EVIDENCE ZDROJŮ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ A DALŠÍCH SKUTEČNOSTÍ DŮLEŽITÝCH Z HLEDISKA RADIAČNÍ OCHRANY
[K § 18 odst. 1 písm. c) a § 22 písm. e) zákona]

(1) Držitel povolení vede o každém zdroji ionizujícího záření, se kterým nakládá, tyto doklady a údaje:

a) popis zdroje umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zejména název, typové označení, jméno výrobce, výrobní nebo identifikační číslo,

b) účel nakládání se zdrojem,

c) všechna povolení a jiná rozhodnutí týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření,

d) provozní záznamy charakterizující způsob a rozsah nakládání se zdrojem ionizujícího záření, u otevřeného radionuklidového zářiče také účel a bilanci jeho spotřeby,

e) záznamy týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření pořízené v rámci soustavného dohledu nad dodržováním radiační ochrany a záznamy z kontrolní činnosti.

(2) Držitel povolení vede o každém zdroji ionizujícího záření, který má ve své držbě, dále tyto doklady a údaje:

a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření,

b) doklad o nabytí zdroje ionizujícího záření,

c) u zdroje ionizujícího záření podléhajícího typovému schválení, kromě radionuklidových zářičů, prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo distributorem,

d) u uzavřeného radionuklidového zářiče osvědčení,

e) u otevřeného radionuklidového zářiče průvodní list vystavený při předání zářiče předchozím držitelem,

f) protokol o přejímací zkoušce, protokoly o zkouškách dlouhodobé stability, jsou-li tyto zkoušky vyžadovány, a záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti,

g) pokud zdroj ionizujícího záření je předáván do držby jiné osobě, údaj, komu a kdy byl zdroj předán, a u otevřených radionuklidových zářičů také průvodní list vystavený při tomto předání,

h) pokud radionuklidový zářič je uváděn do životního prostředí, záznamy o jeho uvádění do životního prostředí,

i) pokud radionuklidový zářič je odstraňován jako radioaktivní odpad, údaj, komu a kdy byl zářič předán, a průvodní list radioaktivních odpadů vystavený při tomto předání,

j) u vysokoaktivních zářičů také fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení v případech, kdy je to vyžadováno podle § 33 odst. 8 nebo 9.

(3) Pokud Úřad nestanoví jinak, uchovávají se protokoly o přejímacích zkouškách po dobu používání zařízení, protokoly o zkouškách dlouhodobé stability nejméně 3 roky a záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti nejméně 1 rok. Ostatní údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně 10 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření.

(4) Držitelé povolení k používání nebo skladování zdrojů ionizujícího záření zasílají písemně nebo jinou dohodnutou formou Úřadu do státního systému evidence zdrojů ionizujícího záření údaje o zdrojích ionizujícího záření, které mají ve své držbě, kromě nevýznamných a typově schválených drobných zdrojů, pokud není v podmínkách povolení stanoveno jinak, a to

a) o generátorech záření údaje v rozsahu položek na registrační kartě generátoru záření uvedené v příloze č. 12 nejpozději do 1 měsíce po

1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,

2. změně údajů na registrační kartě,

3. předání do držby jiné osobě,

4. vyřazení z provozu,

b) o uzavřených radionuklidových zářičích údaje v rozsahu položek na registrační kartě uzavřeného radionuklidového zářiče uvedené v příloze č. 12 nejpozději do 1 měsíce po

1. fyzickém převzetí uzavřeného radionuklidového zářiče,

2. změně údajů na registrační kartě,

3. předání do držby jiné osobě,

4. odstranění jako radioaktivního odpadu nebo jeho jiné likvidaci,

c) o zařízeních s uzavřenými radionuklidovými zářiči údaje v rozsahu položek na registrační kartě zařízení s uzavřenými radionuklidovými zářiči uvedené v příloze č. 12 nejpozději do 1 měsíce po

1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,

2. změně údajů na registrační kartě,

3. předání zařízení do držby jiné osobě,

4. vyřazení zařízení z provozu.

(5) Držitelé povolení k výrobě, dovozu, distribuci a vývozu zdrojů ionizujícího záření zasílají písemně nebo jinou dohodnutou formou Úřadu, pokud není v podmínkách povolení stanoveno jinak, souhrnně za předchozí čtvrtletí, nejpozději do 1 měsíce po jeho uplynutí, přehled vyrobených, dovezených, distribuovaných a vyvezených zdrojů ionizujícího záření v rozsahu uvedeném v příloze č. 13.

(6) Správa úložišť radioaktivních odpadů zasílá písemně nebo jinou dohodnutou formou Úřadu do konce února běžného roku souhrnně za předchozí kalendářní rok přehled údajů o hmotnosti (objemu), o celkové aktivitě těch radionuklidů, jejichž obsah je limitován podmínkami přijatelnosti k ukládání, a dále těch, které jsou obsaženy v množství vyšším než 1 % celkové aktivity, včetně údajů, kdo byl původcem odpadů.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na evidenci radioaktivních odpadů. Na evidenci radioaktivních odpadů u držitelů povolení podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona platí také navíc ustanovení § 54.

(1) Ohlašovatel ve smyslu § 21 odst. 2 zákona, který používá typově schválené drobné zdroje, vede a uchovává o každém typově schváleném drobném zdroji tyto doklady a údaje:

a) popis zdroje umožňující jednoznačnou identifikaci, zejména název, typové označení, jméno výrobce, výrobní nebo identifikační číslo,

b) účel použití zdroje ionizujícího záření,

c) návod k použití zdroje ionizujícího záření schválený Úřadem,

d) stanovený rozsah zkoušek provozní stálosti.

(2) O každém typově schváleném drobném zdroji ionizujícího záření, který je v jeho držbě, vede a uchovává ohlašovatel používání typově schváleného drobného zdroje dále tyto doklady a údaje:

a) datum odběru nebo převzetí zdroje ionizujícího záření,

b) doklad o nabytí zdroje ionizujícího záření,

c) prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo jinou osobou uvádějící zdroj ionizujícího záření do oběhu,

d) u uzavřených radionuklidových zářičů osvědčení,

e) u otevřených radionuklidových zářičů průvodní list,

f) údaje o umístění zdroje ionizujícího záření.

(3) Evidované údaje se uchovávají ještě po dobu 5 let od předání nebo odstranění zdroje ionizujícího záření.

(4) Ohlašovatelé zasílají údaje podle § 21 odst. 2 zákona Úřadu do státního systému evidence zdrojů ionizujícího záření písemně nebo jinou dohodnutou formou.

(1) Osvědčením uzavřeného radionuklidového zářiče se prokazuje jeho stupeň odolnosti a další vlastnosti ověřené provedenými zkouškami.²⁵)

(2) Osvědčení uzavřeného radionuklidového zářiče obsahuje

a) identifikační číslo osvědčení,

b) výrobní, popřípadě identifikační číslo uzavřeného radionuklidového zářiče,

c) označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti zářiče ve shodě,

d) údaje o druhu radionuklidu,

e) údaje o aktivitě uzavřeného radionuklidového zářiče s uvedením dne, ke kterému se udaná aktivita vztahuje, údaj o maximálním obsahu základního radionuklidu, u významných a velmi významných zdrojů také kermovou vydatnost ve vzduchu s uvedením dne, ke kterému se vztahuje,

f) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,

g) údaje o rozměrech uzavřeného radionuklidového zářiče,

h) údaje o zapouzdření nebo ochranném překryvu (materiál, tloušťka, způsob provedení a uzavření),

i) stupeň odolnosti uzavřeného radionuklidového zářiče²⁵) daného typu,

j) výsledky provedených zkoušek²⁵) radioaktivní kontaminace a těsnosti uzavřeného radionuklidového zářiče,

k) doporučenou dobu používání uzavřeného radionuklidového zářiče a případné další podklady pro plánovité ověřování jeho těsnosti provozovatelem,

l) datum vystavení osvědčení,

m) obchodní firmu a identifikační číslo (je-li přiděleno) osoby, která osvědčení vystavila, a jméno, příjmení, funkce a podpis pověřeného zástupce této osoby.

(3) K uzavřeným radionuklidovým zářičům, které z technických důvodů nemohou být označeny značkou a výrobním číslem, se vystavuje hromadné osvědčení. Toto hromadné osvědčení se vystavuje pro všechny zářiče téhož typu a téže velikosti, které obsahují stejné množství stejných radionuklidů a jsou v držbě téhož držitele. Hromadné osvědčení obsahuje údaje uvedené v odstavci 2; na místo údajů o výrobním čísle zářiče se uvádí počet jednotlivých uzavřených radionuklidových zářičů, pro které je hromadné osvědčení vystaveno. Toto ustanovení se nevztahuje na vysokoaktivní zářiče.

(4) Stanovování nebo ověřování třídy odolnosti uzavřených radionuklidových zářičů a vystavování osvědčení uzavřených radionuklidových zářičů jsou specifickými způsoby nakládání se zdroji ionizujícího záření, ke kterým je třeba příslušné povolení Úřadu a jejichž vykonávání mohou řídit, jako činnosti významné z hlediska radiační ochrany, pouze fyzické osoby se zvláštní odbornou způsobilostí. U uzavřených radionuklidových zářičů postačí pro vystavení osvědčení uzavřeného zářiče, aby oprávněná osoba ověřila jeho těsnost a dále použila údaje uvedené v osvědčení vystaveném výrobcem zářiče ne starším 6 měsíců.

(5) Pokud uzavřený radionuklidový zářič není doprovázen osvědčením nebo není jiným v podmínkách povolení stanoveným způsobem doložena jeho těsnost, nakládá se s ním, jako kdyby byl otevřeným radionuklidovým zářičem. Uzavřený radionuklidový zářič, u něhož zkouškou dlouhodobé stability prováděnou ve lhůtách podle přílohy č. 7 byla prokázána jeho těsnost, lze pokládat za uzavřený a lze jej i nadále používat do doporučené doby používání uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zářiče; není-li doporučená doba používání známa nebo již uplynula, lze jej používat jen do 30. 6. 2007, pokud nebylo Úřadem stanoveno jinak v rámci povolení k nakládání s tímto zářičem, na základě zjištěného stavu potvrzeného výsledky zkoušky dlouhodobé stability, kdy zkouška těsnosti byla provedena přímou metodou.

(1) Otevřený radionuklidový zářič je při předávání do držby jiné osobě provázen průvodním listem otevřeného radionuklidového zářiče, kterým se dokládají parametry a vlastnosti důležité z hlediska radiační ochrany pro nakládání s ním.

(2) Průvodní list otevřeného radionuklidového zářiče obsahuje

a) specifikaci nebo identifikační číslo zářiče,

b) u zářičů podléhajících typovému schválení označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti zářiče ve shodě,

c) údaje o druhu radionuklidu,

d) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,

e) údaje o aktivitě a hmotnostní aktivitě radionuklidu s uvedením času, k němuž se údaj vztahuje,

f) údaje o chemické a radiochemické čistotě,

g) údaje o druhu obalu otevřeného radionuklidového zářiče,

h) datum vystavení průvodního listu,

i) obchodní firmu a identifikační číslo (je-li přiděleno) osoby, která průvodní list vystavila, a jméno, příjmení, funkce a podpis pověřeného zástupce této osoby.

(3) Pro společně předávané stejné otevřené radionuklidové zářiče se vystavuje společný průvodní list, ve kterém se kromě údajů podle odstavce 2 pro jednotlivý zářič uvede celkový počet předávaných zářičů.

(4) Předměty nebo látky kontaminované radionuklidy na pracovištích vzniklé za provozu jaderných zařízení a jiných zařízení, při jejichž provozu vznikají radionuklidy nebo dochází k jejich koncentraci, se nepovažují za další otevřené radionuklidové zářiče, dokud zůstávají na pracovišti, kde k radioaktivní kontaminaci nebo ke vzniku předmětů nebo látek došlo. Jsou-li takové předměty nebo látky předávány do držby jiné osobě, nemusí se v průvodním listu těchto zářičů uvádět údaje podle odstavce 2 písm. c) až f), pokud se uvede maximální příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu a maximální plošná aktivita na 100 cm² povrchu v případě povrchového znečištění radionuklidy.

(5) U radioaktivních odpadů se průvodní list otevřeného radionuklidového zářiče nevystavuje a je nahrazen průvodním listem radioaktivního odpadu.

(1) Držitel povolení vede k evidenci osobních dávek pracovníků kategorie A tyto doklady a údaje:

a) jméno, příjmení, místo a datum narození,

b) rodné číslo, pokud bylo přiděleno a nositel rodného čísla k jeho využití udělil písemný souhlas podle zvláštního právního předpisu^26b),

c) osobní dávky a další údaje k charakterizaci ozáření stanovené Úřadem v podmínkách povolení nebo schválené Úřadem jako součást programu monitorování.

(2) Doklady a údaje podle odstavce 1 se vedou po celou dobu trvání pracovní činnosti zahrnující ozáření ionizujícím zářením a dále až do doby, kdy osoba dosáhne nebo by dosáhla 75 let věku, v každém případě však alespoň po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během které byl pracovník vystaven ionizujícímu záření.

(3) Provozovatel kontrolovaného pásma vede přehled o všech osobách jiných než uvedených v odstavci 1, které do kontrolovaného pásma vstoupily, době pobytu těchto osob v něm a odhad efektivní dávky pro tyto osoby. Tyto údaje se uchovávají po dobu 10 let.

(4) Osobní dávky z výjimečných ozáření ve smyslu § 23 odst. 4, z havarijních ozáření podle § 2 písm. x) bodu 3 zákona a z havarijních ozáření zasahujících osob podle § 2 písm. x) bodu 4 zákona se zaznamenávají odděleně.

(5) Držitel povolení oznamuje Úřadu do státního systému evidence ozáření radiačních pracovníků buď přímo nebo prostřednictvím osoby, která mu osobní dozimetrii provádí,

a) osobní údaje o každém pracovníkovi kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření v rozsahu a formě stanovené Úřadem do 1 měsíce od nástupu do zaměstnání a při každé změně těchto údajů,

b) údaje o osobních dávkách všech svých pracovníků kategorie A do 2 měsíců po ukončení monitorovacího období,

c) roční přehled osobních dávek všech svých pracovníků kategorie A do konce dubna běžného roku za rok předcházející,

d) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 20 mSv nebo ekvivalentní dávky ze zevního ozáření převyšující 150 mSv, spolu s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, neprodleně po jejich zjištění,

e) úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 mSv, spolu s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, neprodleně po jejich zjištění.

(1) Oprávněná dozimetrická služba archivuje údaje o osobních dávkách pracovníků kategorie A nejméně 1 rok následující po roce, kterého se údaje týkají.

(2) Oprávněná dozimetrická služba předává výsledky hodnocení ozáření ve formě stanovené v podmínkách povolení nebo dohodnuté s Úřadem příslušnému držiteli povolení a také přímo Úřadu

a) neprodleně po vyhodnocení dozimetru z důvodu neplánovaného jednorázového ozáření,

b) neprodleně po zjištění efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 20 mSv a ekvivalentní dávky ze zevního ozáření převyšující 150 mSv,

c) neprodleně po zjištění úvazku efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 mSv.

(3) Oprávněná dozimetrická služba oznamuje Úřadu do 1 měsíce uzavření nebo zrušení smlouvy s držitelem povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření o provádění osobní dozimetrie na daném pracovišti.

(4) Dávky obdržené radiačními pracovníky kategorie A při výjimečných ozářeních podle § 23 a dávky obdržené při radiačních mimořádných situacích se evidují samostatně a nesčítají se s dávkami obdrženými při běžném provozu.

(1) Doklady o závěrech preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti pracovníků kategorie A se uchovávají až do doby, kdy osoba dosáhla nebo by dosáhla 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během které byl pracovník vystaven ionizujícímu záření.

(2) Ostatní veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, včetně záznamů o uvádění radionuklidů do životního prostředí, metodik pro monitorování a výsledků monitorování jiných než osobních dávek, se uchovávají po dobu nejméně 10 let.