k vyhlášce č. 355/2002 Sb.
REDUKČNÍ PLÁN
Podstata redukčního plánu
Redukční plán je soubor technických a organizačních opatření pro snížení emisí těkavých organických látek speciálně vytvořený pro určité zařízení. Tento plán umožňuje provozovateli zařízení snížit emise v ekvivalentní míře, jaké by bylo dosaženo uplatněním emisních limitů stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Při vypracování redukčního plánu se vychází z následujících skutečností
Návod ke zpracování redukčního plánu
V případě aplikace nátěrových hmot, adhesivních nátěrů nebo tiskařských barev lze využít následujícího redukčního plánu. Tento redukční plán je určen pro aplikaci v zařízeních, v nichž lze předpokládat konstantní obsah netěkavých látek ve výrobku, který může být využit k definici vztažného bodu pro redukční plán.

a) v případech, kdy materiály nahrazující dosud používaná organická rozpouštědla (tj. náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel) jsou stále ještě ve stavu vývoje, je provozovateli zařízení poskytnuta prodloužená doba pro implementaci jeho specifického redukčního plánu,

b) východiskem přípravy redukčního plánu by mělo být množství emisí těkavých organických látek za podmínek, kdy by tyto emise nebyly nijak omezovány.

určené časové období		maximální přípustné celkové roční emise
pro nová zařízení	pro stávající zařízení
do 1. dubna 2003	do 31. října 2005	1,5násobek velikosti cílových emisí
do 1. ledna 2005	k datu uvedenému v § 54 odst. 9 písm. a) zákona	cílové emise

a) Provozovatel zařízení předloží redukční plán, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu nebo zvýšení účinnosti využití netěkavých látek v nátěrových hmotách, které povede ke snížení celkových emisí těkavých organických látek ze zařízení, a to až na úroveň cílových emisí. Při tomto snižování emisí je dodržen následující harmonogram:

cílové emise = celková hmotnost netěkavých látek ve spotřebovaných materiálech • K₁ • K₂
b) Cílové emise se vypočtou ze vztahu:
Hodnota faktoru K₁ je pro některé činnosti uvedena v následující tabulce. Inspekce však může v odůvodněných případech velikost faktoru stanovit pro jednotlivé zařízení tak, aby bylo dosaženo vyšší účinnosti využití pevných složek nátěrových hmot, adhesivních materiálů a tiskařských barev.

činnost	faktor K1
polygrafie: rotační hlubotisk, flexografie, laminování, lakování	4
aplikace nátěrových hmot na: dřevo, textil, tkaniny, filmy, fólie a papír	4
adhesivní nátěry	3
nátěry a lakování pásových a svitkových materiálů	4
přestříkávání vozidel - opravy automobilů	3
aplikace nátěrových hmot na: ostatní materiály	1,5
polygrafie: sítotisk	1,5

Hodnota faktoru K₂ se určuje z hodnoty emisního limitu pro fugitivní emise takto:
pro všechna ostatní zařízení.
${\mathrm{K}}_2=\frac{\mathrm{e}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{s}\mathrm{n}\mathrm{í}\mathrm{}\mathrm{l}\mathrm{i}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{t}\mathrm{}\mathrm{f}\mathrm{u}\mathrm{g}\mathrm{i}\mathrm{t}\mathrm{i}\mathrm{v}\mathrm{n}\mathrm{í}\mathrm{c}\mathrm{h}\mathrm{}\mathrm{e}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{s}\mathrm{í}+5}{100}$
nebo
pro zařízení uvedená v bodu 5 a dále v bodu 4.2 položky 4.2.2 a 4.2.9 přílohy č. 2 k této vyhlášce
${\mathrm{K}}_2=\frac{\mathrm{e}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{s}\mathrm{n}\mathrm{í}\mathrm{}\mathrm{l}\mathrm{i}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{t}\mathrm{}\mathrm{f}\mathrm{u}\mathrm{g}\mathrm{i}\mathrm{t}\mathrm{i}\mathrm{v}\mathrm{n}\mathrm{í}\mathrm{c}\mathrm{h}\mathrm{}\mathrm{e}\mathrm{m}\mathrm{i}\mathrm{s}\mathrm{í}+15}{100}$

c) Redukční plán je splněn, jestliže množství celkových emisí těkavých organických látek stanovené s využitím bilance rozpouštědel je menší nebo rovno stanovené velikosti cílové emise. Metodikou výpočtu roční hmotnostní bilance je příloha č. 4 k této vyhlášce.