(1) V honitbě, s výjimkou obory zařazené do jakostní třídy honitby (§ 1), se normovaný stav jednotlivých druhů spárkaté zvěře, s výjimkou srnce obecného, stanoví podle výměry spolu souvisejících lesních pozemků¹) nebo jiných spolu souvisejících honebních pozemků porostlých stromy a keři lesních dřevin, o celkové výměře alespoň 50 ha v honitbě (dále jen „lesní celek“), kterou daný druh zvěře využívá, tak, aby

a) nebyl nižší než minimální stav daného druhu spárkaté zvěře stanovený pro honitbu v § 5 odst. 1 až 4 a pro oboru v § 5 odst. 5,

b) nepřekročil normovaný stav daného druhu zvěře uvedený pro jakostní třídu v příloze č. 2 této vyhlášky a

c) nepřekročil souhrnný počet spárkaté zvěře, s výjimkou prasete divokého, v honitbě uvedený v příloze č. 2 této vyhlášky; přepočítací poměr jednotlivých druhů spárkaté zvěře se stanoví takto:
1 jedinec spárkaté zvěře je roven
1 jedinci jelena evropského
1 jedinci siky Dybowského
1 jedinci siky japonského
2 jedincům jelence běloocasého
2 jedincům daňka skvrnitého
2 jedincům muflona nebo
4 jedincům kamzíka horského nebo
4 jedincům srnce obecného.
Je-li výměra lesního celku v honitbě nižší, popřípadě vyšší než 1 000 ha, stanoví se normovaný stav spárkaté zvěře přepočtem podle skutečné výměry lesního celku v honitbě.