k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší

Část A
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací oxidu siřičitého (SO2), suspendovaných částic, oxidu dusičitého (NO2) a oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého, benzenu, kadmia a amoniaku ve vnějším ovzduší

1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a zvláštních imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních, kde jediným zdrojem informací je kontinuální měření

a) při znečištění z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší

Velikost populace v sídelním seskupení nebo v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v tisících) Jestliže koncentrace překračují horní mez posouzení Jestliže maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí posouzení Pro SO2 a NO2, v sídelních seskupeních, kde maximální koncentrace leží pod dolní mezí posouzení
0-250 1 1 -
250-499 2 1 1
500-749 2 1 1
750-999 3 1 1
1 000-1 499 4 2 1
1 500-1 999 5 2 1
2 000-2 749 6 3 2
2 750-3 749 7 3 2
3 750-4 749 8 4 2
4 750-5 999 9 4 2
> 6 000 10 5 3
0 Pro NO2 a suspendované částice se zahrnuje
nejméně 1 stanice pro měření pozadí a 1 stanice orientovaná na měření vlivu dopravy

b) při znečištění z bodového zdroje znečišťování ovzduší
Počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posuzování znečištění v blízkosti bodových zdrojů znečišťování ovzduší se vypočítá s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci ve vnějším ovzduší a potenciální expozici populace.

2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro posouzení dodržování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší kromě sídelních seskupení

Jestliže maximální koncentrace překračují horní mez posouzení Jestliže maximální koncentrace leží mezi horní a dolní mezí posouzení
jedna stanice na každých 20 000 km2jedna stanice na každých 40 000 km2

Část B
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací ozonu a relevantních prekurzorů ozonu

1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posouzení dodržování cílových imisních limitů, dlouhodobých imisních cílů, zvláštních imisních limitů pro informování a varování veřejnosti v místech, kde je kontinuální měření jediným zdrojem informací

Velikost populace (v tisících) Sídelní seskupení (městské a předměstské)* Jiné oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší* (předměstské a venkovské) Venkovské pozadí
< 250 1 1 stanice/ 25 000 km2
jako průměrná hustota
pro všechny oblasti
na území státu
< 500 1 2
< 1000 2 2
< 1500 3 3
< 2000 3 4
< 2750 4 5
< 3750 5 6
> 3750 1 další stanice na každé 2 milióny obyvatel 1 další stanice na každé 2 milióny obyvatel

Poznámka:
* Alespoň 1 stanici umístit do předměstských oblastí, pokud je zde vyšší expozice populace. V sídelních seskupeních nejméně 50 % stanic umístit do předměstských oblastí.

2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro oblasti (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelní seskupení) dosahující dlouhodobých imisních cílů
Počet bodů vzorkování ozonu musí být, ve spojení s jinými způsoby doplňkového posuzování, jako je zejména modelování kvality ovzduší a společné měření pro ozon a oxid dusičitý, dostatečný pro zkoumání trendu znečištění ovzduší ozonem a kontrolu plnění dlouhodobých cílů. Počet stanic umístěných v předměstských oblastech sídelních seskupení a ve venkovských oblastech kolem sídelních seskupení může být snížen na jednu třetinu počtu uvedeného v bodu 1. Pokud by v důsledku tohoto postupu nepřipadala na oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší žádná stanice, je nutné zajistit v souladu s počtem stanic v sousedních oblastech dostatečné posouzení koncentrací ozonu vzhledem k dlouhodobým cílům.
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve kterých je měření ozonu povinné, se též umisťují body vzorkování pro kontinuální měření oxidu dusičitého, a to na minimálně 50 % měřicích míst ozonu, která jsou lokalizována v každé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo v sídelním seskupení v souladu s výše uvedenými kritérii (část B, bod 1).
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve kterých je informace z povinných stanic nahrazena informací z ostatních zdrojů, jako je objektivní odhad, modelování, náhodné měření nebo indikativní měření, se celkový počet měřicích míst stanovený ve větě páté snižuje na jednu třetinu. V každé oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelním seskupení musí být umístěna nejméně 1 stanice. V tomto případě se oxid dusičitý měří na všech stanicích s výjimkou venkovských pozaďových stanic, je stanice reprezentující úroveň znečišťujících látek v daném území v místech, která nejsou zatížena emisemi zdroje znečišťování ovzduší.