VIII. Oblast povodí Dyje
| Povodí | Číslo hydrologického pořadí |
|---|---|
| Dyje pod soutok Moravské a Rakouské Dyje | 4-14-01 |
| Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku - část*) | 4-14-02 |
| Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku - část*) | 4-14-03 |
| Svratka po Svitavu | 4-15-01 |
| Svitava | 4-15-02 |
| Svratka od Svitavy po Jihlavu | 4-15-03 |
| Jihlava po Oslavu | 4-16-01 |
| Oslava a Jihlava od Oslavy po Rokytnou | 4-16-02 |
| Rokytná | 4-16-03 |
| Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí | 4-16-04 |
| Dyje od Svratky po ústí - část*) | 4-17-01 |
| Hydrogeologický rajon | Číslo hydrogeologického rajonu |
|---|---|
| povodí Moravy a dalších přítoků Dunaje 4-00-00 | |
| Fluviální sedimenty v povodí Dyje | 164 |
| Fluviální sedimenty Moravy v Dolnomoravském úvalu | 165 |
| - v povodí 4-13-03 a 4-17-01 | |
| Vyškovská brána - v povodí 4-15-03 | 223 |
| Dyjskosvratecký úval | 224 |
| Dolnomoravský úval - v povodí 4-17-01 | 225 |
| Pavlovské vrchy a okolí | 311 |
| Středomoravské Karpaty - v povodí 4-15-03 a 4-17-01 | 323 |
| Ústecká synklinála - v povodí 4-15-02 | 423 |
| Boskovická brázda – mimo povodí 4-10-02 | 522 |
| Krystalinikum v povodí Dyje | 654 |
| Krystalinikum v povodí Jihlavy | 655 |
| Krystalinikum v povodí Svratky | 656 |
| Krystalinikum brněnské jednotky | 657 |
| Kulm Drahanské vrchoviny - v povodí 4-15-02 a 4-15-03 | 662 |
| Moravský kras | 663 |
Oblast povodí zasahuje do hlavního povodí České republiky
povodí Moravy a dalších přítoků povodí Dunaje 4-00-00 (úmoří Černého moře)
Oblast povodí zasahuje do mezinárodní oblasti povodí
mezinárodní oblast povodí Dunaje
Příslušný správce povodí
Povodí Moravy, s.p.
Oblast povodí zasahuje do správních obvodů krajů a do správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Jihočeský kraj – část
Dačice – část, Jindřichův Hradec – část
Jihomoravský kraj – část
Blansko – část, Boskovice – část, Brno, Břeclav – část, Bučovice – část, Hodonín – část, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov – část, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Znojmo, Židlochovice
Olomoucký kraj – část
Konice - část, Prostějov – část
Pardubický kraj – část
Hlinsko – část, Chrudim – část, Moravská Třebová – část, Polička – část, Svitavy – část
Kraj Vysočina – část
Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod – část, Jihlava – část, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě – část, Pelhřimov – část, Telč – část, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou – část
Zlínský kraj – část
Kroměříž – část, Uherské Hradiště – část
Vysvětlivky:
*) označení povodí, přesahující státní hranice České republiky
Číslo hydrologického pořadí povodí je uvedeno podle klasifikace území České republiky na povodí moří (úmoří) a jednotlivých vodních toků (zavedené v roce 1965 viz publikace ČHMÚ “Hydrologické poměry ČSSR“) a uváděné rovněž v Základní vodohospodářské mapě ČR v měřítku 1 : 50 000.
Číslo hydrogeologického rajonu je uvedeno z hydrogeologické rajonizace z roku 1986, zakreslené v mapových podkladech v měřítku 1 : 200 000. Při číslování hydrogeologických rajonů je uplatněn i způsob vertikálního třídění:
- první pozice je základní genetická charakteristika hydrogeologického rajonu:
- druhá pozice vytváří skupiny hydrogeologických rajonů, jež mají vzájemnou souvislost;
- třetí pozice je vlastní hydrogeologický rajon.
1. hydrogeologické rajony v kvarterních fluviálních sedimentech
2. hydrogeologické rajony v tercierních a křídových pánevních sedimentech
3. hydrogeologické rajony v paleogenních a křídových sedimentech Karpatské soustavy
4. hydrogeologické rajony v sedimentech svrchní křídy
5. hydrogeologické rajony v sedimentech permokarbonu
6. hydrogeologické rajony v horninách krystalinika, proterozoika, a paleozoika,