NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU
(K § 121 zákona)

ODCHODNÉ

PLATOVÉ VYROVNÁNÍ

PŘÍSPĚVEK ZA SLUŽBU

SPOLEČNÉ USTANOVENÍ K NÁROKŮM SOUVISEJÍCÍM SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je doba trvání služebního poměru a doba trvání předchozích služebních poměrů na území České republiky a do 31. prosince 1992 též doba trvání služebních poměrů na území československého státu. Za služební poměr se považuje též služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

(2) Do doby rozhodné pro vznik nároku na odchodné se započítávají též doby pracovního poměru příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic a Sboru požární ochrany, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů⁴²) jako doby služebního poměru.

(3) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba, která je vyloučena z doby rozhodné pro výsluhu let v hodnosti (§ 4 odst. 2).

(1) Platové vyrovnání se poskytuje bývalému policistovi ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti nebo hmotným zabezpečením uchazeče o zaměstnání.

(2) Má-li bývalý policista v pracovním nebo obdobném poměru stanovenou kratší pracovní dobu, než činila délka jeho doby služby v týdnu v posledním měsíci trvání služebního poměru, určí se mu výše platového vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného podle délky pracovní doby.

b) po zahájení výdělečné činnosti nepobíral výdělek nebo dávky nemocenského pojištění anebo dávky nemocenské péče.

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje bývalému policistovi po dobu, po kterou

a) pobíral dávky nemocenské péče, na které mu vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,⁴³) nebo

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého policisty se za hrubý výdělek považuje

c) náhrada mzdy poskytovaná za dobu, po kterou nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo

b) odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

a) plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,⁴⁴) jestliže se zahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, a u souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,

d) odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého policisty je

b) jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob,⁴⁵) který je snížený o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

a) úhrn příjmů, které mu byly zúčtovány zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje

a) dávka nemocenského pojištění nebo nemocenské péče,

b) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle zvláštních právních předpisů,⁴⁶) nebo

c) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vyplacené za jednotlivé kalendářní měsíce doby, po kterou byl bývalý policista veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

(1) Zanikne-li bývalému policistovi nárok na plný invalidní důchod nebo na částečný invalidní důchod, popřípadě na výplatu částečného invalidního důchodu a splňuje-li podmínky nároku na příspěvek za službu, vyplácí se mu příspěvek za službu na jeho žádost ode dne, který následuje po dni zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu.

(2) Uplatní-li bývalý policista, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu, nárok na příspěvek za službu, vyplácí se mu tento příspěvek nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po zastavení výplaty důchodu.

(3) Náleží-li policistovi při skončení služebního poměru příspěvek za službu podle § 116 až 119 zákona ve stejné výši jako výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu,⁴⁷) vyplácí se mu příspěvek za službu jen v případě, že mu není vyplácen výsluhový příspěvek.

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) Za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty, jemuž nenáležel v kalendářním měsíci, v němž skončil služební poměr, služební příjem nebo jemuž náležela pouze jeho část, se považuje služební příjem, jenž by mu náležel, kdyby konal službu po celý kalendářní měsíc; ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu z důvodu zproštění výkonu služby nebo uložení kázeňského trestu se nepřihlíží. Skončil-li služební poměr policisty, kterému nenáležel služební příjem z důvodu poskytnutí služebního volna bez nároku na služební příjem, považuje se za poslední hrubý měsíční služební příjem policisty služební příjem, který mu náležel v měsíci, kdy jeho služební poměr skončil; pro výpočet tohoto hrubého měsíčního služebního příjmu platí ustanovení odstavce 1.

(3) Posledním čistým služebním příjmem policisty pro stanovení výše platového vyrovnání je jeho poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

(4) Za složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty považují

a) platový tarif,

b) osobní příplatek,

c) příplatek za vedení,

d) příplatek za zastupování,

e) hodnostní příplatek a

f) zvláštní příplatek.

b) příplatek za službu v sobotu a neděli,

(5) Za složky služebního příjmu policisty stanovené proměnlivou měsíční výměrou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

a) příplatek za službu v noci,

c) služební příjem za službu ve svátek,

d) příplatek za dělenou směnu a

e) služební příjem za službu konanou nad základní dobu služby.

(1) Průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru se zjišťuje z dosažených služebních příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před skončením služebního poměru. Skončí-li služební poměr před posledním dnem kalendářního měsíce, nezapočítává se tento kalendářní měsíc do rozhodného období pro zjištění průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly poskytovány dávky nemocenské péče, a doba, po kterou bylo poskytováno služební volno bez nároku na služební příjem.