19. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, články Acidum hydrochloricum 10% a Acidum hydrochloricum 35% znějí:
„
Acidum hydrochloricum 10%
Kyselina chlorovodíková 10%
Synonymum. Acidum hydrochloricum dilutum
Obsahuje 9,5 % až 10,5 % sloučeniny HCl (Mr 36,46).
Příprava
Ke 274 g kyseliny chlorovodíkové 35 % se přidá 726 g vody R a promíchá se.
Zkoušky totožnosti
A. Roztok je silně kyselý (2.2.4).
B. Vyhovuje zkouškám na chloridy (2.3.1).
C. Rozmezí pro stanovení obsahu je zároveň zkouškou totožnosti.
Zkoušky na čistotu
Vzhled. Roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Volný chlor. K 60 ml se přidá 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 1 ml roztoku jodidu draselného R (100 g/l) a 0,5 ml škrobu prostého jodidu RS a nechá se 2 min stát na tmavém místě. Případně vzniklé modré zbarvení zmizí po přidání 0,2 ml thiosíranu sodného 0,01 mol/l VS (1 μg/g).
Sírany (2.4.13). K 26 ml se přidá 10 mg hydrogenuhličitanu sodného R a odpaří se na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí v 15 ml vody destilované R. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (5 μg/g).
Těžké kovy (2.4.8). Zbytek získaný ve zkoušce Zbytek po odpaření se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 25 ml. 5 ml roztoku se dále zředí vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (2 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (2 μg Pb/ml).
Zbytek po odpaření. 100,0 g se odpaří na vodní lázni a suší při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 10 mg (0,01 %).
Stanovení obsahu
K 6,00 g se přidá 30 ml vody R a titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití červeně methylové RS jako indikátoru.
1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 36,46 mg HCl.
† Acidum hydrochloricum 35%
Kyselina chlorovodíková 35%
Synonymum. Acidum hydrochloricum concentratum
| HCl | Mr 36,46 | CAS 7647-01-0 |
Obsahuje 35,0 % až 39,0 % sloučeniny HCl.
Vlastnosti
Čirá bezbarvá dýmající kapalina, mísitelná s vodou.
Relativní hustota je asi 1,18.
Zkoušky totožnosti
A. Po zředění vodou R je roztok silně kyselý (2.2.4).
B. Vyhovuje zkouškám na chloridy (2.3.1).
C. Rozmezí pro stanovení obsahu je zároveň zkouškou totožnosti.
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. Ke 2 ml se přidá 8 ml vody R. Tento roztok je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Volný chlor. K 15 ml se přidá 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 1 ml roztoku jodidu draselného R (100 g/l) a 0,5 ml škrobu prostého jodidu RS a nechá se 2 min stát na tmavém místě. Případně vzniklé modré zbarvení zmizí po přidání 0,2 ml thiosíranu sodného 0,01 mol/l VS (4 μg/g).
Sírany (2.4.13). K 6,4 ml se přidá 10 mg hydrogenuhličitanu sodného R a odpaří se na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí v 15 ml vody destilované R. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (20 μg/g).
Těžké kovy (2.4.8). Zbytek získaný ve zkoušce Zbytek po odpaření se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 25 ml. 5 ml tohoto roztoku se dále zředí vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (2 μg/g). Připraví se porovnávací roztok za použití základního roztoku olova (2 μg Pb/ml).
Zbytek po odpaření. 100,0 g se odpaří na vodní lázni a suší při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 10 mg (0,01 %).
Stanovení obsahu
Baňka se zabroušenou zátkou obsahující 30 ml vody R se přesně zváží. Přidá se 1,5 ml zkoušené látky a znovu se zváží. Titruje se hydroxidem sodným 1 mol/l VS za použití červeně methylové RS jako indikátoru.
1 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS odpovídá 36,46 mg HCl.
Uchovávání
V dobře uzavřených lahvích ze skla nebo jiného inertního materiálu, při teplotě nepřevyšující 30 °C.
Separandum.
“