1. Provádění zdravotně sociálních činností bez odborného dohledu, například psychosociální intervence podle individuálních potřeb pacienta nebo klienta sociální péče, řešení sociálně právních problémů pacienta (klienta sociální péče), provádění sociálního šetření v terénu. Provádění odborných prací při vedení terapeutických komunit zvláště v psychiatrických léčebnách.