KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY PODLE VLASTNÍCH MODELŮ

(1) Ovládající osoba může použít pro stanovení kapitálových požadavků regulovaného konsolidačního celku k tržnímu riziku a specifickému (úrokovému a akciovému) riziku vlastní model. Výpočet kapitálových požadavků podle hlav VI až X části třetí, který se považuje za standardní metodu, není v tomto případě pro ovládající osobu závazný.

a) model je koncepčně správný a je používán v souladu se způsobem řízení rizik ovládající osoby,

(2) Vlastní model je možné používat za předpokladu splnění těchto požadavků:

c) model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63,

b) model byl testován po dobu nejméně jednoho roku a ovládající osoba je schopna doložit záznamy porovnávání skutečných denních zisků a ztrát v tomto období s hodnotami vypočtenými na jeho základě,

f) ovládající osoba provádí stresové testování pravidelně, zpětné testování modelu provádí denně.

d) model splňuje kritéria specifikace faktorů tržního rizika podle § 64,

e) model má prokazatelně dostatečnou přesnost a splňuje zejména kvantitativní požadavky podle § 65,

(3) Pokud ovládající osoba zamýšlí používat vlastní model, musí tuto skutečnost oznámit České národní bance a tento záměr doložit. Shledá-li Česká národní banka, že vlastní model nesplňuje požadavky podle odstavce 2, sdělí to písemně ovládající osobě nejpozději do patnácti měsíců od úplného doložení jejího záměru používat vlastní model České národní bance. Před tímto sdělením nebo před marným uplynutím patnáctiměsíční lhůty nesmí ovládající osoba vlastní model použít pro stanovení kapitálových požadavků pro účely této vyhlášky.

(4) Zpětné testování musí poskytovat pro každý obchodní den srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené na základě pozic ovládající osoby ke konci obchodního dne s hodnotou portfolia následujícího obchodního dne. Česká národní banka může prověřit schopnost ovládající osoby provádět zpětné testování aktuálních a hypotetických změn hodnoty portfolia. Zpětné testování hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic.

(5) Česká národní banka může požadovat přijetí opatření ke zlepšení modelu zpětného testování, jestliže jej bude považovat za nedostatečný vzhledem k rozsahu a typům obchodních aktivit členů regulovaného konsolidačního celku.

a) model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik ovládající osoby a výstupy z něj slouží pro informování vedení ovládající osoby o rozsahu podstupovaných rizik,

b) ovládající osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vedení ovládající osoby, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik ovládající osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů,

c) vedení ovládající osoby se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci ovládající osoby, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic ovládající osoby,

(1) Ovládající osoba může používat vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku pro účely této vyhlášky, pokud jsou splněny tyto požadavky:

h) ovládající osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik ovládající osoby.

d) ovládající osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků,

e) ovládající osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik ovládající osoby,

f) historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný,

g) ovládající osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vedením ovládající osoby a následně promítány do vnitřních postupů ovládající osoby, procesu řízení rizik včetně stanovování limitů,

(2) Audit podle odstavce 1 písm. h) musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné nejméně jednou za rok musí zahrnovat

c) prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů,

b) způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení ovládající osoby a do informačního systému ovládající osoby,

a) prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik ovládající osoby, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností,

d) posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik,

g) posouzení procesu, který ovládající osoba používá k hodnocení zpětného testování.

f) posouzení postupu hodnocení konzistentnosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat,

e) posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných ovládající osobou,

c) v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má ovládající osoba významné pozice,

a) v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má ovládající osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek,

b) v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím ovládající osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,

d) v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má ovládající osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

f) jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,

(1) Ovládající osoba zabezpečí, aby vlastní model splňoval pro účely stanovení kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku nejméně tyto požadavky:

1. podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega,

2. pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je ovládající osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů,

3. bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí.

a) riziková hodnota je počítána denně,

b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný interval spolehlivosti založený na 99 % pravděpodobnosti,

c) pro výpočet rizikové hodnoty je deset pracovních dnů nejkratším obdobím držení nástrojů. Ovládající osoba může použít rizikovou hodnotu spočtenou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent deseti dnů pomocí druhé odmocniny poměru období,

d) historické období pro výpočet rizikové hodnoty musí být alespoň jeden rok. Ovládající osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího historického období, pokud je tento postup zdůvodnitelný například značnou změnou cenové volatility,

e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za tři měsíce, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,

g) model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky:

a) rizikové hodnoty předchozího dne, nebo

b) průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů násobené multiplikačním faktorem, zvýšeným o plus faktor a dodatečnou přirážku podle § 66 odst. 3.

(2) Kapitálový požadavek je určen denně a je roven vyšší hodnotě z

(3) Nejnižší hodnota multiplikačního faktoru podle odstavce 2 je 3. Ovládající osoba zvýší tuto hodnotu o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu.

(4) Ovládající osoba oznámí České národní bance jakákoliv zvýšení počtu převýšení podle odstavce 3, pokud znamenají zvýšení rizikového faktoru podle tabulky č. 10 v příloze č. 2 této vyhlášky, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

d) model musí být ověřen pomocí zpětného testování, zda je specifické riziko správně odhadováno.

(1) Vlastní model ovládající osoby pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému úrokovému a specifickému akciovému riziku musí splňovat tato dodatečná kritéria:

a) model musí objasňovat historické cenové pohyby v portfoliu, například pomocí testu goodness of fit,

b) model musí být citlivý na změny ve struktuře portfolia a musí stanovovat vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací,

c) model musí brát do úvahy změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí,

b) rizika selhání.

(2) Ovládající osoba doloží, že model správně odhaduje pro dluhopisy a akcie velikost

a) rizika události, kterým se rozumí, že dojde k významné změně reálné hodnoty daného nástroje v důsledku neočekávané události, a

(3) Pokud vlastní model splňuje kritéria podle odstavců 1 a 2, kapitálové požadavky jsou stanovovány podle § 65 odst. 2. Pokud model splňuje pouze kritéria podle odstavce 1, kapitálový požadavek ke specifickému riziku stanovený modelem se zvyšuje o dodatečnou přirážku, která je rovna

a) části celkové rizikové hodnoty celého portfolia připadající na specifické riziko, nebo

b) rizikové hodnotě subportfolia obsahujícího pozice v dluhopisech a akciích, které mají specifické riziko.

(4) Dodatečná přirážka se stanoví ve výši průměrné denní hodnoty podle odstavce 3 písm. a) nebo b) za posledních 60 pracovních dnů.

(5) Specifické riziko lze oddělit od obecného rizika zejména na základě těchto postupů:

a) výpočtu mezních přínosů rizikových faktorů specifického rizika k celkové rizikové hodnotě,

b) výpočtu rozdílu mezi rizikovou hodnotou a hodnotou vypočtenou nahrazením individuálních akciových pozic akciovým indexem, nebo

c) pomocí zvláštního modelu pro analytické rozdělení obecného a specifického rizika.

(6) Ovládající osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud ovládající osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty nejvýše o dva měsíce. Vlastní model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dní počet 10. Tuto skutečnost oznámí ovládající osoba neprodleně České národní bance.

(7) Ovládající osoba musí neprodleně odstranit nedostatky modelu a musí mít zajištěnu dostatečnou rezervu kapitálu pro pokrytí specifického rizika.

(1) Ovládající osoba používající vlastní model pro stanovení kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku musí mít k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají na regulovaný konsolidační celek značný dopad. Stresové testování je důležitou součástí pro stanovení dostatečného kapitálu regulovaného konsolidačního celku.

(2) Stresové scénáře musí brát v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty nebo zisky ovládající osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik ovládající osoby. Stresové scénáře musí zahrnovat události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik (§ 62). Stresové scénáře musí objasňovat vliv takových událostí na pozice ovládající osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku.

(3) Ovládající osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na regulovaný konsolidační celek způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových sazeb, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení ovládající osoby a stanoví se možnosti snížení rizika ovládající osoby a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vedení ovládající osoby a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vedení ovládající osoby.

(4) Ovládající osoba musí ověřovat prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a musí stanovit stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji.

(5) Česká národní banka může požadovat metodologii vytváření stresových scénářů, výsledky testování podle odstavce 4 a jejich porovnání s maximálními ztrátami ovládající osoby během období provádění stresového testování. Česká národní banka může prověřit program stresového testování prostřednictvím vlastních scénářů.

d) model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku.

c) ovládající osoba specifikuje faktory tržního rizika v souladu s § 64 a provádí stresové testování podle § 67,

b) model splňuje kvalitativní požadavky podle § 63, kvantitativní požadavky podle § 65, popřípadě dodatečná kritéria podle § 66,

a) struktura vlastního modelu je přiměřená aktivitám regulovaného konsolidačního celku,

(1) Ovládající osoba může použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu a specifickému riziku. Musí však zabezpečit, aby všechny kategorie tržního a specifického rizika byly zahrnuty do výpočtu s využitím modelu nebo standardní metody.

b) ovládající osoba může změnit používanou kombinaci metod výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu a specifickému riziku, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen České národní bance a Česká národní banka tento záměr neodmítla ve lhůtě tří měsíců ode dne jeho úplného doložení nebo v této lhůtě neinformovala ovládající osobu o prodloužení lhůty pro posouzení nejvýše o jeden měsíc,

a) kapitálový požadavek ke každé kategorii tržního a specifického rizika se stanoví jednou metodou; v rámci jedné rizikové kategorie nelze použít kombinaci vlastního modelu a standardní metody; v odůvodněných případech je možné od splnění této podmínky upustit, pokud ovládající osoba prokáže, že není možné tuto podmínku dodržet,

c) kapitálový požadavek k tržnímu a specifickému riziku stanovený na základě kombinace vlastního modelu a standardní metody je roven součtu kapitálových požadavků vypočtených podle modelu a kapitálových požadavků vypočtených podle standardní metody.

(2) Ovládající osoba, která postupuje podle odstavce 1, musí dodržet tyto podmínky: