1. V § 3 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Náhrada mimořádných výdajů podle odstavců 5 a 7 se poskytuje v měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, které se mu nahrazují. Pokud je tato měna odlišná od stanovené měny a zaměstnavatel ji nemá k disposici nebo pokud se tak se zaměstnancem dohodne, může poskytnout zaměstnanci náhradu též ve stanovené měně nebo v české měně. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený směnný kurz stanovené měny ke měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, a kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou a platné v den poskytnutí náhrady.
(9) Náhrada zvýšených životních nákladů podle odstavců 1 až 4 za poslední měsíc přidělení k výkonu práce v zahraničí se poskytuje ve stanovené měně, pokud se neposkytne ve měně, na které se dohodne zaměstnavatel se zaměstnancem. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou a platné v den výpočtu výše náhrady.“.