NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY
(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 8 nebo § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny. Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 60 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání. Ocenění jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 40 000 Kč a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání.

(4) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení^14a) se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů, ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.

(5) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(6) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

(7) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přeprava, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.

(2) Ocenění zásob na skladě bez ohledu na způsob jejich nabytí se zvyšuje o vyúčtovanou cenu za jejich zpracování či o vlastní náklady na jejich zpracování.

(3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů, které jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu, například tuzemská nebo zahraniční burza, s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů na veřejném trhu v krátkodobém horizontu, se účtují jako náklad nebo výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90.

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 90. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(1) Účetní jednotky vymezené podle § 2 nevytvářejí opravné položky podle § 26 odst. 3 zákona.

(2) Účetní jednotky podle § 2 vytvářejí pouze opravné položky, u kterých je tvorba a použití stanovena zvláštním právním předpisem.¹⁶)

(3) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. Je-li opravná položka vytvořena ve výši stoprocentní jmenovité hodnoty pohledávky, může být tato pohledávka odepsána a opravná položka k ní zrušena. Odepsaná pohledávka se dále sleduje na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat její úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávka právně zanikla. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se zaúčtuje do výnosů k okamžiku přijetí úhrady. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávek zachycených na podrozvahových účtech.

(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

(1) Příspěvkové organizace odpisují dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek. Majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.

(2) Příspěvkové organizace podle ustanovení § 28 zákona dále odpisují:

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m³) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m³) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Metody odpisování podle odstavce 1 stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem podle § 28 odst. 6 zákona.

(5) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.

(1) Organizační složky státu, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis²⁰) územní samosprávné celky a příspěvkové organizace mohou vytvářet zákonné rezervy z činnosti, která je předmětem daně z příjmů, u kterých je tvorba a použití stanovena zvláštním zákonem,²¹) tj. rezervy zákonné.

(2) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch výnosů.

(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(5) Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a závazků podle občanského a obchodního zákoníku.

(3) Organizační složky státu a územní samosprávné celky mohou vzájemně zúčtovat výdaje nebo příjmy podle platných právních předpisů.

(1) Územní samosprávné celky a organizační složky státu za hospodářskou činnost a příspěvkové organizace náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:

(2) Hlediskem pro účetní případy časového rozlišení je skutečnost, že je znám jejich titul, tj. věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají.

(3) Položky časového rozlišení podléhají inventarizaci a při ní se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

(4) Organizační složky státu tuto metodu nepoužijí, s výjimkou organizačních složek státu, které mají hospodářskou činnost povolenu zvláštním právním předpisem.²²)

(5) Postup při časovém rozlišení účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona

(2) Při přepočtu cizích měn postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona podle odstavce 1.

(3) Při přepočtu měn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální střední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy na mezibankovním trhu k americkému dolaru nebo k euru.

(4) Na položkách dlouhodobého finančního majetku, pohledávek, závazků, úvěrů, půjček, záloh a finančních výpomocí se zachycuje snížení nebo zvýšení těchto položek se souvztažnými zápisy na příslušných kursových rozdílech aktivních anebo pasivních. Počátkem následujícího účetního období se tyto účetní zápisy zruší.

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) úroky z přijatých úvěrů, pokud tak účetní jednotka rozhodne,

c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

h) úhradu podílu na:

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

i) úhrady nákladů za přeložky^14b), překládky^14c) a náhradní pozemní komunikaci^14d) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba^14e),

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,

b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,

d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997,

e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,

(6) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(7) Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitost začne odpisovat dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(8) Podle ustanovení § 28 zákona se dále neodpisují

a) umělecká díla,¹⁷) která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,¹⁸) předměty kulturní hodnoty¹⁹) a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,

c) finanční majetek,

b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,

g) povolenky na emise a preferenční limity,

d) zásoby,

e) pohledávky,

f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v pronájmu nebo ve výpůjčce,

(9) Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí investičního fondu nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozdíl investiční fond nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno investiční fond nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky.

f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 37a odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,

d) pohledávek a závazků s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách.

(6) Při převzetí majetku jediným společníkem nebo v obdobných případech stanovených zvláštními právními předpisy^21a) účetní jednotka převezme i rezervy, které obsahovala účetní závěrka ke dni převzetí zanikajícího subjektu.

a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,

b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají,

c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,

1. nákladů příštích období,

2. výdajů příštích období,

d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě

2. příjmů příštích období.

e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě

1. výnosů příštích období,

a) k okamžiku uskutečnění účetního případu se účtují na účtech příslušných výdajů (nákladů) nebo na účtech příslušných příjmů (výnosů),

b) ke konci rozvahového dne, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub bankovních účtů nebo peněžních prostředků a ve prospěch příjmů (výnosů), finančních, peněžních a zvláštních fondů při vzniku kursového zisku, nebo na vrub výdajů (nákladů), finančních, peněžních a zvláštních fondů a ve prospěch bankovních účtů nebo peněžních prostředků při vzniku kursové ztráty.

(1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.

b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

(1) V rozvaze ministerstva k 1. 1. 2008 se majetek, ke kterému má příslušnost hospodaření ministerstvo podle zákona § 20 zákona o České konsolidační agentuře, ocení podle účetní závěrky České konsolidační agentury sestavené k 31. 12. 2007 (dále jen „účetní závěrka ČKA“):

c) cenné papíry k obchodování a realizované cenné papíry ve výši jejich reálné hodnoty uvedené v účetní závěrce ČKA,

d) cenné papíry a podíly s rozhodujícím a podstatným vlivem ve výši jejich pořizovací ceny uvedené v účetní závěrce ČKA snížené o vytvořené opravné položky uvedené v účetní závěrce ČKA.

a) pohledávky ve výši jejich jmenovité hodnoty nebo pořizovací ceny uvedené v účetní závěrce ČKA snížené o vytvořené opravné položky uvedené v účetní závěrce ČKA,

b) dlouhodobý majetek v pořizovací ceně uvedené v účetní závěrce ČKA snížené o oprávky dlouhodobého majetku uvedené v účetní závěrce ČKA,

(2) Ministerstvo zabezpečí informace o jmenovitých hodnotách a oprávkách u majetku v odstavci 1 uvedeného v účetní závěrce ČKA.

(3) Příslušenství k pohledávkám zachycených na účtu 317 - Pohledávky zaniklé ČKA se účtuje v knihách podrozvahových účtů.