k nařízení vlády č. 350/2002 Sb.
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu

Část A
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek

1. Referenční metoda pro analýzu oxidu siřičitého

a) Norma ISO 6767 Stanovení hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého s tetrachlortuťnatanem a pararosanilinem

b) Norma ISO/FDIS 10498 Vnější ovzduší - stanovení oxidu siřičitého - UV-fluorescenční metoda

2. Referenční metoda pro vzorkování a měření suspendovaných částic frakce PM10

a) ČSN ISO 7708 (definice frakcí) Velkoobjemové zařízení k odběru vzorků nebo nízkoobjemové zařízení s průtokem alespoň 2 m3.h-1 s impaktorem, gravimetrické stanovení

b) Norma EN 12341 “Kvalita ovzduší - Zkušební postup prokazování ekvivalence k referenční metodě vzorkování pro frakci PM10 suspendovaných částic“. Princip měření je založen na zachycování frakce PM10 suspendovaných částic na filtru a jejich gravimetrickém stanovení.

3. Referenční metody analýzy oxidu dusičitého a oxidů dusíku
Norma ISO 7996: 1985 Vnější ovzduší - stanovení hmotnostních koncentrací oxidů dusíku - chemiluminiscenční metoda.

4. Referenční metoda pro vzorkování olova a pro analýzu olova

a) Referenční metodou pro vzorkování olova je metoda atomové absorpční spektrometrie.

b) Norma ISO 9855: 1993 Vnější ovzduší - stanovení obsahu olova v částicích aerosolu zachycených ve filtrech. Metoda atomové absorpční spektroskopie.

5. Referenční metoda pro analýzu oxidu uhelnatého
Bezrozptylová infračervená spektrometrická metoda

6. Referenční metoda pro vzorkování benzenu a pro analýzu benzenu

a) US EPA TO 14 Odběr pomocí kanystrů s aktivním odběrem, plynová chromatografie s plamenoionizačním detektorem

b) US EPA TO 17 Aktivní odběr volatilních látek na sorbenty

7. Referenční metoda pro stanovení koncentrace kadmia
Odběr thorakálních částic a stanovení metodou atomové absorpční spektroskopie

8. Referenční metoda pro stanovení koncentrace amoniaku
Norma ČSN 834728 fotometrická metoda - Nessler

9. Referenční metoda pro stanovení koncentrace arsenu
Norma CEN/TC 264 WG 14

10. Referenční metoda pro stanovení koncentrace niklu
Norma CEN/TC 264 WG 14

11. Referenční metoda pro stanovení koncentrace rtuti

a) Nízkoteplotní plynová atomová fluorescenční spektrometrie

b) Manuální metoda - křemenný filtr + amalgamátor

12. Referenční metoda pro stanovení koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren
HPLC a GC-MS metoda – US EPA TO 13

13. Referenční metoda pro analýzu ozonu
Norma ISO FDIS 13964 UV fotometrická metoda

14. Referenční metoda pro stanovení množství prašného spadu
Spad se zachycuje do otevřených nádob vystavených volně na sledovaném místě. Zachycený spad se váží. Podrobné stanovení postupu odběru vzorků a analýzy je uvedeno v části C této přílohy.

Část B
Kalibrování přístrojů pro měření ozonu
Kalibrační metoda pro kalibrování přístrojů pro měření ozonu je stanovena normou ISO FDIS 13964, VDI 2468, Bl. 6 - Referenční UV-fotometr.

Část C
Stanovení hmotnosti prašného spadu
Zařízení potřebná pro realizaci metody:

1. Sedimentační nádoby – zavařovací láhve „masovky“ obsahu 1 litr, vnitřní průměr 90 ± 2 mm, výška 145 mm, s víčky, gumovým těsněním a plechovými uzávěry.

2. Držáky sedimentačních lahví s vhodnou objímkou pro upevnění na sloupech, stožárech apod. (podle místních podmínek) a s plechovým krytem na sedimentační láhev, jejíž okraj má být aspoň 40 cm od okraje sloupu. Kryt je opatřen drátěným kruhem o poloměru o 15 cm větším, než je poloměr krytu umístěný 15 cm nad jeho okrajem. Kruh slouží k ochraně sedimentu před znečištěním ptačím trusem.

3. Odpařovací skleněné, porcelánové nebo platinové misky.
Odběr vzorků:
Držáky sedimentačních lahví se umísťují ve výšce okolo 3 m vždy po 2 na stanovených místech ve sledovaném území. Dvojice sedimentačních lahví se umísťují tak, aby byl co nejvíce vyloučen vliv větrného stínu nosného sloupu. Láhve se plní 250 ml destilované vody obsahující 25 ml propanolu nebo izopropanolu, v zimě lze užít roztok až 1 + 1. Odkryté láhve se exponují vždy 1 měsíc.
Provedení analýzy:
Obsah lahví se kvantitativně přenese na zvážené odpařovací misky a při 105 °C odpaří do konstantní hmotnosti a váží. Z rozdílu hmotnosti se zjistí hmotnost sedimentu. V odpařeném sedimentu se podle potřeby stanoví pH 1 % výluhu (odparek se rozpustí v takovém množství destilované vody, aby na 100 ml suspenze připadl 1 g prachu), látky v žáru netěkající (vyžíháním při 700 °C do konstantní hmotnosti) nebo obsah jiných škodlivin. Hmotnost sedimentu v každé láhvi se stanoví zvlášť.
Výpočet analýzy:
Je-li a – hmotnost zachyceného sedimentu v g,
e – expozice ve dnech,
d – průměr sedimentační nádoby v cm
je prašný spad roven
3,82*105 * a / d2 * e (g/m2) za 30 dní.