ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

(1) V této smlouvě znamenají výrazy

1. „státní příslušník“
ve vztahu k České republice
státního občana České republiky,
ve vztahu ke Spolkové republice Německo
Němce ve smyslu Ústavy Spolkové republiky Německo;

2. „právní předpisy “
zákony, nařízení a jiné obecně závazné předpisy týkající se odvětví a soustav sociálního zabezpečení uvedených ve věcném rozsahu Smlouvy (článek 2 odst. 1);

3. „příslušný úřad“
ve vztahu k České republice
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
Ministerstvo zdravotnictví, pokud jde o zdravotní pojištění,
ve vztahu ke Spolkové republice Německo
Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí;

4. „nositel“
instituci nebo orgán, kterým přísluší provádění právních předpisů týkajících se věcného rozsahu Smlouvy (článek 2 odst. 1);

5. „příslušný nositel“
příslušného nositele podle používaných právních předpisů;

6. „zaměstnání“
zaměstnání nebo činnost ve smyslu používaných právních předpisů;

7. „přeshraniční pracovník“
osobu, pro kterou platí na základě jejího zaměstnání na výsostném území jednoho smluvního státu jeho právní předpisy, která však bydlí na výsostném území druhého smluvního státu, kam se zpravidla nejméně jednou týdně vrací;

8. „doby pojištění“
příspěvkové doby stanovené právními předpisy, podle nichž byly získány, a jiné podle těchto právních předpisů uznávané a započítávané doby;

9. „peněžitá dávka“ nebo „důchod“
důchod nebo jinou peněžitou dávku, včetně veškerých příplatků, přídavků a zvýšení.

(2) Jiné výrazy mají význam, který jim v příslušném smluvním státě náleží podle používaných právních předpisů.

(1) Tato smlouva se vztahuje

1. na německé právní předpisy o

a) nemocenském pojištění a ochraně zaměstnané matky v případě, že jejich předmětem je poskytování peněžitých nebo věcných dávek nositelem nemocenského pojištění,

b) úrazovém pojištění,

c) důchodovém pojištění,

d) hutním a hornickém připojištění,

e) starobním zabezpečení zemědělců;

2. na české právní předpisy o

a) nemocenském pojištění,

b) zdravotním pojištění,

c) důchodovém pojištění a o zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(2) Jsou-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu kromě podmínek pro použití Smlouvy splněny i podmínky pro použití jiné smlouvy nebo nadstátní úpravy, nepřihlíží nositel tohoto smluvního státu při použití Smlouvy k jiné smlouvě nebo k nadstátní úpravě. Toto neplatí v případě, jestliže tato jiná smlouva nebo nadstátní úprava obsahují ustanovení o závazcích z pojištění, podle kterých byly jedním ze smluvních států doby pojištění definitivně převzaty nebo předány.

1. státní příslušníky smluvních států,

2. uprchlíky ve smyslu článku 1 Úmluvy z 28. července 1951 a Protokolu z 31. ledna 1967 o právním postavení uprchlíků,

3. osoby bez státní příslušnosti ve smyslu článku 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti z 28. září 1954,

4. jiné osoby ohledně práv, jež odvozují od státního příslušníka jednoho smluvního státu, uprchlíka nebo osoby bez státní příslušnosti ve smyslu tohoto článku,

5. státní příslušníky jiného státu, než jsou smluvní státy, v tom případě, že nepatří k osobám, kterých se nepřímo týká,

(1) Osoby, na které se přímo nebo nepřímo vztahuje osobní rozsah (článek 3) a které obvykle pobývají na výsostném území jednoho smluvního státu, jsou při používání právních předpisů každého smluvního státu postaveny na roveň jeho státním příslušníkům.

(2) Dávky podle právních předpisů jednoho smluvního státu se poskytují státním příslušníkům druhého smluvního státu obvykle pobývajícím mimo výsostná území smluvních států za stejných podmínek, za kterých se poskytují státním příslušníkům prvního smluvního státu, kteří tam obvykle pobývají.

(1) Na osoby zaměstnané na námořní lodi, která pluje pod vlajkou jednoho ze smluvních států, se vztahují právní předpisy o pojistné povinnosti tohoto smluvního státu.

(2) Je-li zaměstnanec obvykle pobývající na výsostném území jednoho smluvního státu přechodně zaměstnán na námořní lodi zaměstnavatelem, který má sídlo na výsostném území tohoto smluvního státu a který není vlastníkem lodi plující pod vlajkou druhého smluvního státu, vztahuje se na něj pojistná povinnost stanovená právními předpisy prvního smluvního státu, jako by byl zaměstnán na jeho výsostném území.

(1) Je-li státní příslušník jednoho smluvního státu zaměstnán tímto státem, členem nebo služebním personálem diplomatického nebo konzulárního úřadu tohoto státu na výsostném území druhého smluvního státu, vztahují se na něj po dobu zaměstnání právní předpisy o pojistné povinnosti prvního smluvního státu, jako by tam byl zaměstnán.

(2) Pobýval-li zaměstnanec uvedený v odstavci 1 před začátkem zaměstnání obvykle ve státě svého zaměstnání, může si zvolit během šesti měsíců po začátku zaměstnání použití právních předpisů o pojistné povinnosti státu svého zaměstnání. Tuto volbu musí oznámit svému zaměstnavateli. Zvolené právní předpisy se používají ode dne tohoto oznámení.

(3) Odstavce 1 a 2 platí obdobně pro výše uvedené zaměstnance, kteří jsou zaměstnáni jiným veřejným zaměstnavatelem.