(3) Soud pro mládež může vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého ponechat podmíněné odsouzení v platnosti i přesto, že mladistvý odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody, a

a) stanovit nad mladistvým odsouzeným dohled, pokud nebyl již uložen,

b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby v trvání pěti let,²⁰)

c) uložit další výchovné opatření uvedené v § 15 až 20 směřující k tomu, aby vedl řádný život, nebo

d) stanovit, aby se mladistvý zdržoval v určeném obydlí nebo jeho části podle odstavce 2.