8. EKOTOXIKOLOGICKÉ STUDIE
Poskytnuté informace společně s informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků obsahujících účinnou látku musí být dostatečné k tomu, aby umožnily posoudit dopad na necílové rostlinné a živočišné druhy, které mohou být vystaveny riziku plynoucímu z expozice účinné látce, jejím metabolitům, produktům odbourávání a reakčním produktům, jestliže jsou významné z hlediska životního prostředí.
Poskytnuté informace o účinné látce společně s jinými relevantními informacemi a informacemi poskytnutými pro jeden nebo více přípravků, které ji obsahují, by měly být dostatečné zejména pro
- rozhodnutí, zda účinnou látku lze či nelze zařadit do úředního seznamu účinných látek,
- specifikaci vhodných podmínek nebo omezení, které mají být spojeny se zařazením do úředního seznamu účinných látek,
- umožnění zhodnocení krátkodobých a dlouhodobých rizik pro necílové druhy - populace, společenstva, procesy, podle vhodnosti,
- klasifikaci účinné látky podle její nebezpečnosti,
- specifikaci bezpečnostních opatření nezbytných pro ochranu necílových druhů,
a
- specifikaci symbolů nebezpečnosti, indikace nebezpečí a příslušných vět označujících specifickou rizikovost a pokynů pro bezpečné nakládání, pokud jde o ochranu životního prostředí, které mají být uvedeny na obalu.
Uvedou se veškeré potenciálně nepříznivé účinky zjištěné během ekotoxikologických zkoumání a provedou se takové dodatečné studie, které jsou nezbytné pro zkoumání pravděpodobných mechanismů, a posoudí se významnost těchto účinků. Musí být uvedeny všechny dostupné biologické údaje a informace, které jsou významné pro posouzení ekotoxikologického profilu účinné látky.
Informace o osudu a chování v životním prostředí získané a předložené podle odstavců 7.1 až 7.4 a informace o hladinách reziduí v rostlinách získané a předložené podle oddílu 6 mají pro posouzení dopadu na necílové druhy zásadní význam. Studie toxikologie a toxikokinetiky a informace předložené podle odstavců 5.1 a 5.8 poskytují základní informace o toxicitě pro druhy obratlovců a o mechanismech, které ji způsobují.
V případě potřeby by měly být zkoušky navrženy a údaje analyzovány za pomoci vhodných statistických metod. Měly by být uvedeny vyčerpávající podrobnosti o statistické analýze (např. ke všem bodovým odhadům by měly být uvedeny intervaly spolehlivosti a měly by být uvedeny spíše přesné hodnoty pravděpodobnosti než údaj významný/nevýznamný).
Uvede se podrobný popis (specifikace) použitého materiálu podle odstavce 1.11. Jestliže jsou prováděny zkoušky za použití účinné látky, měl by být použitý materiál takové specifikace, jaká bude použita při výrobě přípravku,který má být registrován, s výjimkou případů, kdy je použit materiál značený radioizotopy.
Jestliže jsou studie prováděny za použití laboratorně nebo poloprovozně vyrobené účinné látky, musí být studie opakovány za použití technické účinné látky, pokud nelze prokázat, že je použitý testovací materiál pro účely zkoušení a posuzování z hlediska ekotoxikologie v podstatě stejný. V případě pochybností musí být předloženy doplňovací studie, které mají sloužit jako základ pro rozhodnutí o možné potřebě opakování studií.
V případě studií, u nichž je dávkování rozloženo v určitém období, by měla být k dávkování použita nejlépe jedna šarže účinné látky, pokud to dovoluje její stabilita. Kdykoliv studie vyžaduje použití různých dávek, musí být uveden vztah mezi dávkou a nepříznivým účinkem.
Pro všechny potravní studie musí být uvedena průměrná dosažená dávka, pokud možno včetně dávky v mg/kg tělesné hmotnosti. Jestliže je podávání realizováno v krmivu, zkoušená sloučenina musí být v krmivu rovnoměrně rozptýlena.
Provedou se samostatné studie metabolitů a produktů odbourávání nebo reakčních produktů, jestliže tyto produkty mohou znamenat relevantní riziko pro necílové organismy a jejich účinky nelze vyhodnotit z dostupných výsledků týkajících se účinné látky. Před provedením těchto studií musí být vzaty v úvahu informace uvedené v oddílech 5, 6 a 7.
Pro usnadnění posouzení významnosti získaných výsledků zkoušek včetně odhadu skutečné toxicity a faktorů, které mají vliv na toxicitu, by měl být, kde je to možné, použit v různých specifikovaných zkouškách toxicity stejný kmen (nebo zaznamenaný původ) každého relevantního druhu testovacího organismu.

8.1 Účinky na ptáky

8.1.1 Akutní orální toxicita
Účel zkoušky
Zkouška by měla, kde je to možné, poskytnout hodnoty LD₅₀, letální prahovou dávku, časové průběhy odpovědi a zotavení a hodnotu NOEL a musí zahrnovat odpovídající viditelné patologické nálezy.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Možné účinky účinné látky na ptáky musí být zkoumány vždy, kromě případů, kdy je účinná látka určena výhradně pro použití v přípravcích, které jsou určeny výlučně pro použití v uzavřených prostorách (např. ve sklenících nebo při skladování potravin).
Podmínky pro zkoušku
Musí být stanovena akutní orální toxicita účinné látky pro křepelky (křepelka japonská (Coturnix coturnic japonica) nebo křepelka viržinská (Colinus virginianus) nebo pro kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Nejvyšší dávka použitá ve zkouškách nemá přesáhnout 2000 mg/kg tělesné hmotnosti.
Metodika zkoušky
SETAC¹⁴) - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

8.1.2 Krátkodobá toxicita při podávání v krmivu
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout údaje o krátkodobé potravní toxicitě (hodnoty LC₅₀, nejnižší letální koncentraci (LLC)¹⁷), a kde je to možné též koncentrace, při kterých nejsou pozorovány účinky (NOEC)¹⁸), časové průběhy odpovědi a zotavení) a zahrnovat relevantní viditelné patologické nálezy.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Potravní toxicita účinné látky pro ptáky (pětidenní) musí být vždy zkoumána na jednom druhu kromě případů, kdy je studie uvedena podle bodu 8.1.3. Jestliže je hodnota NOEL¹⁹) při akutním orálním podání ≤ 500 mg/kg tělesné hmotnosti nebo jestliže je hodnota NOEC¹⁸) při krátkodobém podávání < 500 mg/kg krmiva, musí být zkouška provedena na druhém druhu.
Podmínky pro zkoušku
Prvním testovacím druhem musí být buď křepelka nebo kachna divoká. Jestliže musí být studován jiný druh, neměl by být příbuzný prvnímu testovacímu druhu.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede podle metody OECD¹⁰) 205.

8.1.3 Subchronická toxicita a reprodukce
Účel zkoušky
Zkouška by měla umožnit stanovit subchronickou toxicitu účinné látky pro ptáky a její toxicitu pro rozmnožování ptáků.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Subchronická toxicita účinné látky pro ptáky a její toxicita pro rozmnožování ptáků musí být zkoumána vždy, pokud nelze prokázat, že nepřetržitá nebo opakovaná expozice dospělých ptáků nebo expozice hnízdišť v období rozmnožování není pravděpodobná.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede podle metody OECD¹⁰) 206.

8.2 Účinky na vodní organismy
Údaje ze zkoušek uvedených v bodech 8.2.1, 8.2.4 a 8.2.6 musí být předloženy pro každou účinnou látku, i když se neočekává, že by při navrhovaných podmínkách použití mohly přípravky, které ji obsahují, zasáhnout povrchové vody. Tyto údaje jsou požadovány v souladu se Směrnicí 67/548/EHS.
Uvedené údaje musí být podloženy údaji z analýz koncentrací zkoušené látky v testovacích médiích.

8.2.1 Akutní toxicita pro ryby
Účel zkoušky
Zkouška by měla umožnit stanovit akutní toxicitu (LC₅₀) a podrobné údaje o pozorovaných účincích.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Zkouška musí být provedena vždy.
Podmínky pro zkoušku
Akutní toxicita účinné látky musí být stanovena na pstruhu duhovém (Oncorhynchus mykiss) a teplomilném druhu ryb. Jestliže musí být provedeny zkoušky metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů, musí být použit ten druh, který je ze dvou testovacích druhů citlivější k účinné látce.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede v souladu se Směrnicí 92/69/EHS a Směrnicí 67/548/EHS - metoda C.

8.2.2 Chronická toxicita pro ryby
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Studie chronické toxicity musí být provedena vždy, pokud nelze prokázat, že nepřetržitá nebo opakovaná expozice ryb je nepravděpodobná nebo pokud není k dispozici vhodná studie mikrokosmu nebo mesokosmu.
O tom, která zkouška musí být provedena, se rozhodne po provedení odborného odhadu. Zejména v případě účinné látky, o níž existují zvláště závažné údaje (týkající se toxicity účinné látky pro ryby nebo týkající se možné expozice), si musí žadatel vyžádat souhlas Státní rostlinolékařské správy s typem pokusu, který má být proveden.
Zkouška toxicity na rybách v raném stadiu života se provede, jestliže jsou biokoncentrační faktory (BCF) mezi 100 a 1000 nebo jestliže je LC₅₀ účinné látky < 0,1 mg/ml.
Zkouška toxicity během životního cyklu ryb se zpravidla provede v případech, kdy
- je biokoncentrační faktor větší než 1000 a eliminace účinné látky během čtrnáctidenní pročišťovací fáze je menší než 95 %,
nebo
- je látka stabilní ve vodě nebo v sedimentu (DT₉₀ > 100 dní).
Zkoušku chronické toxicity není nutno provádět na juvenilních rybách, jestliže byla provedena zkouška toxicity na rybách v raném stadiu života nebo zkouška toxicity během životního cyklu ryb; obdobně není potřeba provádět zkoušku toxicity na rybách v raném stadiu života, jestliže byla provedena zkouška na životní cyklus ryb.

8.2.2.1 Zkouška chronické toxicity na juvenilních rybách
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout údaje o účincích na růst, prahové hodnoty pro letální účinky a pro pozorované účinky, hodnotu NOEC¹⁸) a podrobnosti o pozorovaných účincích.
Podmínky pro zkoušku
Zkouška musí být provedena na juvenilním pstruhu duhovém po 28denní expozici účinné látce.
Musí být získány údaje o účincích na růst a chování.

8.2.2.2 Zkouška toxicity na rybách v raném stadiu života
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout údaje o účincích na vývoj, růst a chování, hodnotu NOEC¹⁸)a podrobnosti o pozorovaných účincích na ryby v ranných stádiích života.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede podle metody OECD¹⁰) 210.

8.2.2.3 Zkouška účinků během životního cyklu ryb
Účel zkoušky
Zkouška poskytne údaje o účincích na reprodukci rodičovské generace a na životaschopnost následné generace.

8.2.3 Biokoncentrace v rybách
Účel zkoušky
Zkouška by měla umožnit zjistit biokoncentrační faktory v ustáleném stavu, rychlostní konstanty přijímání a rychlostní konstanty vylučování vypočítané pro každou zkoušenou sloučeninu a dále příslušné intervaly spolehlivosti.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Potenciál biokoncentrace účinných látek, metabolitů, produktů odbourávání a rozkladných a reakčních produktů, které se mohou rozdělit do tukových tkání (log p_ow ≥ 3 - viz bod 2.8 nebo jiné relevantní údaje o bioakoncentraci) musí být zkoumány a uvedeny vždy, pokud nelze prokázat, že je expozice vedoucí k bioakumulaci nepravděpodobná.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede podle metody OECD¹⁰) 305E.

8.2.4 Akutní toxicita pro vodní bezobratlé
Účel zkoušky
Zkouška by měla umožnit zjistit akutní toxicitu účinné látky za 24 hodin a za 48 hodin vyjádřenou jako medián efektivní koncentrace (EC₅₀) způsobující imobilizaci, a pokud je to možné, nejvyšší koncentraci, při níž nedochází k imobilizaci.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Vždy musí být určena akutní toxicita pro Daphnia sp. (nejlépe pro Daphnia magna). Jestliže je přípravek obsahující účinnou látku určen k přímému použití do povrchových vod, musí být uvedeny doplňkové údaje nejméně o jednom druhu zastupujícím tyto skupiny: vodní hmyz, vodní korýše (a to druhy nepatřící do rodu Daphnia) a vodní plže.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede v souladu se Směrnicí 92/69/EHS - metoda C2.

8.2.5 Chronická toxicita pro vodní bezobratlé
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout, pokud je to možné, hodnoty EC₅₀ pro účinky, jako je imobilizace a reprodukce, a nejvyšší koncentraci, při níž nedochází k žádnému účinku na mortalitu nebo reprodukci (NOEC)¹⁸), a podrobnosti o pozorovaných účincích.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Zkouška musí být provedena na Daphnia sp. a na alespoň jednom druhu zastupujícím vodní hmyz a na druhu vodních plžů, pokud nelze prokázat, že nepřetržitá nebo opakovaná expozice není pravděpodobná.
Podmínky pro zkoušku
Zkouška na Daphnia sp. musí trvat 21 dnů.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede podle metody OECD¹⁰) 202, Část II.

8.2.6 Účinky na růst řas
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout hodnoty EC₅₀ pro růst a rychlost růstu, hodnoty NOEC¹⁸) a podrobnosti o pozorovaných účincích.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Možné účinky účinné látky na růst řas musí být vždy uvedeny.
U herbicidů musí být provedena zkouška na druhém druhu z jiné systematické skupiny.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede v souladu se Směrnicí 92/69/EHS - metoda C3.

8.2.7 Účinky na organismy žijící v sedimentu
Účel zkoušky
Zkouškou se zjistí účinky na přežití a vývoj (včetně účinků na líhnutí dospělců pakomárů Chironomus), odpovídající hodnoty EC₅₀ a hodnoty NOEC¹⁸).
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Jestliže údaje o osudu a chování v životním prostředí požadované v oddíle 7 udávají, že se účinná látka pravděpodobně rozděluje a zůstává ve vodních sedimentech, mělo by být po provedení odborného odhadu rozhodnuto, zda musí být provedena zkouška akutní nebo chronické toxicity v sedimentech. Při tomto odborném odhadu by mělo být posouzeno, zda lze na základě srovnání toxicity EC₅₀ pro vodní bezobratlé uvedené v bodech 8.2.4 a 8.2.5 s předpovězenými hladinami účinných látek v sedimentu z údajů uvedených v příloze č. 2 oddíl 9 očekávat účinky na organismy žijící v sedimentu.

8.2.8 Vodní rostliny
Zkouška na vodních rostlinách musí být provedena u herbicidů.

8.3 Účinky na členovce

8.3.1 Včely

8.3.1.1 Akutní toxicita
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout hodnotu LD₅₀ účinné látky při akutní orální a kontaktní expozici.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Potenciální dopad na včely musí být zkoumán vždy, kromě případů, kdy jsou přípravky obsahující účinnou látku určeny výlučně pro použití v situacích, kdy není pravděpodobné, že dojde k expozici včel, jako jsou:
- skladování potravin v uzavřených prostorách,
- moření osiva nesystémovými přípravky,
- nesystémové přípravky pro aplikaci do půdy,
- ošetření cibulí a hlíz a přesazovaných sazenic namáčením
- v nesystémových přípravcích,
- ošetření ran,
- nástrahy pro hlodavce,
- používání ve sklenících bez opylovačů.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede podle metodiky EPPO¹⁹) č. 170.

8.3.1.2 Krmná zkouška na včelím plodu
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout dostatečné informace pro hodnocení možných rizik plynoucích z přípravku pro larvy včely medonosné.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Zkouška musí být provedena, jestliže může účinná látka působit jako regulátor růstu hmyzu a pokud nelze prokázat, že není pravděpodobné, aby došlo k expozici plodu včel této látce.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede metodou ICPBR (např. P. A. Oomen, A., de Riujter a J. van der Steen: Method for Honeybee Brood Feeding Tests with Insect Growth-Regulating Insecticides. EPPO Bulletin, Svazek 22, str. 613-616, 1992).

8.3.2 Jiní členovci
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout dostatečné informace pro hodnocení toxicity (mortalitu a subletální účinky) účinné látky pro zvolený druh členovců.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Musí být zkoumány účinky na necílové suchozemské členovce (např. predátory nebo parazitoidy škodlivých organismů). Informace získané pro tyto druhy lze také použít pro stanovení potenciálu toxicity pro jiné necílové druhy obývající stejné prostředí. Tyto informace jsou požadovány u všech účinných látek, kromě případů, kdy jsou přípravky obsahující účinnou látku určeny výlučně pro použití v situacích, kdy není pravděpodobné, že dojde k expozici necílových členovců, jako jsou:
- skladování potravin v uzavřených prostorách,
- ošetření a hojení ran,
- nástrahy pro hlodavce.
Podmínky pro zkoušku
Zkouška se provede nejprve v laboratoři na umělém substrátu (např. na skleněné desce nebo na křemenném písku), pokud nelze nepříznivé účinky jednoznačně předpovědět z jiných studií. V těchto případech lze použít realističtější substráty.
Zkouška by měla být provedena na dvou citlivých standardních druzích, na parazitoidním druhu a na druhu dravého roztoče (např. Aphidius rhopalosiphi a Typhlodromus pyri). Navíc musí být provedeny také zkoušky na dalších dvou druzích, které by měly být relevantní pro zamýšlené použití látky. Je-li to možné a vhodné, měly by zastupovat jiné dvě hlavní funkční skupiny, predátory žijící v půdě a predátory žijící na listech. Jestliže jsou na druzích relevantních pro navržené použití přípravku pozorovány účinky, mohou být provedeny další zkoušky, rozšířené laboratorní zkoušky nebo semi-polní zkoušky. Výběr příslušných testovacích druhů by se měl řídit návrhy uvedenými v metodickém dokumentu SETAC¹⁷) o regulačních postupech zkoušení pesticidů na necílových členovcích^***). Ve zkouškách musí být použity dávky odpovídající nejvyšší dávce, která má být doporučena pro polní aplikaci.
Metodika zkoušky
Zkouška by měla být zpravidla provedena podle příslušných metodik, které splňují alespoň požadavky pro zkoušení, uvedené v metodickém dokumentu SETAC¹⁷) o regulačních postupech zkoušení pesticidů na necílových členovcích.

8.4 Účinky na žížaly

8.4.1 Akutní toxicita
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout hodnotu LC₅₀ účinné látky pro žížaly, podle možnosti nejvyšší koncentraci nezpůsobující žádnou mortalitu a nejnižší koncentraci způsobující 100 % mortalitu a musí zahrnovat pozorované účinky na morfologii a chování.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Účinky na žížaly musí být zkoumány, jestliže jsou přípravky obsahující účinnou látku aplikovány na půdu nebo mohou kontaminovat půdu.
Metodika zkoušky
Zkouška se provede v souladu se Směrnicí 88/302/EHS a Směrnicí 67/548/EHS - část C.

8.4.2 Subletální účinky
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout hodnotu NOEC¹⁸) a údaje o účincích na růst, reprodukci a chování.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Jestliže na základě navrženého způsobu použití přípravků obsahujících účinnou látku nebo na základě jejího osudu a chování v půdě (DT₉₀> 100 dnů) lze předpokládat nepřetržitou nebo opakovanou expozici žížal účinné látce nebo významným množstvím metabolitů, produktů odbourávání nebo reakčních produktů, musí být po provedení odborného odhadu rozhodnuto, zda je účelná zkouška subletálních účinků.
Podmínky pro zkoušku
Zkouška musí být provedena na Eisenia foetida.

8.5 Účinky na necílové půdní mikroorganismy
Účel zkoušky
Zkouška by měla poskytnout dostatečné údaje pro hodnocení dopadu účinné látky na půdní mikrobiální aktivitu s ohledem na přeměnu dusíku a mineralizaci uhlíku.
Okolnosti, za kterých je zkouška požadována
Zkouška musí být provedena, jestliže je přípravek obsahující účinnou látku aplikován do půdy nebo může při použití v podmínkách praxe kontaminovat půdu. V případě účinných látek určených pro použití v přípravcích pro sterilizaci půdy musí být studie navrženy tak, aby byla zjištěna míra obnovy po ošetření.
Podmínky pro zkoušku
Musí být použita zemina čerstvě odebraná ze zemědělských půd. Místa, ze kterých se zemina odebírá, nesmějí být v průběhu předchozích dvou let ošetřena žádnou látkou, která by mohla podstatným způsobem jinak než přechodně změnit diverzitu úrovně přítomných populací mikroorganismů.
Metodika zkoušky
SETAC¹⁴) - Postupy pro posouzení osudu pesticidů v životním prostředí a jejich ekotoxicity.

8.6 Účinky na jiné necílové organismy (flóru a faunu) považované za ohrožené
Uvede se souhrn dostupných údajů z předchozích zkoušek použitých pro posouzení biologické aktivity a nalezení rozsahu dávkování, které mohou poskytnout informace o možných dopadech na jiné necílové druhy, flóru i faunu, společně s kritickým posouzením významu údajů ohledně možného dopadu na necílové druhy.

8.7 Účinky na biologické metody čištění odpadních vod
Účinky na biologické metody čištění odpadních vod se uvedou v případě, že použití přípravků obsahujících účinnou látku může vyvolat nepříznivé účinky na čištění odpadních vod.