PODROBNOSTI K ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI
§ 3
Zajištění havarijní připravenosti
§ 4
Zjišťování vzniku mimořádné události
Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují důležité informace
§ 5
Klasifikační stupně mimořádné události
Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo pracovišti a při přepravě, člení do tří základních stupňů:
§ 6
Vyhlášení mimořádné události
§ 7
Řízení a provádění zásahu
§ 8
Omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob
(1) K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro
(2) Havarijní připravenost se dokladuje Úřadem schváleným vnitřním havarijním plánem, kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem4a) a vypracovanými zásahovými instrukcemi.
(3) Při přepravě se havarijní připravenost dokladuje vypracováním havarijního řádu podle § 16 a zásahových instrukcí podle § 12.
(1) Vyhlášení mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti zahrnuje
(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob jaderného zařízení nebo pracoviště musí být účinné a musí plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů jsou stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování jsou zaměstnanci a další osoby seznámeni.
(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje
(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:
(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba předem určená držitelem povolení.
(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle
(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.
(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou shromažďování nebo ukrytí a evakuace.
(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí třetího stupně, popřípadě i druhého stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli zaměstnanci a další osoby vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.10) Shromažďování nebo ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a).
(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí
(4) Evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu se zajišťuje a provádí při mimořádné události třetího stupně, popřípadě i druhého stupně, na základě důvodného podezření jejich vystavení v případě neprovedení evakuace nepřípustnému ozáření, které překračuje směrné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.10)
(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí
§ 9
Příprava zaměstnanců a dalších osob
(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci při nástupu do zaměstnání u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich pracovnímu zařazení; držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie ověřuje tuto znalost zkouškou. O zkoušce se provede záznam. S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou obdobně seznamovány i další osoby.
(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.
(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy a v havarijním řádu uvedené zasahující osoby, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.
(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn. Záznamy o seznámení a o provedení přípravy se uchovávají minimálně tři roky.
§ 10
Ověřování havarijní připravenosti
(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.
(2) Havarijní připravenost se zajišťuje v rozsahu přiměřeném používaným zdrojům a vykonávaným radiačním činnostem a riziku vzniku nebo závažnosti dopadů mimořádných událostí ověřováním znalostí havarijního plánu a zásahových instrukcí systematickým nácvikem činností podle zásahových instrukcí pro všechny zaměstnance a další osoby podílející se na řízení a provedení zásahu tak, aby bylo dosaženo dostatečných dovedností a zkušeností, a prověřováním funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahu. U držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie nebo pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích,15a) na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, jsou povinnou součástí zajištění havarijní připravenosti pravidelná havarijní cvičení.
(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení se zpracovává na kalendářní rok a nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku se předává Úřadu.
(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního plánu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování
(5) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního řádu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování
(6) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.
(7) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví vždy
(8) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení.
(9) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.
(10) Za kalendářní rok se provádí souhrnné zhodnocení provedených havarijních cvičení, které se předává Úřadu nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku, s výjimkou cvičení pro případ vzniku radiační havárie, kdy se předává závěrečný protokol Úřadu do dvou měsíců po zhodnocení cvičení.
(11) Na základě zjištěných nedostatků při cvičení se provedou úpravy technicko-organizačních a personálních podmínek a vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu a zásahových instrukcí.
(12) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů se u držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie ověřuje
(13) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů se u držitelů povolení k provozu pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, a u všech držitelů povolení, kteří jsou provozovateli kontrolovaného pásma, ověřuje
(14) Pro přepravu se mimo rámec prováděných havarijních cvičení ověřuje nejpozději tři dny před zahájením přepravy
a) zjišťování vzniku mimořádné události,
b) posuzování závažnosti mimořádné události,
c) vyhlášení mimořádné události,
d) řízení a provádění zásahu,
e) způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob,
f) přípravu zaměstnanců a dalších osob,
g) ověřování havarijní připravenosti.
a) o okamžitém stavu technologie a systémů jaderného zařízení nebo pracoviště, nebo o okamžitém stavu obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě, jejichž selhání nebo poškození může vést k narušení bariér určených k zamezení úniku radioaktivních látek do pracovního a životního prostředí a k nepřípustnému ozáření osob,
b) o okamžitém stavu radiační situace na jaderném zařízení nebo na pracovišti podle programu monitorování,10) nebo o okamžitém stavu radiační situace v okolí obalového souboru a dopravního prostředku při přepravě,
c) o úniku radioaktivních látek do prostor držitele povolení a životního prostředí,
d) umožňující předpovídat rozsah a velikost úniku radioaktivních látek a ozáření osob z hlediska očekávaného vývoje mimořádné události.
a) prvním stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště, která má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny a při přepravě nedojde k úniku radioaktivních látek do životního prostředí,
b) druhým stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, které nevyžaduje zavádění neodkladných opatření10) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, její řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení,
c) třetím stupněm je klasifikována mimořádná událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému závažnému uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření10) k ochraně obyvatelstva a životního prostředí, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu kraje.12a) Událost třetího stupně je radiační havárií13) a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu, popřípadě havarijního plánu kraje zapojení dalších dotčených orgánů.
a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
b) oznamování mimořádné události prvního a druhého stupně Úřadu se provádí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do
1. 24 hodin od zjištění mimořádné události prvního stupně,
2. 4 hodin od zjištění mimořádné události druhého stupně,
c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
d) neprodlené vyrozumění místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu,14) Úřadu a dalších dotčených orgánů stanovených vnitřním havarijním plánem o vzniku mimořádné události třetího stupně,
e) varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování při vzniku mimořádné události třetího stupně,15)
f) aktivaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené vnitřním havarijním plánem nebo zásahovými instrukcemi a zajišťuje se minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době.
a) varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
b) oznamování mimořádné události prvního, druhého a třetího stupně Úřadu, které se provádí bez zbytečného odkladu při každé mimořádné události,
c) oznámení mimořádné události druhého stupně spojené s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek do životního prostředí místně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtyř hodin od jejího zjištění,
d) neprodlené vyrozumění Úřadu a místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností prostřednictvím operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje podle zvláštního právního předpisu14) o vzniku mimořádné události třetího stupně; vyrozumění se zajišťuje minimálně dvěma na sobě nezávislými technicko-organizačními způsoby, a to v pracovní i mimopracovní době,
e) ativaci zasahujících osob, která se provádí při každé mimořádné události v rozsahu a době stanovené havarijním řádem.
a) identifikaci držitele povolení včetně uvedení jména, příjmení a funkce oznamující osoby a údajů o spojení pro zpětné ověření,
b) identifikaci jaderného zařízení nebo pracoviště nebo přepravy,
c) datum, hodinu a minutu a místo zjištění mimořádné události,
d) datum, hodinu a minutu odeslání oznámení nebo vyrozumění,
e) popis mimořádné události,
f) předběžné posouzení závažnosti vzniklé mimořádné události stupněm podle klasifikačního systému,
g) místo úniku radioaktivních látek a místo ozáření osob a v případě mimořádné události druhého a třetího stupně rozsah, cesty a dobu trvání úniku, počet a závažnost ohrožení zaměstnanců a dalších osob,
h) informace o meteorologické situaci v lokalitě a odhad rozsahu předpokládaného zasažení území a závažnosti očekávaného ozáření obyvatelstva v zóně havarijního plánování při mimořádné události třetího stupně na jaderném zařízení nebo pracovišti.
a) předem připravených zásahových postupů, zásahových instrukcí a programu monitorování a
b) výsledků monitorování, skutečné situace a jejího předpokládaného vývoje v průběhu trvání mimořádné události tak, aby prováděná opatření měla více přínosů než škod.
a) místo shromažďování nebo ukrytí (dále jen „shromaždiště nebo úkryt“), které musí být udržováno v provozuschopném stavu,
b) úniková cesta z místa vzniku mimořádné události a ohrožených prostor do shromaždiště nebo úkrytu,
c) způsob vedení evidence osob ve shromaždišti nebo v úkrytu, včetně uvedení jména a příjmení shromážděných a evakuovaných osob,
d) dozimetrická kontrola osob ve shromaždišti nebo v úkrytu a zabezpečení jejich dekontaminace,
e) poskytování první pomoci ve shromaždišti nebo v úkrytu,
f) komunikační spojení s osobami řídícími zásah,
g) systém organizování shromažďování nebo ukrytí a odchodu, popřípadě evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu,
h) osoby provádějící evidenci shromážděných a ukrytých osob.
a) místa odvozu osob ze shromaždišť nebo z úkrytů,
b) potřebný počet dopravních prostředků,
c) evakuační trasy v návaznosti na vnější havarijní plán,
d) způsob vedení evidence evakuovaných osob, včetně uvedení jejich jména a příjmení,
e) prostředky k monitorování radiační situace v průběhu evakuace,
f) osoby provádějící evidenci evakuovaných osob a pověřené organizováním a řízením evakuace.
a) zásahových postupů nebo zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události prvního nebo druhého stupně, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,
b) zásahových postupů a navazujících zásahových instrukcí pro případ vzniku mimořádné události třetího stupně, které se provádí minimálně jedenkrát za dva roky.
a) zásahových instrukcí pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát ročně,
b) zásahového postupu s navazujícími činnostmi stanovenými zásahovými instrukcemi pro příslušné stupně mimořádných událostí, které se provádí minimálně jedenkrát za tři roky.
a) cíl, rozsah a doba trvání cvičení,
b) určení vzniku a typu mimořádné události a jejího vývoje v průběhu cvičení,
c) specifikace zásahových postupů a instrukcí, které budou procvičovány,
d) určení hodnotitelů a popřípadě pozorovatelů na cvičení.
a) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f),
b) jedenkrát za šest měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2,
c) jedenkrát za tři měsíce funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b), c) a d),
d) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování podle § 6 odst. 1 písm. e) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.16)
a) jedenkrát za 12 měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 1 písm. f),
b) jedenkrát za 12 měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 2,
c) jedenkrát za 12 měsíců funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 1 písm. b), c) a d).
a) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů aktivace zasahujících osob pro řízení a provádění zásahu podle § 6 odst. 3 písm. e),
b) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro varování zaměstnanců a dalších osob podle § 6 odst. 3 písm. a),
c) funkčnost technických prostředků, systémů a způsobů pro oznamování mimořádné události a vyrozumívání o radiační havárii podle § 6 odst. 3 písm. b), c) a d).
(15) Ověřování podle odstavců 12, 13 a 14 je považováno ve smyslu § 18 zákona za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti a jeho provedení musí být dokladováno. Záznamy o provedení a výsledku ověření se evidují minimálně tři roky.