KÁRNÉ ŘÍZENÍ

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat

c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,

a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci,

f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu v jeho obvodu,

d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,

e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně v jeho obvodu,

g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu.

(3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat

a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu,

b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu,

e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví.

d) předseda soudu proti místopředsedovi příslušného soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně v jeho obvodu,

a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia,

b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu,

(4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat

c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu.

b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

(5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat

c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu,

a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci,

d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství,

e) vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.

c) krajský státní zástupce proti okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu.

b) vrchní státní zástupce proti krajskému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství ve svém obvodu,

a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv vedoucímu státnímu zástupci,

(6) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce je oprávněn podat

(1) Navrhovatel musí podat návrh na zahájení kárného řízení do 9 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu.

(2) Pokud navrhovatel doručil jinému orgánu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení výzvu ke sdělení, zda pro týž skutek proti téže osobě podá nebo podal návrh na zahájení kárného řízení, lhůta podle odstavce 1 neběží od doručení výzvy tomuto orgánu do doručení sdělení navrhovateli; lhůta podle odstavce 1 v takovém případě neběží nejdéle po dobu 2 měsíců. Lhůta podle odstavce 1 neběží též od zahájení do skončení řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování vedeného pro týž skutek s touž osobou a od zahájení do skončení řízení o námitkách proti výtce uložené téže osobě pro týž skutek.

(3) Lhůta podle odstavce 1 se přerušuje zahájením trestního stíhání vedeného pro týž skutek proti téže osobě. Skončením takového trestního stíhání počíná běžet lhůta nová.

(4) Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce, proti němuž se návrh podává, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrh na upuštění od uložení kárného opatření. Navrhovatel k návrhu připojí důkazy, které má k dispozici. Návrhem na uložení konkrétního kárného opatření a návrhem na upuštění od uložení kárného opatření není kárný senát kárného soudu vázán.

(1) Návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatel navrhne schválení dohody o vině a kárném opatření, pokud byla před zahájením kárného řízení sjednána. Návrh na zahájení kárného řízení obsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 s výjimkou popisu skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a návrhu na uložení konkrétního kárného opatření, případně návrhu na upuštění od uložení kárného opatření.

b) datum a místo jejího sepsání,

a) jméno a příjmení navrhovatele a toho, proti komu se návrh podává, a jejich podpis,

(2) K návrhu na zahájení kárného řízení navrhovatel vedle důkazů, které má k dispozici, připojí též sjednanou dohodu o vině a kárném opatření, která obsahuje

c) popis skutku, ve kterém je spatřováno kárné provinění,

f) rozsah a způsob uhrazení regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jestliže se stát domáhá jejího sjednání, ledaže kárně obviněný prohlásí, že uplatňovaný nárok neuznává, a osvědčí skutečnosti, které uplatněný nárok dostatečně zpochybňují.

d) prohlášení toho, proti komu je podán návrh, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření,

e) dohodnutý druh, případně výměru kárného opatření, případně ujednání o upuštění od uložení kárného opatření, a

(3) Navrhovatel před sjednáním dohody o vině a kárném opatření požádá Ministerstvo spravedlnosti o sdělení, zda se stát domáhá, aby v dohodě o vině a kárném opatření byla sjednána regresní úhrada podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, případně o sdělení jejího rozsahu, způsobu jejího uhrazení a dalších souvisejících informací.

(4) Ministerstvo spravedlnosti sdělí navrhovateli, jaké údaje jsou potřebné pro odpověď na jeho žádost.

(5) Navrhovatel žádost a sdělení podle odstavců 3 a 4 připojí k návrhu na zahájení kárného řízení.

(6) Odstavci 3 až 5 není dotčeno právo státu požadovat uhrazení této regresní úhrady nebo její části podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

(1) Navrhovatelem je též ten, kdo přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem. Navrhovatel, který přistoupil k návrhu podanému jiným navrhovatelem, nemůže návrh jiného navrhovatele vzít zpět.

a) zahájení kárného řízení, jestliže k přistoupení došlo po zahájení dokazování,

(2) Přistoupení toho, kdo není oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není přípustné; přípustné není též přistoupení k návrhu na

c) schválení dohody o vině a kárném opatření podanému po zahájení kárného řízení.

b) zahájení kárného řízení, kterým se navrhuje schválení dohody o vině a kárném opatření, a

(3) K přistoupení, které není přípustné, se nepřihlíží. Jestliže se k přistoupení nepřihlíží, předseda kárného senátu o tom vyrozumí podatele.

(1) Jestliže návrh na zahájení kárného řízení nebo dohoda o vině a kárném opatření neobsahuje náležitosti podle § 9 odst. 4 nebo § 9a a pro tento nedostatek nelze pokračovat v řízení, předseda kárného senátu vyzve navrhovatele, aby vady odstranil do 30 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena, neurčí-li lhůtu delší. Ve výzvě jej též poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést.

(2) Odstranění vad návrhu nelze uložit navrhovateli, který k návrhu přistoupil.

(1) O vyloučení člena kárného senátu rozhoduje jiný kárný senát téhož kárného soudu se stejnou specializací nebo, není-li zřízen, jiný kárný senát téhož kárného soudu.

(2) Pro nahrazení vyloučeného člena kárného senátu se použije obdobně § 6 odst. 4.

(1) Návrh na zahájení řízení doručí předseda kárného senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu, zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů kárného senátu. Nebylo-li řízení zahájeno podáním návrhu podle § 9a, poučí ho rovněž o možnosti vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat, a zároveň ho vyrozumí, že má právo označit v jím určené lhůtě ty skutečnosti uvedené v návrhu na zahájení kárného řízení, které považuje za nesporné.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal.

c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším vedoucím státním zástupcům oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným státní zástupce,

(3) Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu zašle návrh na zahájení kárného řízení též

a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, a dalším předsedům soudů oprávněným podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,

b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,

d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,

e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo

f) Exekutorské komoře České republiky a předsedovi soudu oprávněnému podat návrh na zahájení kárného řízení, je-li kárně obviněným soudní exekutor.

a) podání, kterým navrhovatel odstranil vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření, a

(4) Předseda kárného senátu doručí podle odstavce 1 věty první a odstavců 2 a 3 též

b) dohodu o vině a kárném opatření připojenou k návrhu na zahájení kárného řízení.

(5) Předseda kárného senátu doručí podle odstavců 2 a 3 též další přílohy připojené k návrhu na zahájení kárného řízení. Pokud je doručení příloh možné jen s nepřiměřenými náklady nebo jsou-li tu jiné důležité důvody, pro které nelze přílohy doručit, předseda kárného senátu povolí namísto doručení příloh nahlédnutí do spisu.

(1) Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu.

(2) Předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců může též zjistit stanovisko navrhovatele a kárně obviněného ke sjednání dohody o vině a kárném opatření. Vyjádří-li se navrhovatel a kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu nebo jím pověřený člen kárného senátu z řad soudců stanoví navrhovateli přiměřenou lhůtu k podání návrhu na schválení takové dohody. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4. Podá-li navrhovatel kárnému soudu v určené lhůtě návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, postupuje se v dalším řízení na jeho podkladě. Pokud kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, jedná na podkladě návrhu na zahájení kárného řízení; v dalším řízení se ke sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.

a) neodstranil-li navrhovatel vady návrhu na zahájení kárného řízení nebo dohody o vině a kárném opatření připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat,

(1) Kárný senát bez ústního jednání kárné řízení zastaví,

e) byl-li návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti nejvyššího státního zástupce podán v rozporu se zákonem o státním zastupitelství.

d) zanikla-li odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění,

c) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státnímu zástupci nebo vedoucímu státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce nebo vedoucího státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu,

b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět,

(2) Byl-li návrh na zahájení kárného řízení vzat zpět nebo nastal-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. c) nebo d), kárný senát nezastaví kárné řízení, prohlásí-li kárně obviněný nejpozději ve lhůtě určené předsedou kárného senátu, že trvá na projednání věci.

(3) Kárný senát zastaví bez ústního jednání řízení o návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření podaném po zahájení kárného řízení, jestliže navrhovatel neodstranil vady dohody připojené k návrhu ve lhůtě určené předsedou kárného senátu a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

(1) Má-li kárný senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení.

(2) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí kárný senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví.

(3) Kárný senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle části šesté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle části šesté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla.

(1) Jsou-li dány podmínky pro společné řízení, kárný senát může spojit ke společnému řízení věci, v nichž byly podány samostatné návrhy na zahájení kárného řízení.

(2) Kárný senát může k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů vyloučit řízení o některém ze skutků nebo proti některému z kárně obviněných ze společného řízení.

(3) Kárný senát může spojit ke společnému řízení též věci zahájené na základě samostatných návrhů na zahájení kárného řízení podaných pro týž skutek proti témuž kárně obviněnému.

(2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu jednání.

(4) Nejsou-li navrhovatelem, předseda kárného senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a

a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,

b) nejvyššího státního zástupce, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,

c) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,

d) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,

e) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo

f) Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.

(1) Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda kárného senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce.

(3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli.

(1) Ústní jednání je veřejné a koná se zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, požádá-li o to, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

(3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení nebo návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření podaný po zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu z řad soudců.

(2) Kárný senát může rozhodnout o upuštění od dokazování skutečností, které navrhovatel a kárně obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.

(1) Předseda kárného senátu může po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení vyzvat kárně obviněného, aby označil skutečnosti, které považuje za nesporné. Pokud se kárně obviněný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení návrhu na zahájení kárného řízení, předseda kárného senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce změnit. Toto vyjádření může za kárně obviněného učinit i jeho obhájce, a to i když se ústní jednání koná v nepřítomnosti kárně obviněného.

(3) Předseda kárného senátu vyslechne kárně obviněného a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít.

(3) Může-li protokol o hlasování sloužit za důkaz,

b) není v kárném řízení nutno zachovat mlčenlivost o obsahu porady, na které došlo k hlasování o rozhodnutí soudu.

(2) Kárný soud rozhodne v kárném řízení o zpřístupnění protokolu o hlasování, dospěl-li k závěru, že zpřístupnění může přispět k objasnění rozhodných skutečností.

a) kárný soud, kárně obviněný, jeho obhájce a navrhovatel smí protokol otevřít, nahlédnout do něj a činit z něj výpisy a opisy a

(1) Protokol o hlasování o rozhodnutí soudu může sloužit za důkaz, pokud byl protokol pořízen o hlasování kárně obviněného a pokud kárný soud před zahájením kárného řízení nebo v jeho průběhu rozhodl o zpřístupnění protokolu o hlasování.

(4) Ten, kdo protokol otevřel, jej po nahlédnutí opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.

(1) Má-li předseda kárného senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že je vhodné sjednání dohody o vině a kárném opatření, poučí kárně obviněného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí jeho stanovisko a stanovisko navrhovatele. Dohoda musí mít náležitosti podle § 9a odst. 1 a při jejím sjednávání se postupuje podle § 9a odst. 2 až 4.

(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a kárném opatření, pokračuje se v ústním jednání; přitom se postupuje podle § 17 odst. 2 a § 17f. Pokud k sjednání dohody o vině a kárném opatření nedošlo nebo kárný senát dohodu o vině a kárném opatření neschválí, pokračuje se v ústním jednání na podkladě původního návrhu; v dalším řízení se k sjednané dohodě, včetně prohlášení viny kárně obviněným, nepřihlíží.

(2) Vyjádří-li se navrhovatel i kárně obviněný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a kárném opatření, předseda kárného senátu ústní jednání na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, jednání odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a kárném opatření může podat i navrhovatel a kárně obviněný; předseda kárného senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.

a) prohlášení o tom, že spáchal skutek, který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření, učinil dobrovolně a bez nátlaku a

b) jsou mu známy všechny důsledky sjednání dohody o vině a kárném opatření, zejména že nebude prováděno dokazování a že se vzdává práva podat odvolání proti rozhodnutí, kterým by kárný senát prohlášení o vině a kárném opatření schválil, s výjimkou případu, kdy takové rozhodnutí kárného senátu není v souladu s dohodou o vině a kárném opatření, jejíž znění bylo kárnému soudu předloženo, nebo kdy při sjednávání dohody o vině a kárném opatření nebo v řízení o jejím schválení došlo k závažnému porušení práv kárně obviněného.

(2) Dokazování kárný senát neprovádí, nejde-li o dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření. Považuje-li to za potřebné, může vyslechnout kárně obviněného a opatřit potřebná vysvětlení.

(1) Po přednesení návrhu na zahájení kárného řízení, kterým navrhovatel navrhl schválení dohody o vině a kárném opatření, nebo po přednesení návrhu na schválení takové dohody podaného po zahájení kárného řízení vyzve předseda kárného senátu kárně obviněného, aby se k návrhu vyjádřil, a dotáže se jej, zda

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených jinými právními předpisy.⁷) Kárný senát neuloží kárné opatření, pokud nezastavil řízení proto, že kárně obviněný trval na projednání věci podle § 14 odst. 2; pokud se však kárně obviněný vzdal funkce soudce nebo státního zástupce, kárný senát vysloví, zda a případně jaké kárné opatření by uložil, pokud by ke vzdání se funkce nedošlo. Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce¹⁰) postupuje kárný senát podle tohoto přímo použitelného předpisu.

(2) Kárný senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním.

(3) Jestliže kárný senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, předseda kárného senátu rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

(2) Místo postupu podle odstavce 1 kárný senát může oznámit navrhovateli a kárně obviněnému své výhrady, aby mohli navrhnout nové znění dohody o vině a kárném opatření; za tím účelem kárný senát ústní jednání přeruší nebo odročí.

(1) Kárný senát neschválí dohodu o vině a kárném opatření, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu nebo výše navrženého kárného opatření, a věc navrhovateli rozhodnutím vrátí.

(4) Pokud by byl po vrácení věci podán návrh na zahájení kárného řízení, který by se týkal téhož skutku, k prohlášení viny ani ke sjednané dohodě o vině a kárném opatření se nepřihlíží; lhůta pro podání návrhu neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým kárný soud vrátil věc navrhovateli.

(3) Pokud v určené lhůtě nebude předloženo nové znění dohody o vině a kárném opatření, kárný senát navrhovateli věc rozhodnutím vrátí.

(1) Nepostupuje-li kárný senát podle § 19a, dohodu o vině a kárném opatření schválí rozhodnutím, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a kárném opatření, výrok o vině a kárném opatření v souladu s dohodou o vině a kárném opatření a výrok o regresní úhradě, je-li v dohodě obsažena. Právo státu požadovat regresní úhradu nebo její část podle zákona upravujícího odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, jejíž uhrazení není v dohodě obsaženo, tím není dotčeno.

(2) Ustanovení § 19 odst. 1 věty třetí se použije obdobně.

g) tomu, k jehož přistoupení k návrhu kárný soud nepřihlížel, pokud se jedná o orgán oprávněný podávat návrhy na zahájení kárného řízení podle § 8 nebo podle exekučního řádu a pokud se mu nedoručuje podle písmen a) až f).

e) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce,

d) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,

c) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,

b) nejvyššímu státnímu zástupci, je-li kárně obviněným vedoucí státní zástupce,

a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,

(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu a sjednocujícího kárného senátu a písemné vyhotovení rozhodnutí předsedy kárného senátu podle § 19 odst. 3 se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a

(2) Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí doručuje do vlastních rukou.

f) Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor, nebo