(1) Bezpečnost provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi a radiační ochrana pracovníků se zajišťuje vždy

a) odůvodněním radiační činnosti a optimalizací radiační ochrany pro všechny pracovní podmínky, zahrnujícím předchozí ocenění charakteru a rozsahu možného ohrožení zdraví radiačních pracovníků, rizik spojených s připravovanou radiační činností a pravidelným přehodnocováním podle zkušeností z provozu,

b) zavedením systému jakosti v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,⁹)

c) klasifikací používaných zdrojů ionizujícího záření, kategorizací pracovišť a kategorizací radiačních pracovníků,

d) informováním pracovníků o riziku jejich práce a zajištěním systému jejich vzdělávání a ověřování jejich způsobilosti podle významu jimi vykonávané práce,

e) vymezováním sledovaných a kontrolovaných pásem se zřetelem na odhad očekávaného ozáření při běžném provozu a pravděpodobnost a rozsah potenciálního ozáření,

f) prováděním regulačních opatření a monitorováním pracovních podmínek a popřípadě i osobním monitorováním,

g) lékařským dohledem nad radiačními pracovníky,

h) zabezpečením soustavného dohledu nad radiační ochranou,

i) vybavením pracoviště přístroji, zařízeními a pomůckami v množství a kvalitě dostatečné k zabezpečení všech měření uvedených v programu monitorování, ve vnitřním havarijním plánu, v programu zabezpečování jakosti a k zabezpečení všech měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti, případně v podmínkách povolení k nakládání stanovených Úřadem, a jejich udržování v řádném technickém stavu,

j) vybavením radiačních pracovníků osobními ochrannými pracovními prostředky s odpovídajícím stínicím účinkem a odpovídajícími ochrannými pomůckami.