USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ

(1) Kontinuální měření prováděné u zdrojů v roce 2002 se provede a vyhodnotí postupem uplatňovaným do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2) První jednorázové autorizované měření emisí po dni nabytí účinnosti této vyhlášky provedou provozovatelé, pokud zvláštní právní předpis¹) nestanoví jinak,

b) u velkých zdrojů do 1 kalendářního roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,

c) u středních zdrojů, a to u kotlů spalujících tuhá, kapalná nebo plynná paliva o tepelném výkonu rovném nebo vyšším než 1 MW, a dále u středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu, do 3 let od posledního měření provedeného do dne účinnosti této vyhlášky, s výjimkou zdrojů, u kterých bylo provedeno poslední měření před datem 1. června 1999 nebo nebylo provedeno vůbec a jejichž provozovatelé provedou toto měření do 1. června 2003,

a) u zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,

d) u středních zdrojů nespadajících pod písmeno c) do 5 let od posledního měření provedeného do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s výjimkou zdrojů, u kterých bylo provedeno poslední měření před datem 1. června 1997 nebo nebylo provedeno vůbec a jejichž provozovatelé provedou toto měření do 1. června 2003.

(3) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit nebo nově zpracovat provozní řád, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. května 2003.

(4) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje změnu kategorie zdroje, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. prosince 2002 písemným oznámením příslušnému orgánu ochrany ovzduší.

(5) Provozní evidence v roce 2002 se provede, vyhodnotí a vykáže postupem uplatňovaným do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(6) U zdrojů provozovaných ke dni 30. dubna 2004 a dříve provede orgán kraje stanovení obecných emisních limitů podle § 9 odst. 4 zákona a podle zvláštního právního předpisu¹) nejpozději do 30. června 2004.

(7) Počínaje datem 1. ledna 2008 musí žadatelé o vydání osvědčení o akreditaci podle § 19 odst. 3 předložit mezi vyžadovanými doklady také doklady o akreditaci měřicích metod používaných žadatelem pro měření emisí u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů.

1. Vyhláška č. 614/1992 Sb., kterou se upravuje ověřování odborné způsobilosti pro podávání odborných posudků v řízení podle zákona o ovzduší.

2. Vyhláška č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší.

3. Vyhláška č. 279/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší.

4. Vyhláška č. 122/1995 Sb., kterou se stanoví emisní limity pro lakovny se spotřebou nad 10 tun nátěrových materiálů ročně.

7. Vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.

8. Vyhláška č. 97/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.

9. Příloha č. 4 opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb. ze dne 9. července 1991 o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeného v částce č. 84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb.