkou vroubkovanou blanitou korunkou.
B. Droga se upráškuje (355). Prášek je žlutozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: četné velké mnohobuněčné jednořadé krycí chlupy tvořené kosočtverečnou bazální buňkou, třemi až pěti menšími ztlustlými buňkami s pravoúhlými stěnami a velmi dlouhou plochou štíhlou koncovou buňkou, často ohnutou do pravého úhlu k ose bazální buňky; žláznaté chlupy s krátkou dvouřadou dvoubuněčnou až čtyřbuněčnou nohou a dvouřadou čtyřbuněčnou hlavičkou, překrytou měchýřovitou kutikulou; pokožka z buněk se stěnami silně vlnitě zprohýbanými, krytými zvrásněnou kutikulou a s anomocytickými průduchy; četné šroubovitě a kruhovitě ztlustlé cévy; mnohovrstevný parenchym a kolenchym. Mohou být přítomny: úlomky terčových květů obsahující světle žlutou amorfní hmotu a malé růžicovité krystaly šťavelanu vápenatého; kulovitá pylová zrna o průměru asi 25 μm se třemi klíčními póry a ostnitou exinou.
C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.
Zkoušený roztok. 1 g práškované drogy (355) se smíchá s 20 ml methanolu R a zahřívá se 15 min na vodní lázni při 60 °C. Po ochlazení se zfiltruje. Filtrát se odpaří za sníženého tlaku do sucha a zbytek se rozpustí ve 2 ml methanolu R.
Porovnávací roztok. 5 mg parthenolidu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese do pruhů po 20 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a toluenu R (15 + 85) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se roztokem vanilinu R (5 g/l) ve směsi objemových dílů ethanolu R a kyseliny sírové R (20 + 80). Po 5 min se pozoruje v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je ve střední části modrá hlavní skvrna odpovídající polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku a těsně pod hlavní skvrnou na chromatogramu zkoušeného roztoku může být další modrá skvrna. V dolní třetině chromatogramu jsou jedna nebo dvě modré skvrny. Mohou být přítomny další fialové skvrny.
Zkoušky na čistotu
Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 10,0 % stonků o průměru větším než 5 mm a nejvýše 2,0 % ostatních cizích příměsí.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 12,0 %.
Stanovení obsahu
Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. Asi 50 g drogy se upráškuje (355). Po homogenizaci se 1,00 g práškované drogy v baňce smíchá se 40 ml methanolu R a zahřívá se 10 min ve vodní lázni při 60 °C. Po ochlazení se zfiltruje. Filtr se promyje 15 ml methanolu R. Zbytek drogy se smíchá se 40 ml methanolu R a postup se opakuje ještě jednou. Filtráty a promývací tekutiny se spojí a odpaří se za sníženého tlaku do sucha. Zbytek se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 20,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml a zfiltruje se (0,45 μm).
Porovnávací roztok. 5,0 mg parthenolidu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 50,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
- mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R a vody R (40 + 60). Průtoková rychlost je 1 ml/min,
- spektrofotometrického detektoru, 220 nm.
Nastříkne se po 20 μl každého roztoku. Retenční čas parthenolidu je asi 11,5 min.
Obsah parthenolidu (C₁₅H₂₀O₃) v procentech se vypočítá podle vztahu:
$\frac{A_1.m_2.40}{A_2.m_1},$
v němž značí:
A₁ - plochu píku odpovídajícího hlavní složce na chromatogramu zkoušeného roztoku,
A₂ - plochu píku odpovídajícího hlavní složce na chromatogramu porovnávacího roztoku,
m₁ - navážku drogy ve zkoušeném roztoku v gramech,
m₂ - navážku parthenolidu v porovnávacím roztoku v gramech.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.
Separandum.
“