OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
POHOTOVOSTNÍ PLÁNY A PROGRAMY OZDRAVOVÁNÍ
Pohotovostní plány
Programy ozdravování zvířat
HLÁŠENÍ NÁKAZ A OČKOVÁNÍ ZVÍŘAT
Hlášení nákaz
Očkování zvířat
§ 9
Státní veterinární správa hlásí Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím tohoto úřadu o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení1f).
§ 12
Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po uvědomění Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní zájmy Unie v oblasti ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se bere zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v daných oblastech, na potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a na zeměpisné pásmo, v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování je závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda dojdou k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování změnit, rozšířit nebo ukončit.
POSTUP PŘI TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
§ 22
Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě i dezinsekce a deratizace podle § 21.
§ 23
Jsou-li nakažená nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme krajská veterinární správa vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních plánů celostátní pohotovostní plány pro případy výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto plány obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného postupu při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nákazy a ochraně před jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je považováno za nezbytné k rychlé likvidaci ohniska nákazy, včetně budov, zařízení, prostředků a materiálů.
(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s přihlédnutím k místním podmínkám.
(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány Komisi ke schválení.
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se povahy jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.
(2) Krajské veterinární správy v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.
(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených v rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1b).
(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy.
(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen „Unie“) na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární správa postupuje podle rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1c).
(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1c).
(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropské unie o hlášení nákaz1d).
(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1
a) primární ohnisko nákazy uvedené v odstavci 1, zjištěné na území České republiky,
b) po likvidaci posledního ohniska této nákazy ukončení ochranných a zdolávacích opatření zavedených k jejímu zdolání.
(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po
b) ukončení ochranných a zdolávacích opatření podle odstavce 2 písm. b).
a) zjištění primárního ohniska nákazy podle odstavce 2 písm. a),
(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.
(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce; předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených rozhodnutím Evropské unie o způsobu hlášení nákaz1e).
(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území České republiky.
(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa nejpozději v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení.
(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.
b) Komise přijala rozhodnutí o doplnění ochranných a zdolávacích opatření o opatření týkající se očkování zvířat.
6. doba trvání očkování,
5. oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,
4. druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena očkování,
3. způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,
2. typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,
1. koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,
(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze v případech a za podmínek stanovených předpisy Evropské unie a touto vyhláškou jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že
a) zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na těchto kritériích:
b) použito hyperimunní sérum.
a) očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích uvedených v § 13 odst. 1,
(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být
b) postupu v případech, kdy dojde ke zjištění klinických příznaků nákazy u očkovaného zvířete nebo k jeho úhynu.
(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky
a) provádění a průběhu očkování,
(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče povoluje zákon o léčivech1g).
b) zůstávala v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem neprodlené porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není podezřelé z nákazy.
(1) Vyžadují-li to předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v ochranných a zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata
a) byla identifikována pomocí srozumitelného a dobře čitelného označení způsobem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, popřípadě způsobem stanoveným Státní veterinární správou,
(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování zvířat druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na základě opatření přijatého Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.
(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „Stálý výbor“) o výsledcích prováděného očkování.
a) zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru cílené sledování (dále jen „sledování“) tohoto hospodářství a vyšetřování podezřelých zvířat za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem a za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře i podezřelá zvířata;
2. všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu, která jsou v hospodářství, byla držena na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom krajská veterinární správa podle okolností přihlíží i k případné úloze vektorů,
1. sečetl všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu a zaznamenal u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat. Dále nařídí chovateli tyto údaje aktualizovat, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, aby je mohly zkontrolovat při každé kontrole, prováděné v hospodářství,
b) nařídí chovateli zejména, aby
3. umístil ve vchodech do budov, prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.
(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“) některou z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na danou nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě1h), nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy z hospodářství nebo do hospodářství, podléhá v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlasu krajské veterinární správy, která také stanoví podmínky pro předcházení jakémukoli nebezpečí šíření nákazy.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž sleduje
a) dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím, než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu,
b) možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá,
c) pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,
d) případný výskyt a rozšíření vektorů.
(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona vhodná opatření, odpovídající témuž účelu.
(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším kontaktním hospodářstvím.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.
b) neškodné odstranění nebo vhodné zpracování či ošetření některých předmětů či materiálů, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka, hnůj a močůvka, které mohou přenášet původce nákazy. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy, má být zajištěno zničení původce nákazy nebo jeho vektora;
c) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci budov, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich bezprostřední okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 21.
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, provádí krajská veterinární správa epizootologické šetření podle § 13 odst. 3 a nařídí v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to
a) neprodlené utracení, popřípadě poražení všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství. Kadávery uhynulých a utracených zvířat se v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu2) neškodně odstraňují v asanačním podniku, anebo jsou spáleny či zahrabány, pokud možno na místě. Tyto činnosti se provádějí takovým způsobem, aby se nebezpečí šíření původce nákazy snížilo na nejnižší možnou míru;
(2) Je-li nařízeno zahrabání kadáverů uhynulých a utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, provádí se na zahrabovištích uvedených v havarijních plánech kraje nebo pohotovostních plánech. Nelze-li využít těchto zahrabovišť, provede se zahrabání v dostatečné hloubce (§ 40 odst. 4 zákona), aby tyto kadávery a jiné vedlejší živočišné produkty, které mohou být nositeli původce nákazy, nemohly být vyhrabány masožravými zvířaty, a na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i na kontaktní hospodářství, pokud je důvodné podezření z jejich možné infekce.
(4) Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání nákazy, jakož i provádění epizootologického šetření.
(1) Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona v infikovaném hospodářství, které sestává ze 2 nebo více oddělených produkčních jednotek, upustit od požadavků stanovených v § 15 odst. 1 písm. a) v případě nákazou nedotčených produkčních jednotek za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdí, že
b) jejich oddělení znemožňuje přenos nákazy z jedné jednotky do druhé.
a) struktura a velikost těchto jednotek a činnosti prováděné v jejich rámci zaručují jejich oddělení co do stájí a zařízení, krmiva, krmení a personálu a
b) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického šetření.
a) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno;
(2) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že nákaza mohla být zavlečena
(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část hospodářství a na zvířata, která se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy, jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, anebo jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů vnímavých na příslušnou nákazu.
(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km, v případě potřeby i další pásmo s omezením.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s příslušnou nákazou, jednak s organizací zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného značení a výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími prostředky, k zajištění náležité informovanosti osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o ochranných a zdolávacích opatřeních a k uplatňování těchto opatření.
(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu, spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány tohoto státu.
(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v odstavci 1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření; přitom se berou v úvahu zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické podmínky, přítomnost, rozšíření a typ vektorů, výsledky epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo – pokud v ochranném pásmu nejsou takové jatky – na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;
c) zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z infikovaného hospodářství podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanovit jinou dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření, v případě potřeby pak stanovit též pozorovací dobu pro ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických indikátorů nákazy.
(3) Státní veterinární správa informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.
(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;
b) zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně určených. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po železnici nebo silnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
c) přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem krajské veterinární správy;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od posledního zaznamenaného případu onemocnění. Po uplynutí této doby mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna a přímou cestou přepravena pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.
(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.
a) všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,
b) zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,
c) každé zvíře je evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem,3)
(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší než 30 dnů v důsledku výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li tím potíže s ustájením zvířat, může krajská veterinární správa v souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona na základě žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si chovatelem uváděné skutečnosti a důvody ověřila a pokud
d) hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma dozoru.
(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena nezbytná opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí být provedeny čištění a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné přepravě.
b) dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v koncentracích schválených krajskou veterinární správou,
c) podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře.
(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného hospodářství nařízené v rámci ochranných a zdolávacích opatření jsou prováděny
a) způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce nákazy,
(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací krajská veterinární správa prověří, zda byla všechna nařízená opatření náležitě splněna, včetně specifických postupů stanovených pro některé nákazy, a zda uplynula přiměřená doba, zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy před zahájením nového chovu zvířat (dále jen „repopulace“) v hospodářství.
(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření ke zjištění přítomnosti původce nákazy vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona národní referenční laboratoře, příslušné pro jednotlivé nákazy popřípadě referenční laboratoře, technicky a personálně vybavené tak, aby mohly kdykoli, zejména při prvním výskytu nákazy, zjistit typ, subtyp a variantu příslušného původce, jakož i další laboratoře uvedené v § 52 odst. 3 zákona. Použijí přitom diagnostické metody stanovené v souladu s jednotlivými postupy a metodami schválenými orgány Unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy nebo jinak v souladu s předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání.
(2) Národní referenční laboratoř
a) odpovídá za koordinaci standardů a diagnostických metod používaných v České republice při diagnostice příslušných nákaz a za testování očkovacích látek,
b) může poskytnout ostatním diagnostickým laboratořím diagnostická činidla,
c) kontroluje jakost diagnostických činidel používaných v České republice,
d) provádí pravidelně srovnávací testy používaných diagnostických metod,
e) uchovává izoláty virů příslušných nákaz pocházející z případů potvrzených v České republice,
f) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních diagnostických laboratořích,
g) spolupracuje s příslušnými referenčními laboratořemi v rámci Unie.
(3) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam národních referenčních laboratoří a zpřístupní jej, včetně jakýchkoli pozdějších změn, ostatním členským státům a veřejnosti.
(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13 až 24 i pro tlumení a zdolávání těchto nákaz.
(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24 přiměřeně se zřetelem na povahu a závažnost příslušné nákazy, na možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání, jakož i na místní podmínky.