ČÁST XII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Nedílnou součástí této úmluvy je prováděcí předpis, protokol o uznávání, protokol o výsadách a imunitách, protokol o centralizaci a protokol o výkladu článku 69.

(2) V případě rozporu mezi ustanoveními této úmluvy a ustanoveními prováděcího předpisu mají přednost ustanovení úmluvy.

(1) Tato úmluva je do 5. května 1974 otevřena k podpisu státům, které se zúčastnily mezivládní konference k vytvoření evropského systému udělování patentů nebo které byly o konání této konference uvědoměny a byla jim nabídnuta možnost zúčastnit se jí.

(2) Tato úmluva podléhá ratifikaci; ratifikační listiny se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.

(1) Tato úmluva je otevřena k přístupu:

(a) státům uvedeným v článku 165 odst. 1;

(b) každému dalšímu evropskému státu, a to na pozvání správní rady.

(2) Každý stát, který byl členem této úmluvy a na základě článku 172 odst. 4 jím přestal být, může se přístupem k úmluvě stát znovu jejím členem.

(3) Listiny o přístupu se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.

(1) Každý smluvní stát může při podpisu nebo při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu učinit pouze výhrady uvedené v odstavci 2.

(2) Každý smluvní stát si může vyhradit právo stanovit, že:

(a) v souladu s ustanoveními předpisů platných pro národní patenty nemají evropské patenty účinek nebo mohou být zrušeny, pokud poskytují ochranu chemickým, farmaceutickým nebo potravinářským výrobkům jako takovým; touto výhradou není dotčena ochrana vyplývající z patentu, pokud se týká způsobu výroby nebo použití chemického výrobku nebo způsobu výroby farmaceutického nebo potravinářského výrobku;

(b) v souladu s ustanoveními předpisů platných pro národní patenty nemají evropské patenty účinek nebo mohou být zrušeny, pokud poskytují ochranu zemědělským nebo zahradnickým postupům jiným, než jsou ty, pro které platí článek 53 písm. (b);

(c) v souladu s ustanoveními předpisů platných pro národní patenty mají evropské patenty dobu platnosti kratší než dvacet let;

(d) není vázán protokolem o uznávání.

(3) Všechny výhrady učiněné smluvním státem jsou účinné nejdéle po dobu deseti let od vstupu této úmluvy v platnost. Učinil-li však smluvní stát některou z výhrad uvedených v odstavci 2 (a) nebo (b), může správní rada ve vztahu k tomuto státu lhůtu prodloužit nejvýše o pět let, a to pro všechny učiněné výhrady nebo některé z nich, předloží-li tento stát nejpozději jeden rok před uplynutím deseti let odůvodněnou žádost, která správní radu přesvědčí, že tento stát není schopen po uplynutí desetiletého období od výhrady upustit.

(4) Každý smluvní stát, který učinil výhradu, ji odvolá, jakmile to okolnosti dovolí. Odvolání výhrady se provede oznámením vládě Spolkové republiky Německo; účinnosti nabývá jeden měsíc po převzetí tohoto oznámení vládou Spolkové republiky Německo.

(5) Výhrada učiněná podle odstavce 2 (a), (b) nebo (c) platí pro evropské patenty udělené na základě evropských patentových přihlášek podaných v období účinnosti výhrady. Účinky výhrady trvají po dobu platnosti patentu.

(6) Výhrada pozbývá účinků uplynutím období uvedeného v odstavci 3 větě první nebo, je-li toto období prodlouženo, uplynutím prodlouženého období; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 5.

(1) Každý smluvní stát může prohlásit v ratifikační listině nebo v listině o přístupu nebo kdykoli později v písemném oznámení vládě Spolkové republiky Německo, že tato úmluva platí i pro jedno či několik území, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný. Evropské patenty udělené pro tento smluvní stát mají účinky rovněž na územích, pro která toto prohlášení nabylo účinnosti.

(2) Je-li prohlášení uvedené v odstavci 1 obsaženo v ratifikační listině nebo v listině o přístupu, nabývá účinnosti stejný den, jako ratifikace nebo přístup; je-li prohlášení učiněno oznámením po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabývá účinnosti šest měsíců ode dne, kdy bylo převzato vládou Spolkové republiky Německo.

(3) Každý stát může kdykoli prohlásit, že úmluva přestává platit pro některá nebo pro všechna území, ve vztahu k nimž učinil prohlášení ve smyslu odstavce 1. Toto prohlášení nabývá účinnosti jeden rok ode dne, kdy o tom bylo oznámení převzato vládou Spolkové republiky Německo.

(1) Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny o přístupu šesti států, na jejichž území celkový počet patentových přihlášek podaných v roce 1970 dosáhl pro všechny tyto státy dohromady alespoň 180 000.

(2) Po vstupu této úmluvy v platnost nastávají právní účinky uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, a to první den třetího měsíce po tomto uložení.

(1) Každý stát, který ratifikuje tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po jejím vstupu v platnost, zaplatí Organizaci počáteční příspěvek, který se nevrací.

(2) Počáteční příspěvek činí 5 % z částky, jejíž výše se vypočte za použití procentní sazby zjištěné pro tento stát ke dni, kdy nabývá účinnosti ratifikace nebo přístup, podle klíče uvedeného v článku 40 odst. 3 a 4, a to z celkové částky zvláštních finančních příspěvků ostatních členských států v rozpočtovém roce předcházejícím výše uvedené datum.

(3) V případě, že nebyly zvláštní finanční příspěvky v rozpočtovém roce bezprostředně předcházejícím datu uvedenému v odstavci 2 vyžadovány, použije se takový platební klíč uvedený v tomto odstavci, který by platil pro příslušný stát na základě posledního rozpočtového roku, pro který byly zvláštní finanční příspěvky vyžadovány.

(1) Tato úmluva může být revidována konferencí smluvních států.

(2) Konferenci připravuje a svolává správní rada. Konference je platně ustavena, jsou-li na ní zastoupeny nejméně tři čtvrtiny smluvních států. K přijetí revidovaného znění úmluvy je třeba jeho schválení tříčtvrtinovou většinou smluvních států zastoupených na konferenci a hlasujících. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

(3) Revidované znění vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu konferencí stanoveným počtem států a ke dni stanovenému konferencí.

(4) Státy, které revidované znění úmluvy neratifikovaly nebo k němu nepřistoupily do dne, kdy vstupuje v platnost, přestávají od tohoto dne být členy úmluvy.

(1) Všechny spory mezi smluvními státy týkající se výkladu nebo použití této úmluvy, které nebyly vyřešeny jednáním, se předloží na žádost některého ze zúčastněných států správní radě, která bude usilovat o dosažení dohody mezi těmito státy.

(2) Není-li této dohody dosaženo do šesti měsíců ode dne, kdy byl spor předložen správní radě, může každý ze zúčastněných států předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru, aby vydal závazné rozhodnutí.

(1) Přestane-li stát na základě článku 172 odst. 4 nebo článku 174 být členem úmluvy, práva nabytá před tím podle této úmluvy nejsou tím dotčena.

(2) Evropské patentové přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy určený stát přestává být členem úmluvy, budou ve vztahu k tomuto státu Evropským patentovým úřadem dále projednány, jako by pro něj úmluva v aktuálním znění platila i po tomto dni.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i pro evropské patenty, u nichž ke dni uvedenému v tomto odstavci ještě probíhá řízení o odporu nebo lhůta k podání odporu dosud neuplynula.

(4) Tímto článkem není dotčeno právo státu, který přestal být členem této úmluvy, používat ve vztahu k evropským patentům ustanovení úmluvy ve znění, jehož byl členem.

(1) Státu, který na základě článku 172 odst. 4 nebo článku 174 přestal být členem této úmluvy, budou Organizací vráceny zvláštní finanční příspěvky, které zaplatil podle článku 40 odst. 2, pouze tehdy a za těch podmínek, kdy Organizace vrátí zvláštní finanční příspěvky zaplacené v témž rozpočtovém roce ostatními státy.

(2) Stát uvedený v odstavci 1 platí i poté, kdy přestal být členem úmluvy, nadále podle článku 39 poměrnou částku z udržovacích poplatků za evropské patenty platné v tomto státě, a to podle procentní sazby stanovené ke dni, kdy přestal být členem úmluvy.

(1) Tato úmluva, vyhotovená po jednom exempláři v jazyce anglickém, francouzském a německém, je uložena v archivech vlády Spolkové republiky Německo; všechna tři znění jsou autentická.

(2) Znění této úmluvy vyhotovená v jiných úředních jazycích smluvních států, než jsou uvedeny v odstavci 1, se považují za úřední znění, byla-li schválena správní radou. V případě rozporu při výkladu různých znění jsou rozhodující znění uvedená v odstavci 1.

(1) Vláda Spolkové republiky Německo vyhotoví ověřené kopie této úmluvy a předá je vládám všech států, které úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily.

(2) Vláda Spolkové republiky Německo oznámí vládám států uvedených v odstavci 1:

(a) každý podpis;

(b) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu;

(c) každou výhradu nebo odvolání výhrady podle článku 167;

(d) každé prohlášení nebo oznámení, které převezme podle článku 168;

(e) den vstupu této úmluvy v platnost;

(f) každou výpověď, kterou obdrží podle článku 174, a den, kdy tato výpověď nabývá účinnosti.

(3) Vláda Spolkové republiky Německo zajistí registraci této úmluvy u sekretariátu Organizace spojených národů.