ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ

§ 17

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

§ 18

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).
(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen „oceňovací rozdíly“).

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního majetku a v příslušných fondech položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního majetku a v příslušných fondech položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.

(1) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení těchto nákladů účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To platí rovněž u položek podílů, metody ocenění souboru majetku nebo metody ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem anebo pohledávek s výjimkou pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.
(1) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení těchto nákladů účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To platí rovněž u položek podílů, metody ocenění souboru majetku nebo metody ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem anebo pohledávek s výjimkou pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.

(2) Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se vykáže jako čerpání fondu reprodukce majetku a nárůst fondu majetku.
(2) Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se vykáže jako čerpání fondu reprodukce majetku a nárůst fondu majetku.

(3) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.
(3) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 18a

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji

(1) S výjimkou cenných papírů a derivátů se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji pořízeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění účtuje prostřednictvím příslušného rozvahového účtu vykazovaného v položce „A.II. Oceňovací rozdíly“ se souvztažným zápisem na příslušném analytickém účtu majetku.
(1) S výjimkou cenných papírů a derivátů se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji pořízeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění účtuje prostřednictvím příslušného rozvahového účtu vykazovaného v položce „A.II. Oceňovací rozdíly“ se souvztažným zápisem na příslušném analytickém účtu majetku.

(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně navazuje na rozhodnutí osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.
(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně navazuje na rozhodnutí osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.

(3) Majetek podle odstavce 1 se neodpisuje a nevytvářejí se k němu opravné položky.
(3) Majetek podle odstavce 1 se neodpisuje a nevytvářejí se k němu opravné položky.

§ 19

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

(1) Umožňuje-li používání derivátů zvláštní právní předpis a není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení derivátů a uplatňování ocenění derivátů reálnou hodnotou účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Umožňuje-li používání derivátů zvláštní právní předpis a není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení derivátů a uplatňování ocenění derivátů reálnou hodnotou účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(2) U derivátů týkajících se prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění jsou oceňovací rozdíly podle charakteru vykázány v položce aktiv „F. Ostatní aktiva“ nebo položce pasiv „D. Ostatní pasiva“ a v tom fondu, kterému použité prostředky patří, v položce „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
(2) U derivátů týkajících se prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění jsou oceňovací rozdíly podle charakteru vykázány v položce aktiv „F. Ostatní aktiva“ nebo položce pasiv „D. Ostatní pasiva“ a v tom fondu, kterému použité prostředky patří, v položce „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.

§ 21

Postup tvorby a použití opravných položek

Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona se účtují prostřednictvím příslušného účtu opravných položek v jednotlivých účtových skupinách majetku se souvztažným zápisem na příslušném účtu fondu, se kterým zaúčtované aktivum, k němuž je vytvářena opravná položka, věcně souvisí.
(1) Opravné položky podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona se účtují prostřednictvím příslušného účtu opravných položek v jednotlivých účtových skupinách majetku se souvztažným zápisem na příslušném účtu fondu, se kterým zaúčtované aktivum, k němuž je vytvářena opravná položka, věcně souvisí.

(2) V případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 5 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. Účetní jednotka může stanovit opravnou položku k pohledávce vyšší než 5 %. Informaci o této skutečnosti účetní jednotka uvede a řádně odůvodní v příloze v účetní závěrce.
(2) V případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 5 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. Účetní jednotka může stanovit opravnou položku k pohledávce vyšší než 5 %. Informaci o této skutečnosti účetní jednotka uvede a řádně odůvodní v příloze v účetní závěrce.

(3) Pro tvorbu a použití opravných položek u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
(3) Pro tvorbu a použití opravných položek u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22

Odpisování majetku

Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby v položce C. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.
(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby v položce C. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.

(2) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že výsledek hospodaření dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.
(3) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že výsledek hospodaření dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.

(4) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu majetku a nárůst fondu reprodukce majetku.
(4) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu majetku a nárůst fondu reprodukce majetku.

§ 23

Postup tvorby a použití rezerv

Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a) nestanoví jinak.
(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů podle § 26 zákona s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a) nestanoví jinak.

(2) V oblasti veřejného zdravotního pojištění je vytvářena rezerva na pravomocně neskončené soudní spory. Vytvářejí se i jiné rezervy, pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti veřejného zdravotního pojištění14a).
(2) V oblasti veřejného zdravotního pojištění je vytvářena rezerva na pravomocně neskončené soudní spory. Vytvářejí se i jiné rezervy, pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti veřejného zdravotního pojištění14a).

(3) Pro tvorbu a použití rezerv u zdaňovaných činností účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
(3) Pro tvorbu a použití rezerv u zdaňovaných činností účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Vzájemné zúčtování

Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
(1) Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.
(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského zákoníku.
(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského zákoníku.

(4) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavců 1 a 2 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.
(4) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavců 1 a 2 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.

§ 25

Metoda kursových rozdílů

Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v příslušných podpoložkách položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.
(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v příslušných podpoložkách položky „A.III. Ostatní kapitálové fondy“ nebo „A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění“.

(2) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou.
(2) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou.

(3) V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo EUR ke stejnému dni nebo může účetní jednotka použít i poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.
(3) V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo EUR ke stejnému dni nebo může účetní jednotka použít i poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.

§ 25a

Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv

Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv

(1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.
(1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.

(2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.
(2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.

(3) Krátkodobé podmíněné dluhy a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.
(3) Krátkodobé podmíněné dluhy a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.

(4) Dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.
(4) Dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.

(5) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.
(5) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.

(6) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.
(6) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.