§ 7
Zeměměřické činnosti
(1) Při výkonu zeměměřických činností a při stanovení charakteristik a kritérií přesnosti podrobného měření a zobrazení polohopisu katastrální mapy18) se postupuje podle zvláštního právního předpisu.19)
(2) Výměra území v obvodu pozemkových úprav se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální20) s kódem 3 Charakteristiky kvality podrobných bodů.21)
(3) Výměra území zjištěná podle odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou zvláštním právním předpisem.22)
(4) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí stanovenou mezní odchylku,22) opraví se součty výměr směňovaných parcel v soupise nároků vlastníků pozemků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn.
(5) Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku,22) zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území nebo výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.23)
(6) V případě pozemků v obvodu pozemkových úprav, u kterých se provádí pouze obnova souboru geodetických informací, se provede zjišťování hranic a jejich zaměření a vyhotovení nového souboru informací podle katastrální vyhlášky23a), aby byla známa jejich skutečná výměra v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup ve smyslu § 8 odst. 1 zákona dle zvláštního právního předpisu.24) Tvoří-li tyto nesměňované pozemky územní celek, potom budou zjištěny a zaměřeny hranice všech parcel, popřípadě bude použit výsledek transformace mapy původního pozemkového katastru a mapy katastru nemovitostí na zaměření skutečného stavu.
(7) Při podrobném měření polohopisu se zaměřují nad rámec obsahu katastrální mapy v nezbytném rozsahu i prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav (například drenážní šachty, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů) a podle potřeby se doplní i výškopisný obsah.