(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,

d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.