67. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Dexpanthenolum doplňuje článek Dextranum 1 pro iniectione, který zní:
„
Dextranum 1 pro iniectione
Dextran 1 na injekci
Synonymum. Dextranum 1 ad iniectabile
Je to nízkomolekulární frakce dextranu obsahující směs isomaltooligosacharidů. Získává se hydrolýzou a frakcionací dextranu produkovaných při fermentaci sacharosy za použití kmenu Leuconostoc mesenteroides NRRL B-512 = CIP 78,59 nebo podkmenů (např. L. mesenteroides B-512F = NCTC 10817). Vyrábí se v podmínkách minimalizujících mikrobiální znečištění.
Průměrná relativní molekulová hmotnost je asi 1000.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
A. 3,000 g se rozpustí ve vodě R zahřátím na vodní lázni a zředí se vodou R na 100,0 ml. Specifická optická otáčivost (2.2.7) tohoto roztoku je +148° až +164°, počítáno na vysušenou látku. Alikvotní část roztoku se nejdříve odpaří na vodní lázni a pak se suší do konstantní hmotnosti ve vakuu při 70 °C. Množství dextranu se vypočítá po korekci na obsah chloridu sodného.
B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru dextranu 1 CRL.
Měří se látky ve formě tablet připravené takto: K 1 mg až 2 mg v achátové třecí misce se přidá 1 nebo několik kapek vody R, po dobu 1 min až 2 min se roztírá, přidá se asi 300 mg bromidu draselného R a míchá se do vzniku řídké kaše (neroztírá se). Pak se suší 15 min při 40 °C ve vakuu, zbytek se rozdrtí (není-li suchý, suší se dalších 15 min). Připraví se tableta s bromidem draselným R. Zaznamená se infračervené spektrum proti tabletě bromidu draselného R (slepý vzorek) vložené do referenčního paprsku.
C. Zkouška Distribuce molekulových hmotností, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 7,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R zahřátím na vodní lázni a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.
Absorbance (2.2.25). Nejvýše 0,12; měří se absorbance roztoku S při 375 nm.
Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok se zbarví růžově. Přidá se 0,4 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,1 ml červeně methylové RS; roztok se zbarví červeně nebo oranžově.
Látky obsahující dusík. Provede se stanovení dusíku mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) za použití 0,200 g zkoušené látky a zahřívání po dobu 2 h. Destilát se jímá do směsi 0,5 ml zeleně bromkresolové RS, 0,5 ml červeně methylové RS a 20 ml vody R. Titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l VS. Ke změně barvy indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,15 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS (110 μg N₂/g).
Chlorid sodný. Nejvýše 1,5 %; přesně se zváží 3 g až 5 g a rozpustí se ve 100 ml vody R. Přidá se 0,3 ml chromanu draselného RS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS do změny nažloutle bílého zbarvení na červenohnědé.
1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 5,844 mg NaCl.
Distribuce molekulových hmotností (2.2.39). Průměrná molekulová hmotnost (M_r) je 850 až 1150. Frakce s méně než 3 jednotkami glukosy je menší než 15 %, frakce s více než 9 jednotkami glukosy je menší než 20 %.
Stanoví se vylučovací chromatografií (2.2.30).
Zkoušený roztok. 6,0 mg až 6,5 mg se rozpustí v 1,0 ml mobilní fáze.
Porovnávací roztok (a). 6,0 mg až 6,5 mg dextranu 1 CRL se rozpustí v 1,0 ml mobilní fáze.
Porovnávací roztok (b). Množství jedné ampule isomaltooligosacharidu CRL se rozpustí v 1 ml mobilní fáze a promíchá se. Tento roztok obsahuje ve 100 μl asi 45 μg isomaltotriosy (3 glukosové jednotky), asi 45 μg isomaltononaosy (9 glukosových jednotek) a asi 60 μg chloridu sodného.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
- dvou kolon délky 30 cm a vnitřního průměru 10 mm, v sérii, naplněných materiálem z dextranu kovalentně vázaného k vysoce síťovaným pórovitým agarosovým kuličkám, vhodným k dělení oligosacharidů o molekulové hmotnosti 180 až 3000, kolony se udržují při 20 °C až 25 °C,
- mobilní fáze, kterou je roztok chloridu sodného R (2,92 g/l); konstantní průtoková rychlost se udržuje při (0,07 ml/min až 0,08 ml/min) ±1 %,
- diferenčního refraktometru jako detektoru.
Nastříkne se 100 μl porovnávacího roztoku (b) a zaznamená se výsledný chromatogram pro určení poloh isomaltotriosy, isomaltononaosy a chloridu sodného. Nastříkne se 100 μl zkoušeného roztoku a 100 μl porovnávacího roztoku (a) a zaznamenají se chromatogramy. Určí se plochy píků. Nepřihlíží se k píku chloridu sodného.
Vypočítá se průměrná relativní molekulová hmotnost M_r a množství frakce s méně než 3 glukosovými jednotkami a s více než 9 glukosovými jednotkami dextranu 1 CRL a zkoušené látky. Zkoušku lze hodnotit, jestliže získané hodnoty dextranu 1 CRL odpovídají hodnotám uvedeným v označení na obalu.
$M_r=\sum w_i.m_i,$
v němž značí:
M_r - průměrnou molekulovou hmotnost dextranu,
m_i - molekulovou hmotnost oligosacharidu i,
w_i - hmotnostní podíl oligosacharidu i.
Pro výpočet se použijí následující hodnoty molekulových hmotností:

glukosa:	180,	isomaltoundekaosa:	1800,
isomaltosa:	342,	isomaltododekaosa:	1962,
isomaltotriosa:	504,	isomaltotridekaosa:	2124,
isomaltotetraosa:	666,	isomaltotetradekaosa:	2286,
isomaltopentaosa:	828,	isomaltopentadekaosa:	2448,
isomaltohexaosa:	990,	isomaltohexadekaosa:	2610,
isomaltoheptaosa:	1152,	isomaltoheptadekaosa:	2772,
isomaltoktaosa:	1314,	isomaltooktadekaosa:	2934,
isomaltononaosa:	1476,	isomaltononadekaosa:	3096.
isomaltodekaosa:	1638,

Těžké kovy (2.4.8). 20 ml roztoku S se zředí vodou R na 30 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 5,000 g se suší 5 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 25 m.j. endotoxinů v gramu.
Mikrobiální znečištění. Nejvýše 10² živých aerobních mikroorganismů v gramu; stanoví se metodou počítání na pevných půdách (2.6.12). Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli (2.6.13).
“