1. Provádění nejnáročnějších zdravotně sociálních činností bez odborného dohledu, například hodnocení biopsychosociálního stavu pacienta (klienta) a na jeho základě a s využitím údajů ze zdravotnické dokumentace navrhování následné péče. Navrhování kritérií pro umístění pacienta na zdravotně-sociální lůžko. Tvorba nových standardů a metod zdravotně sociální péče ve zdravotnických zařízeních včetně kontroly jejich uplatňování.