§ 4

Postavení církví a náboženských společností

(1) Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí.

(2) Stát, kraje a obce nemohou provádět náboženskou nebo protináboženskou činnost.

(3) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech.3)

(4) Církev a náboženská společnost nesmí používat název, který by ji mohl podle názvu činit zaměnitelnou s registrovanou církví a náboženskou společností nebo jinou právnickou osobou.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • I. Protiústavnost legislativní procedury

  • Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem se odmítá jako nepřípustné. Soud potvrdil, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby o určení…

  • Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který potvrdil zamítnutí žaloby na ochranu osobnosti. Žalobci se domáhali omluvy za zásah do jejich osobnostních práv uvede…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že usnesení Vrchního soudu v Praze o zastavení řízení ve věci ochrany osobnosti je nesprávné. Odvolací soud nedostatečně posoudil, zda se jedná o interní akty církve a nerozhodl…

  • Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ani zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, nelze vyložit způsobem, který by Ministers…

  • I. Oprávnění k výkonu zvláštního práva duchovních zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství [§ 7 odst. 1 písm. f) zákona č…

Zobrazit všech 25 rozhodnutí →