(1) Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství¹) stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.

(2) Pro účely tohoto nařízení se za spotřebiče plynných paliv považují

(3) Pro účely tohoto nařízení se za spotřebiče nepovažují spotřebiče speciálně konstruované pro použití k technologickým procesům probíhajícím v průmyslových objektech.

(4) Pro účely tohoto nařízení se plynným palivem rozumí jakékoliv palivo, které je při teplotě 15 °C a tlaku 1 bar (0,1 MPa) v plynném stavu.

(5) Pro účely tohoto nařízení jsou spotřebiče považovány za běžně používané, pokud jsou

(6) Stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona spotřebiče a vybavení.

a) spotřebiče, které spalují plynná paliva a jsou určeny pro přípravu pokrmů, vytápění, ohřev užitkové vody, chlazení nebo praní, a pokud se v nich užívá voda, s teplotou vody nepřevyšující 105 °C, nebo určené pro svícení, dále hořáky s nuceným proudem vzduchu a zdroje tepla vybavené těmito hořáky (dále jen „spotřebič“),

b) zabezpečovací, řídicí nebo regulační zařízení a konstrukční skupiny s výjimkou hořáku s nuceným proudem vzduchu a zdroje tepla těmito hořáky vybavené, které jsou samostatně uváděny na trh a jsou určeny k zabudování do spotřebičů jako jejich součást, nebo pro připojení ke spotřebičům (dále jen „vybavení“).

a) správně instalovány a pravidelně udržovány podle návodu k použití,

b) provozovány při obvyklých odchylkách jakosti plynného paliva a při běžném kolísání připojovacího přetlaku,

c) používány ve shodě se zamýšleným účelem nebo způsobem, který lze rozumně předvídat.