(2) Upustí-li soud pro mládež od uložení trestního opatření, může věc vyřídit tím, že mladistvého napomene, anebo může požádat zákonného zástupce, opatrovníka nebo pěstouna mladistvého, jinou osobu, které byl mladistvý svěřen do péče, školu, jejímž je mladistvý žákem, nebo školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (dále jen „výchovné zařízení“), v němž žije, aby na mladistvého vhodně výchovně působili použitím výchovných prostředků nebo výchovných opatření podle zvláštních právních předpisů; v takovém případě si soud pro mládež předem vyžádá jejich stanovisko. Osoby a instituce uvedené ve větě první jsou povinny o použitém výchovném prostředku nebo výchovném opatření a o jeho výsledku vyrozumět soud pro mládež.