11. § 21 zní:
„§ 21
(1) Za stavu nebezpečí může krajský hejtman, starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta určené obce v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky v příslušném územním obvodu, povinnost
a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,
c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
(2) Za stavu nebezpečí může krajský hejtman
a) zavést regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
2. maximální množství zboží, na něž vznikne spotřebiteli nárok,
3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,
b) přijmout regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.
(3) Náklady a výdaje spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda.“.