LOVEČTÍ DRAVCI
Způsob provádění sokolnických zkoušek
§ 9
Bližší pokyny o používání loveckých dravců
§ 12
Způsob hodnocení znalosti uchazečů
§ 13
Myslivecké organizace a školy, které mohou být pověřeny organizací sokolnických zkoušek
Organizováním sokolnických zkoušek mohou být pověřeny
(1) Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.10)
(2) K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí odpovídá druhu a velikosti lovené zvěře.
(3) Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy.
(4) Loveckého dravce lze na místo lovu nebo výcviku dopravovat nesením na ruce, případně v prostoru pro přepravu osob v osobním autě s úvazem na obou nohách, popřípadě nasazenou sokolnickou čepičkou. Přeprava loveckého dravce v dopravních prostředcích na delší vzdálenost se řídí zvláštním právním předpisem.11)
(1) Sokolnické zkoušky mají písemnou a ústní část. Písemná část se koná před částí ústní, trvá nejdéle dvě hodiny a musí obsahovat otázky z těchto předmětů:
1. zoologie a biologie dravců,
a) I. skupina
b) II. skupina (sokolnická zoologie)
c) III. skupina (chov a držení loveckých dravců)
1. právní předpisy týkající se sokolnictví, zejména předpisy o myslivosti, o ochraně přírody a krajiny, na ochranu zvířat proti týrání, o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů, evropské směrnice a mezinárodní úmluvy zabývající se touto problematikou,
2. historie sokolnictví a jeho současnost,
3. organizace sokolnictví v České republice, evidence loveckých dravců, sokolnické zvyklosti a tradice, sokolnická setkání;
2. jednotlivé druhy dravců nejčastěji využívané k sokolnictví, jejich popis, velikost, rozpoznávací znaky v přírodě, hnízdění, roční pohyby, potrava a vlastnosti;
1. základní onemocnění dravců, jejich prevence a léčení,
2. základy ošetření zlomenin a jiných poranění dravců,
3. zásady inkubace,
4. zásady správné výživy mláďat a dospělých dravců,
5. jednotlivá zařízení pro chov dravců a jejich využití,
6. Etologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana a péče o pohodu dravců;
1. sokolnická výstroj a výstroj dravce, jejich součásti, výroba, použití,
2. zásady výcviku jednotlivých dravců,
d) IV. skupina (výcvik sokolnických dravců a sokolnické lovectví)
3. lov jednotlivými druhy dravců.
(2) Ústní část sokolnické zkoušky se skládá ze všech předmětů uvedených v odstavci 1 před zkušební komisí, která je šestičlenná a tvoří ji předseda, místopředseda a čtyři zkušební komisaři. Před zkušební komisí může být ve stejném okamžiku zkoušen pouze jeden uchazeč.
(3) Zkušebním komisařem může být ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany nejméně 5 let a prokáže, že složil sokolnické zkoušky nebo má vysokoškolské vzdělání podle dříve platných právních předpisů nebo vysokoškolské vzdělání8) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, jde-li o II. a III. skupinu předmětů.
(4) Předsedou nebo místopředsedou zkušební komise může být pouze ten, kdo je držitel loveckého lístku pro české občany alespoň 5 let a prokáže, že složil sokolnické zkoušky. Jeden zkušební komisař může v tomtéž dni zkoušet pouze jednu skupinu předmětů.
(1) Termín konání sokolnických zkoušek určí osoba podle § 13 pověřená organizováním sokolnických zkoušek (dále jen „pořadatel sokolnických zkoušek“). O datu, místu a čase konání zkoušky, resp. každé z jejích částí vyrozumí pořadatel sokolnických zkoušek písemně uchazeče nejméně 30 dnů předem a ve stejné lhůtě vyrozumí též ministerstvo.
(2) Uchazeči, který se z vážných důvodů nemohl podrobit sokolnickým zkouškám nebo od nich odstoupil, může pořadatel sokolnických zkoušek stanovit náhradní termín, místo a čas, kde se budou sokolnické zkoušky konat, a vyrozumí o nich uchazeče a ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 1.
(3) U jedné zkušební komise se může podrobit ústní části sokolnických zkoušek nejvýše 10 uchazečů v jednom dni a zkouška z jedné skupiny předmětů smí trvat nejdéle 15 minut.
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů (§ 10 odst. 1) v písemné i ústní části sokolnických zkoušek se klasifikují: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Pokud byl uchazeč klasifikován jako „neprospěl“ alespoň v jedné skupině předmětů, neprospěl v příslušné části sokolnických zkoušek.
(2) Výsledek sokolnických zkoušek se klasifikuje: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeče, který opakoval zkoušku podle odstavce 3, nelze klasifikovat „prospěl s vyznamenáním".
(3) Uchazeč prospěl s vyznamenáním, pokud byl takto klasifikován alespoň ve stejných 3 skupinách předmětů v písemné i ústní části. Uchazeč u zkoušek prospěl, jestliže prospěl v každé její části. Pokud neprospěl v písemné části zkoušek, nemůže se zúčastnit ústní části zkoušek. Písemnou část zkoušek může jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu konání písemné části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. Pokud uchazeč neprospěl z jedné skupiny předmětů v ústní části zkoušky, může zkoušku z této skupiny předmětů jedenkrát opakovat v termínu, který mu pořadatel sokolnických zkoušek stanoví nejdříve za 1 měsíc a nejpozději do 6 měsíců od termínu ústní části zkoušky, při níž uchazeč neprospěl. V případě, že z opakované písemné části nebo opakované zkoušky ze skupiny předmětů ústní části zkoušky neprospěje, uchazeč u sokolnických zkoušek neprospěl.
(4) O průběhu a výsledku sokolnických zkoušek pořadatel sokolnických zkoušek pořizuje zápis, který obsahuje jméno a příjmení uchazeče, jeho datum narození, zhodnocení uchazeče z jednotlivých skupin předmětů, částí, včetně opakování, celkový výsledek sokolnických zkoušek, datum a místo jejich konání, včetně náhradního termínu, jména a příjmení zkušebních komisařů, předsedy a místopředsedy zkušební komise. Zápis podepíše předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor zápisu o průběhu a výsledku sokolnických zkoušek je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům nejpozději do dvou hodin od ukončení zkoušky posledního uchazeče, který skládal u stejné zkušební komise v tomtéž dni sokolnickou zkoušku, výsledek sokolnických zkoušek veřejně.
(6) Uchazeč obdrží o vykonaných sokolnických zkouškách potvrzení s uvedením označení pořadatele sokolnických zkoušek, čísla jeho pověření, svého jména a příjmení, data narození, druhu zkoušky, data jejího složení a výsledku. Potvrzení podepisuje pověřený zástupce pořadatele sokolnických zkoušek, předseda, místopředseda a zkušební komisaři. Vzor potvrzení o vykonaných sokolnických zkouškách je uveden v příloze č. 7 této vyhlášky.
b) střední nebo vyšší odborné školy se studijními obory myslivost nebo lesnictví, které mají v učebním plánu povinnou výuku předmětu myslivost, a vysoké školy, které uskutečňují studijní programy v oblasti lesnictví nebo zemědělství,8) na kterých je prováděna výuka sokolnictví v rozsahu nejméně 1 hodiny týdně v průběhu jednoho školního, popřípadě akademického roku a které žákům, popřípadě studentům zajišťují v průběhu studia myslivosti rovněž odbornou praxi v myslivosti zaměřenou i na sokolnictví a jejichž zkušební řády loveckých dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání.11)
a) myslivecké organizace,9) které mají myslivost včetně sokolnictví jako hlavní náplň své činnosti, které mají celostátní působnost a jejichž zkušební řády loveckých dravců byly schváleny podle předpisu na ochranu zvířat proti týrání11) a které zajišťují uchazečům o složení sokolnických zkoušek přípravné školení a v jeho rámci praxi zaměřenou na sokolnictví, nebo