(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby.

(2) Pro účely tohoto nařízení se za jednoduchou tlakovou nádobu (dále jen „nádoba“) považuje každá svařovaná nádoba vystavená vnitřnímu tlaku většímu než 0,5 bar, určená na jímání vzduchu nebo dusíku, která není vystavena působení plamene a jejíž části a montážní celky mající vliv na pevnost jsou vyrobeny buď z nelegované ušlechtilé oceli, z nelegovaného hliníku, nebo z nevytvrzených hliníkových slitin. Přitom je vyrobena buď z válcové části kruhového průřezu uzavřené vně klenutými nebo plochými dny souosými s válcovou částí, nebo ze dvou souosých klenutých den. Její nejvyšší pracovní tlak není přitom vyšší než 30 bar a součin tohoto tlaku a objemu nádoby (dále jen „PS.V“) není větší než 10 000 bar.L a nejnižší pracovní teplota není nižší než -50 °C a nejvyšší pracovní teplota není pro nádoby z oceli vyšší než 300 °C a pro nádoby z hliníku nebo ze slitin hliníku není vyšší než 100 °C.

(3) Toto nařízení se nevztahuje na

(4) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona nádoby vyráběné sériově.

a) nádoby speciálně konstruované pro jaderné účely, jejichž porucha může způsobit únik radioaktivity,

b) nádoby speciálně určené pro umístění na plavidlech a letadlech a v jejich pohonech,

c) hasicí přístroje.