VÝLUČNÉ JEDNÁNÍ ÚŘADU
§ 4
Úřad podává z vlastního podnětu anebo z podnětu Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ministerstva financí žalobu a dále jedná (§ 2) v řízení před soudy ve věci určení vlastnického práva státu, určení neplatnosti smlouvy o převodu věci z vlastnictví státu nebo vydání bezdůvodného obohacení na úkor státu, jestliže takovou žalobu dosud nepodala příslušná organizační složka. Nepovažuje-li Úřad podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku.
(1) Úřad v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem vystupuje za stát v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu (dále jen „majetek“) namísto organizačních složek2) příslušných hospodařit s tímto majetkem podle zvláštního právního předpisu3) (dále jen „příslušná organizační složka“).
(2) Pokud Úřad vystupuje za stát podle odstavce 1, jedná jménem státu. Jeho jednání zahrnuje veškeré procesní úkony, které by v řízení podle zvláštního právního předpisu mohla za stát vykonat příslušná organizační složka.
(1) Úřad jedná (§ 2) v řízení
3. ke stavbě, která je sídlem Parlamentu, prezidenta republiky, vlády, ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo pozemku touto stavbou zastavěnému,
anebo ve věci vyklizení uvedených nemovitých věcí, popřípadě vydání uvedené movité věci,
a) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci určení vlastnického práva státu
1. ke hmotné nemovité věci, jejíž ocenění podle zvláštního právního předpisu4) přesahuje v době zahájení řízení částku 25 000 000 Kč,
2. ke hmotné nemovité nebo movité věci prohlášené za národní kulturní památku,
c) před zahraničními a mezinárodními soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 000 Kč,
b) před tuzemskými soudy a rozhodčími orgány ve věci peněžitého plnění převyšujícího 50 000 000 Kč a v obchodních věcech 250 000 000 Kč,
d) před Ústavním soudem o ústavní stížnosti v případech, kdy podaná ústavní stížnost souvisí s věcí týkající se majetku.
(2) Podává-li ústavní stížnost v případě uvedeném v odstavci 1 písm. d) Úřad, činí tak z vlastního nebo jiného podnětu. Nepovažuje-li podnět za opodstatněný, vyrozumí o tom s uvedením důvodů toho, kdo podnět podal, a příslušnou organizační složku.
(3) V případech podle odstavce 1 písm. b) a c) se k příslušenství pohledávky nepřihlíží.
b) měl-li by Úřad jednat v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž je příslušná hospodařit Bezpečnostní informační služba, a přitom by takovým postupem mohly být ohroženy bezpečnostní zájmy státu; v pochybnostech je rozhodující stanovisko Úřadu,
a) měl-li by Úřad jednat (§ 2) v řízení ve věci týkající se majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany; to neplatí, jde-li o určení vlastnického práva státu anebo o vyklizení hmotné nemovité věci, popřípadě vydání hmotné movité věci anebo o určení neplatnosti smlouvy o převodu hmotné nemovité věci z vlastnictví státu,
c) je-li Úřad sám příslušnou organizační složkou (§ 18, 19),
e) měl-li by Úřad jednat v řízení namísto příslušného orgánu, kterému zvláštní právní předpis přiznává způsobilost být účastníkem v tomto řízení a který má pro toto řízení i procesní způsobilost,6)
d) vylučuje-li to zvláštní právní předpis5) nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,
g) jde-li o řízení o výkon rozhodnutí.
f) jde-li o řízení týkající se ochrany zahraničních investic,