(2) Při posuzování zdravotní způsobilosti zemřelého dárce tkání nebo orgánů posuzující lékař dále přihlíží k

a) anamnestickým údajům zemřelého dárce,

b) příčině smrti,

c) věku,

d) specifickým nárokům na funkci tkáně nebo orgánu určeného k odběru,

e) životaschopnosti tkáně nebo orgánu, pokud je to pro jejich klinickou použitelnost nutné, a

f) makroskopickému zhodnocení tkáně nebo orgánu během odběru; v případě pochybnosti o vhodnosti odebrané tkáně nebo orgánu pro transplantaci na základě makroskopického zhodnocení se provede a vyhodnotí rychlá biopsie.