ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ

VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT

KATARÁLNÍ HOREČKA OVCÍ

KLASICKÝ MOR PRASAT
Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat divokých
Očkování proti klasickému moru prasat

NEWCASTLESKÁ CHOROBA
(PSEUDOMOR DRŮBEŽE)

MOR KONÍ

TRANSMISIVNÍ SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE

3. jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění vezikulární chorobou prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,

1. byl izolován virus vezikulární choroby prasat buď z prasat, anebo z prostředí,

2. jsou prasata, která jsou séropozitivní na vezikulární chorobu prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují změny příznačné pro tuto nákazu, nebo

a) v hospodářství, ve kterém

b) v jiných stádech, ve kterých jsou zjištěna séropozitivní prasata. V tomto případě provede krajská veterinární správa před potvrzením přítomnosti nákazy další vyšetření, zejména opětovné namátkové testování v odstupu nejméně 28 dnů od předchozího odběru vzorků. Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti až do skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření neprokážou výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále séropozitivní, krajská veterinární správa nařídí, aby byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně odstraněna, anebo poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být na jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso musí být určeno výhradně pro tuzemský trh.

(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty druhů vnímavých na tuto nákazu a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu prasat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata pocházející z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována na jatky nacházející se v tomto pásmu;

a) identifikace (soupis) všech hospodářství, v nichž jsou zvířata druhů vnímavých na tuto nákazu;

1. přímo na jatky jí určené, přednostně uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě na jatky byla klinicky vyšetřena, každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem³) a přeprava prasat se uskutečňuje dopravními prostředky zaplombovanými krajskou veterinární správou. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována. Po vstupu na jatky jsou prasata držena a porážena odděleně od ostatních prasat. Dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě prasat se před opuštěním jatek vyčistí a dezinfikují. Při provádění prohlídky prasat před poražením a po poražení má úřední veterinární lékař na zřeteli příznaky, které by mohly souviset s přítomností viru vezikulární choroby prasat. Po poražení prasat se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků jejich krve a v případě pozitivních výsledků jejich vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),

d) dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité uvnitř ochranného pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány (krmivo, podestýlka, hnůj, močůvka apod.), nesmí opustit hospodářství uvnitř ochranného pásma, ochranné pásmo nebo jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek použitý k přepravě prasat neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl zkontrolován úředním veterinárním lékařem;

e) prasata nesmí opustit hospodářství, v němž jsou držena, po dobu 21 dnů, které následují po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce. Po této době může krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění prasat z hospodářství

f) maso pocházející z prasat uvedených pod písmenem e) bodem 1

2. musí být získáno, porcováno, přepravováno a skladováno odděleně od masa určeného pro obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod a nesmí být použito k výrobě masných výrobků určených pro obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod, pokud nebylo podrobeno ošetření podle předpisů o veterinárních požadavcích na živočišné produkty⁴).

1. se nesmí stát předmětem obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodního obchodu a musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti stanoveným předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty⁴),

2. výjimečně přímo do jiných míst uvnitř ochranného pásma, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem a každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem,³)

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,

b) klinického vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v pásmu, jež umožňuje konstatovat, že tato prasata nejeví žádné příznaky onemocnění, z nichž by bylo možno usuzovat na přítomnost vezikulární choroby prasat, jakož i sérologického vyšetření statisticky reprezentativního vzorku těchto prasat, provedeného způsobem uplatňovaným v Unii se zřetelem ke způsobu přenosu vezikulární choroby prasat a ke způsobu chovu prasat, jímž nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru této nákazy.

(3) Vyšetření a odběr vzorků podle odstavce 2 písm. b) mohou být provedeny až za 28 dnů po čištění a dezinfekci infikovaného hospodářství.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

(5) V případě, že zákazy uvedené v odstavci 1 písm. e) jsou v platnosti déle než 30 dnů z důvodu výskytu dalších případů nákazy, a vzniknou-li v důsledku toho problémy s chovem zvířat, může krajská veterinární správa na základě odůvodněné žádosti chovatele a pokud úřední veterinární lékař ověřil stav věcí, povolit přepravu zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu. Ustanovení odstavce 1 písm. e) platí obdobně.

1. všechna prasata přítomná v hospodářství byla během 48 hodin před přepravou zkontrolována,

c) přemístění prasat z pásma dozoru může být krajskou veterinární správou povoleno, jestliže

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

b) přemísťování prasat z hospodářství v pásmu jinam než na jatky je možné, jen pokud v předcházejících 21 dnech nebylo do hospodářství, z něhož mají být prasata přemístěna, zařazeno žádné prase. Chovatel musí zaznamenávat veškerá přemístění prasat;

a) soupis všech hospodářství s chovem prasat;

2. všechna prasata určená k přepravě byla během 48 hodin před přepravou klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,

3. sérologickým vyšetřením statisticky reprezentativního vzorku prasat určených k přepravě, provedeným během 14 dnů před přepravou, nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Pokud jde o jatečná prasata, sérologické vyšetření může být provedeno se vzorky krve odebranými na jatkách, na něž jsou prasata podle určení krajské veterinární správy přepravena. V případě pozitivních výsledků vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),

4. každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem³),

5. dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě těchto prasat byly po přepravě vyčištěny a dezinfikovány;

d) dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány, uvnitř pásma dozoru mohou opustit toto pásmo jen po čištění a dezinfekci způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.

b) ochranných a zdolávacích opatření nařízených pro ochranné pásmo.

a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována do náležitého provedení

b) důvodného předpokladu, že prasata některého hospodářství byla nakažena v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, aby prasata z tohoto hospodářství podléhala omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 16 odst. 2 a 3 nejméně do doby, kdy se v hospodářství provede jednak klinické vyšetření prasat s negativním výsledkem, jednak v souladu s § 27 odst. 2 písm. b) sérologické vyšetření statisticky reprezentativního vzorku prasat, při němž se neprokáže přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Klinické a sérologické vyšetření může být provedeno až za 28 dnů, které uplynou od případné kontaminace prasat,

a) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat, aby kromě ochranných a zdolávacích opatření podle § 13 a 15 maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a provedením ochranných a zdolávacích opatření bylo podle možnosti pod dohledem úředního veterinárního lékaře dohledáno a neškodně odstraněno takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření viru vezikulární choroby prasat,

c) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat na jatkách, aby

(1) Krajská veterinární správa nařídí dále v případě

4. žádná prasata nebyla dodána k porážce před uplynutím nejméně 24 hodin po dokončení čištění a dezinfekce podle bodu 3.

3. bylo provedeno čištění a dezinfekce budov a jejich vybavení, včetně dopravních prostředků, podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

2. jatečně opracovaná těla a droby nakažených prasat byly neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření vezikulární choroby prasat,

1. všechna prasata přítomná na jatkách byla neprodleně poražena,

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(1) Repopulace v hospodářství je možná za podmínek § 22, a to až po uplynutí 4 týdnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce.

a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením určitého omezeného počtu kontrolních indikátorových selat, která reagovala negativně při kontrole přítomnosti protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Kontrolní indikátorová selata se podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístí v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 28 dnech po jejich rozmístění se u nich provede klinické vyšetření a odběr vzorků k sérologickému vyšetření. Jestliže žádné z těchto selat nevykazuje klinické příznaky vezikulární choroby prasat a jestliže u žádného z nich nedošlo k vytvoření protilátek proti viru této nákazy, může být provedena celková repopulace;

1. všechna prasata, která pocházejí z hospodářství nacházejícího se mimo pásma, v nichž jsou uplatňována omezující ochranná a zdolávací opatření z důvodu vezikulární choroby prasat, a jsou séronegativní, se přemístí do chovu během 8 dnů,

2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství po dobu 60 dnů od přemístění posledních prasat do hospodářství,

3. prasata přemístěná do chovu (repopulované stádo) se podle pokynů krajské veterinární správy vyšetří klinicky a sérologicky. Toto vyšetření může být provedeno nejdříve za 28 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

(2) Při opětovném ustájení zvířat se přihlédne k druhu zemědělské činnosti vykonávané v hospodářství. V případě

c) vektor - hmyz rodu Culicoides schopný přenášet katarální horečku ovcí, který má být zjišťován v souladu s postupem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání;

a) zvíře vnímavého druhu - každý přežvýkavec;

b) zvířata - zvířata patřící k vnímavým druhům, s výjimkou volně žijících zvířat, pro která mohou být orgány Unie přijata zvláštní opatření;

d) živá oslabená očkovací látka - očkovací látka vyráběná upravením terénního izolátu viru katarální horečky ovcí pomocí následných pasáží na tkáňových kulturách nebo v kuřecích embryích.

(1) Je-li v hospodářství nacházejícím se v oblasti, která nepodléhá omezením v důsledku ochranných a zdolávacích opatření nařízených v souvislosti s výskytem katarální horečky ovcí nebo podezřením z jejího výskytu, jedno nebo více zvířat vnímavého druhu podezřelých z této nákazy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

c) nařídí chovateli zejména, aby

a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, klinicky vyšetří podezřelá a uhynulá zvířata nebo zajistí jejich pitvu;

b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, zejména míst vhodných k jeho rozmnožování;

5. zabezpečil v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu²) neškodné odstranění kadáverů zvířat uhynulých v hospodářství.

4. ošetřoval pravidelně zvířata vnímavého druhu, budovy používané k jejich ustájení a jejich okolí, především místa příznivá pro vektory, schválenými insekticidními prostředky. Četnost ošetření určí krajská veterinární správa se zřetelem na dobu účinnosti použitého insekticidního prostředku a na klimatické podmínky,

3. omezil možnost pohybu zvířat vnímavého druhu, včetně jejich pobytu mimo stáj, v době aktivity vektorů, pokud lze předpokládat, že jsou k dispozici prostředky k provedení tohoto opatření,

2. dodržoval zákaz jakéhokoli přemísťování zvířat vnímavého druhu z hospodářství nebo do hospodářství,

1. provedl soupis zvířat vnímavého druhu, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých a nakažených, jakož i zvířat, která mohla být nakažena. Údaje soupisu chovatel aktualizuje, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládá orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

(2) Krajská veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí⁵),

a) provede epizootologické šetření,

c) poskytuje údaje o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů uvedených v písmenu a) Státní veterinární správě, která plní informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí⁵).

b) uplatňuje programy pro sledování katarální horečky ovcí v uzavřených pásmech a pro dozor nad katarální horečkou ovcí mimo uzavřená pásma,

(3) Do doby zavedení opatření uvedených v odstavci 1 se zvířata vnímavého druhu nepřemísťují z hospodářství nebo do hospodářství a podle možností je omezen jejich pohyb v době aktivity vektorů.

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být uplatněna i ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou infikována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být ukončena, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu katarální horečky ovcí.

4. uplatnění dalších opatření stanovených Komisí, zejména pokud jde o zavedení programu očkování nebo jiných alternativních opatření,

b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

a) krajská veterinární správa nařídí

3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 32 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km (včetně ochranného pásma) okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství). Toto pásmo může být rozšířeno nebo zúženo na základě epizootologických, zeměpisných, ekologických nebo meteorologických faktorů,

2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,²)

1. poražení zvířat vnímavého druhu v rozsahu, který pokládá za nezbytný k zamezení šíření nákazy,

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt katarální horečky ovcí,

(1) Státní veterinární správa může v rámci ochranných a zdolávacích opatření v souladu s § 15 odst. 1 písm. i) a § 48 odst. 1 písm. e) zákona povolit použití očkovacích látek proti katarální horečce ovcí, a to na základě výsledků posouzení rizik provedeného Státní veterinární správou. O povolení použití očkovacích látek proti katarální horečce ovcí Státní veterinární správa uvědomí před zahájením očkování Komisi.

(2) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomí o ochranném a zdolávacím opatření podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a o případném rozšíření nebo zúžení pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 3 Komisi.

(2) Je-li použita živá oslabená očkovací látka, vymezí Státní veterinární správa v rámci ochranných a zdolávacích opatření ochranné pásmo, které zahrnuje přinejmenším oblast, ve které se provádí očkování. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem.

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 34 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru, přičemž bere v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s katarální horečkou ovcí, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno očkování proti katarální horečce ovcí živou oslabenou očkovací látkou.

(3) Ochranné pásmo a pásmo dozoru tvoří uzavřené pásmo.

c) zákaz přemísťování zvířat vnímavého druhu z pásma, pokud krajská veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí⁵), nestanovila jinak.

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavého druhu uvnitř pásma;

b) uskutečňování programu epizootologického dozoru, založeného na sledování indikátorových skupin skotu nebo jiného druhu zvířat vnímavého druhu, není-li skot k dispozici, jakož i populací vektora,

(2) Státní veterinární správa může dát Komisi podnět k tomu, aby rozhodla o očkování zvířat vnímavého druhu v ochranném pásmu proti katarální horečce ovcí a o jejich označení.

b) byl důsledně dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti katarální horečce ovcí živou oslabenou očkovací látkou.

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru

a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst. 1,

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 34 odst. 1, § 35 a 36 a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s opatřeními stanovenými Komisí.

a) hlásí Komisi a ostatním členským státům primární ohniska a ohniska katarální horečky ovcí,

b) poskytuje jim související epizootologické informace o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů sledování katarální horečky ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí.

c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen „diagnostická příručka“), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,

b) prase divoké – prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,

a) prase – jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,

g) vnímavá populace prasat divokých – část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,

h) zpracování – jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu uvedeného v přímo použitelném předpisu Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,²) které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,

i) markerová vakcína – očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,

d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat – jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,

k) kontaktní hospodářství – hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem,

l) hospodářství – jakýkoli zemědělský či jiný objekt, v němž jsou trvale nebo dočasně chována či držena prasata. Za hospodářství v tomto smyslu se nepovažují jatky, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena a mohou být lovena prasata divoká; tyto ohrazené prostory mají takovou velikost a členění, jež vylučují použití opatření stanovených v § 41 odst. 1 a 2,

m) zamořená oblast – oblast, v níž se po potvrzení jednoho nebo více případů klasického moru prasat u prasat divokých uplatňují eradikační opatření podle § 15 nebo 16.

j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat – oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km²; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km², anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,

e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých – jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,

f) meta-populace prasat divokých – jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,

a) ohniscích klasického moru prasat potvrzených v hospodářství,

(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatním členským státům výskyt klasického moru prasat a poskytne jim informace o

c) primárních případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých,

b) případech klasického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v dopravních prostředcích,

d) výsledcích epizootologického šetření.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.

b) o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.

a) o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v hospodářství evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem.³)

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit,

2. držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,

3. dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,

4. dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa, spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování,

b) provede epizootologické šetření na základě dotazníků připravených v rámci pohotovostních plánů podle § 56;

c) nařídí chovateli zejména, aby

5. zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,

6. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.

a) sleduje příslušné hospodářství;

1. sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

a) uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat;

b) vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární správa

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.

c) dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

d) dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;

e) ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;

f) po odstranění prasat provedení čištění a dezinfekce budov sloužících k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, podestýlky, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.

b) odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, krajská veterinární správa nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a) neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b) epizootologické šetření.

(2) Krajská veterinární správa provede dále

a) v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,

(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

b) uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z jednoho stáda do druhého.

(1) Krajská veterinární správa může v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění

a) prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;

(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat.

(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.

h) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř ochranného pásma,

1. na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom Státní veterinární správa neprodleně informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

b) klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich evidence a označení v souladu s plemenářským zákonem,³) a to do 7 dnů po vymezení ochranného pásma,

c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství, pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas krajská veterinární správa v souladu s písmenem g). Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky; rozhodnutím orgánů Unie může být umožněna přeprava prasat pocházejících z území vně ochranného pásma za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

d) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné pásmo bez souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím vyčištěn, dezinfikován a zkontrolován,

e) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu krajské veterinární správy,

f) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

g) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství. Po 30 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek odstavce 3 přímou přepravu prasat z hospodářství

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

i) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit na žádost chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z hospodářství přímo

b) prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných krajskou veterinární správou,

a) úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u odpovídajícího počtu z nich, a zkontroluje jejich označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být prokázáno, že prasata nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem,³)

c) dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,

d) od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,

e) v případě přemístění těchto prasat na jatky

(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 2 je možné při splnění těchto podmínek:

4. čerstvé maso pocházející z těchto jatek je označeno stejným způsobem, jakým se označuje čerstvé maso pocházející z prasat uvedených v § 27 odst. 1 písm. e) bodě 1, a v podniku určeném krajskou veterinární správou následně ošetřeno v souladu s právními předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty⁴). Zásilka tohoto masa je před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována krajskou veterinární správou a zůstane tak po celou dobu přepravy.

3. při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k přítomnosti viru klasického moru prasat,

2. prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně od ostatních prasat,

1. krajská veterinární správa, která vykonává na jatkách státní veterinární dozor, je uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto jatky a o jejich příjezdu na jatky uvědomí krajskou veterinární správu odpovědnou za odeslání prasat,

a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

f) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce hospodářství. Po 21 dnech může krajská veterinární správa povolit za podmínek § 44 odst. 3 přemístění prasat z hospodářství k přímému převozu

e) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

d) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních 7 dnů po vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,

c) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro přepravu prasat, nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn a dezinfikován,

b) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

h) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

g) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř pásma dozoru,

1. na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom Státní veterinární správa bez prodlení informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit za podmínek uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z hospodářství přímo

b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována nejméně do provedení

(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.

2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,

3. repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních indikátorových prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat nebo u nichž nebyla při laboratorním vyšetření prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Tato indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění se u nich v souladu s diagnostickou příručkou odeberou vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být přemístěna žádná prasata dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

1. všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,

(3) Uplyne-li však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od postupu uvedeného v odstavci 2.

(1) V případě

1. neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v dopravních prostředcích,

2. neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností a odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

3. předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních prostředků podle § 46,

4. epizootologické šetření,

5. izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,

6. zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor prasat, po dobu nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce provedených v souladu s § 46.

b) zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací opatření:

a) podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zahájí krajská veterinární správa neprodleně v souladu s diagnostickou příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu uvedené nákazy,

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření neukáže na jiný zdroj nebo směr šíření nákazy, uplatňují se v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.

a) provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu této nákazy,

b) informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby podle zvláštního právního předpisu,⁶)

c) vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla ulovena či nalezena mrtvá.

(1) Jakmile krajská veterinární správa získá poznatky o tom, že prasata divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,

7. zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem prasat,

b) sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí zejména tato ochranná a zdolávací opatření:

2. stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,

1. soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření. Jde-li o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,

4. provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;

1. zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. b),

8. zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.

6. vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých za účelem omezení jeho šíření

5. dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,

4. použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství,

3. zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,

2. držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,

3. vypracování plánu eradikace,

a) ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při

a) všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

b) izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.

(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.

(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření

b) uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.

a) přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako zamořená,

(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy. Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne stanoveného při schvalování plánu.

o) orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace, a dozorem nad jejich plněním;

p) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;

q) opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).

g) postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;

j) požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění šíření nákazy;

i) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých prasat divokých, zejména jejich mláďat;

a) výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;

b) vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;

c) organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, biology, uživateli honitby⁶) a ochránci volně žijící zvěře;

h) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;

(1) Plán eradikace obsahuje:

(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.

d) obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;

e) způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;

f) přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v zamořené oblasti a v jejím okolí;

k) způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena z oběhu a části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

n) kritéria pro ukončení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;

m) sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;

l) epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;

(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění přítomnosti původce klasického moru prasat a identifikace genetického typu izolátů viru se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích a dalších laboratořích uvedených v § 52 odst. 3 zákona.

(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou. Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam těchto laboratoří a jiných zařízení.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru prasat zakázáno.

(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.

(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

3. do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku sérologického vyšetření na protilátky proti viru klasického moru prasat.

a) všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) a čerstvé maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4,

b) tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit, že všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno, budou v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po skončení očkování a že čerstvé maso, získané z těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.

a) Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v souladu s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;

c) přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství původu, s výjimkou přepravy

b) odběr spermatu, vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;

a) přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž jsou chována, s výjimkou přepravy k neprodlené porážce;

c) sperma, vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována, v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

b) všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem uvedeným v § 44 odst. 3 písm. e) bodě 4;

a) oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo v její blízkosti, k neprodlené porážce, anebo do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení a neškodnému odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

i) dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v nichž bylo provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti očkování, zejména má-li být použita markerová vakcína.

(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být dodržována po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.

(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona zavádějí ochranná a zdolávací opatření zakazující

(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny následující podmínky:

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena, jestliže

(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena,

(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může Státní veterinární správa v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona a kladným vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva či jejich produktů a obchodování s nimi postup odlišný od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že

h) kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování nebo ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být uplatněna v kontaktních hospodářstvích,

g) opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,

f) označování a evidenci očkovaných prasat,

1. na jatky k neprodlené porážce,

2. do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, z něhož mají být odeslána přímo na jatky,

a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování,

e) době trvání očkování,

d) očkovací látce, která má být použita,

c) kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,

b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu hospodářství s chovem prasat v této oblasti,

b) všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.

a) může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena nebo utracena, a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a dezinfekce,

b) musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V případě nového ustájení prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, musí být tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového ustájení prasat a v průběhu této doby nesmí být povoleno přemísťování prasat z hospodářství.

a) před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán odpovídající ustanovení odstavce 1,

b) Státní veterinární správa předložila v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o průběhu očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,

c) byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci s orgány Komise v souladu s § 53 odst. 8 zákona, vyžaduje-li to zajištění jednotného uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti klasickému moru prasat.

(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k potvrzení klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li dostupné epizootologické údaje nebezpečí jeho šíření.

(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území sousedního členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a zdolávací opatření k tlumení klasického moru prasat u prasat divokých, musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování a ochrannými a zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském státě.

(4) Státní veterinární správa předkládá Komisi a ostatním členským státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování spolu se zprávou uvedenou v § 51 odst. 2.

b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast je vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);

c) očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;

l) dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.

k) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;

j) orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu, a dozorem nad jejich plněním;

i) předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou zvažována při ověřování účinnosti očkování;

d) zabezpečení očkování mláďat;

f) přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;

h) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném případě nutné;

g) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;

e) předpokládané době trvání očkování;

a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování;

b) regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a připravenosti vzhledem k možnosti výskytu nákazy.

a) požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro případ nouzového očkování,

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, rovněž musí obsahovat přesné určení

(3) Státní veterinární správa provede každých 5 let aktualizaci pohotovostního plánu uvedeného v odstavci 1 a předloží jej Komisi ke schválení.

(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování pohotovostního plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně zřizují celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy, jakož i skupina odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí odborné pomoci příslušným orgánům při tlumení a zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví pohotovostní plán.

(3) Některé úkoly celostátního krizového centra tlumení nákazy mohou být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud tím nebudou ohroženy cíle celostátního krizového centra tlumení nákazy.

(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným orgánům zejména při

a) epizootologickém šetření,

b) odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho výsledků,

c) zavádění opatření k tlumení nákazy.

(2) Celostátní krizové centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za

a) určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,

b) koordinaci postupu krajských krizových center tlumení nákazy, zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření těmito centry a rozmístění osob a materiálových zdrojů do krajských center tlumení nákazy,

c) poskytování informací příslušným orgánům a osobám,

d) organizování nouzového očkování a vymezení pásem očkování, je-li to třeba,

e) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, orgány Policie České republiky a hromadnými sdělovacími prostředky.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování ustanovení odstavců 1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října příslušného roku.

(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.

(1) Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

c) drůbež podezřelá z nakažení – veškerá drůbež, která mohla být v přímém nebo nepřímém kontaktu s virem newcastleské choroby,

b) drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež s klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, které zakládají podezření na newcastleskou chorobu,

a) nakažená drůbež – veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené laboratoři potvrzena newcastleská choroba, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro newcastleskou chorobu,

d) poštovní holub – každý holub, který je přemístěn nebo určen k přemístění ze zařízení, v němž je držen nebo chován (dále jen „holubník“) k vypuštění takovým způsobem, aby se mohl volně pomocí letu vrátit do svého holubníku nebo na jiné místo určení.

(2) Ustanovení této hlavy se vztahují jen na tlumení a zdolávání newcastleské choroby u drůbeže chované v hospodářstvích, u poštovních holubů a u jiných ptáků držených v zajetí; nepoužijí se v případě výskytu newcastleské choroby u volně žijících ptáků.

3. zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství,

2. držel všechnu drůbež v hospodářství na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu,

1. provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;

b) nařídí chovateli zejména, aby

c) provede epizootologické šetření.

5. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;

4. dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich odesílání přímo do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce,

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa, vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiv, podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet newcastleskou chorobu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(3) Krajská veterinární správa může provést a v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 i ve vztahu k jiným hospodářstvím v případě, že jejich budovy, poloha nebo kontakty s hospodářstvím uvedeným v odstavci 1 odůvodňují podezření z možnosti infekce.

a) neprodlené utracení, popřípadě poražení veškeré drůbeže v hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;

e) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 88.

d) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby nebo která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla předtím řádně dezinfikována;

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí krajská veterinární správa další ochranná a zdolávací opatření, a to:

b) neškodné odstranění nebo odpovídající ošetření všech materiálů, látek a odpadů, jako jsou krmivo, podestýlka a hnůj, které mohou být kontaminovány, podle pokynů úředního veterinárního lékaře. Tímto ošetřením se zajistí zničení viru newcastleské choroby;

c) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).

(1) Byl-li kmen viru newcastleské choroby, mající index intracelebrální patogenity (ICPI) vyšší než 0,7 a nižší než 1,2, izolován v hejnu drůbeže, v němž se neprojevují žádné klinické příznaky newcastleské choroby, a bylo-li prokázáno příslušnou referenční laboratoří Unie, že tento izolát viru pochází ze živé oslabené očkovací látky proti newcastleské chorobě, může se krajská veterinární správa nařizující další ochranná a zdolávací opatření odchýlit od požadavků uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 3 za předpokladu, že

a) hospodářství, o něž se jedná, bude po dobu 30 dnů sledováno,

b) budou uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80 odst. 1 písm. b) bodech 1, 2, 4 a 5 a odst. 2,

c) žádná drůbež neopustí hospodářství s výjimkou drůbeže, která je přepravována přímo na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona; o záměru odeslat tuto drůbež na jatky k porážce musí být informován orgán vykonávající na těchto jatkách státní veterinární dozor. Po příchodu na jatky musí být tato drůbež držena a porážena odděleně od ostatní drůbeže.

(2) Čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže uvedené v odstavci 1, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty.⁷)

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 82 odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové míře, že se virus newcastleské choroby nemůže šířit z jednoho hejna do druhého.

(2) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že drůbež v některém hospodářství mohla být nakažena v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem kontroly přemísťování drůbeže v hospodářství a případného nařízení opatření uvedených v odstavci 3.

(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na jatky k neprodlené porážce. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt newcastleské choroby v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládaného nakažení drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.

(5) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že poštovní holubi nebo celý holubník byli kontaminováni virem newcastleské choroby, přijme veškerá vhodná ochranná a zdolávací opatření včetně zákazu pohybu poštovních holubů mimo holubník po dobu 21 dnů.

(4) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují jiné osoby.

(1) Byl-li výskyt newcastleské choroby potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s newcastleskou chorobou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

c) držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její izolaci;

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

d) používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech do hospodářství a východech a výjezdech z hospodářství;

e) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích⁸) a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené přemístění

f) kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;

g) zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;

h) zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.

1. drůbeže k neprodlené porážce na jatky, které jsou v zamořené oblasti, a není-li to možné, na jiné jatky určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty,⁷)

2. jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež. Toto hospodářství musí být sledováno v souladu s § 84 odst. 2. Nelze-li přemístit jednodenní kuřata nebo kuřice připravené ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, je možno přemístit je se souhlasem krajské veterinární správy a v souladu s rozhodnutím Komise vyžádaným v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona do hospodářství, které je umístěno mimo pásmo dozoru a je sledováno v souladu s § 84 odst. 2,

3. násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být provedeno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou a pod dohledem úředního veterinárního lékaře; dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i po použití.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou být ukončena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.

(4) Potvrdí-li epizootologické šetření, že ohnisko nákazy je způsobeno infekcí, která se nešíří, může být se souhlasem Komise rozsah ochranného pásma zmenšen a doba jeho trvání zkrácena.

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

g) bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.⁸)

f) zákaz konání trhů, výstav nebo jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;

e) zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b) kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;

c) zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty;⁷)

d) zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být ukončena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88.

(3) Pro případné zmenšení rozsahu a zkrácení doby trvání pásma dozoru platí obdobně § 86 odst. 4.

b) uloží

a) stanoví v rámci mimořádných veterinárních opatření pravidla umožňující sledování pohybu vajec, drůbeže a ptáků držených v zajetí,

1. chovatelům drůbeže, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, aby poskytovali orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor na jejich požádání informace o pohybu drůbeže, vajec a poštovních holubů z jejich hospodářství nebo do jejich hospodářství, jakož i informace o výstavách nebo soutěžích, na nichž se zúčastnili poštovní holubi,

2. osobám podílejícím se na přepravě drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí a na obchodování s nimi, aby poskytovaly orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor veškeré informace o pohybu drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, na jejichž přepravě se podílely nebo s nimiž obchodovaly a aby předkládaly odpovídající doklady.

(1) Očkování drůbeže proti newcastleské chorobě lze provádět v rámci preventivních opatření nebo jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s použitím schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.

(2) Provádí-li se očkování v rámci preventivních opatření, informuje o tom Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat údaje o vlastnostech a složení každé použité očkovací látky, způsobech kontroly její distribuce, skladování a použití, druzích a kategoriích drůbeže, která může nebo musí být podrobena očkování, oblasti, ve kterých může nebo musí být provedeno očkování, a důvodech, pro něž bylo očkování prováděno.

(3) Výjimečně lze přistoupit pod dohledem úředního veterinárního lékaře k zeměpisně a časově vymezenému nouzovému očkování drůbeže proti newcastleské chorobě, a to za podmínek uvedených v § 12 a po informaci Komise a ostatních členských států v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona prostřednictvím Stálého výboru o nákazové situaci, týkající se newcastleské choroby, a o programu nouzového očkování. V souvislosti s nouzovým očkováním nesmí být očkována nebo přeočkována drůbež v hospodářství, které podléhá omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením podle § 80 a 82.

(4) Mají-li být očkováni poštovní holubi, musí o tom být informována v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise a orgány veterinární správy musí zajistit, aby pořadatelé soutěží a výstav poštovních holubů přijali pokyny, podle nichž budou do seznamů pro tyto soutěže a výstavy zapisováni pouze poštovní holubi, kteří jsou očkováni proti newcastleské chorobě.

b) očkována v rámci tohoto očkování nebo již dříve všechna drůbež určeného druhu, vylíhnutá nebo začleněná do hospodářství v oblasti očkování,

c) pro násadová vejce, která pocházejí od drůbeže určené k reprodukci a očkované nejméně před 3 týdny, pokud tato vejce a jejich obaly byly předem dezinfikovány.

b) po uplynutí 21 dnů pro očkovanou drůbež, která je určena k neprodlené porážce,

a) pro jednodenní kuřata určená k produkci masa, která jsou přemísťována do hospodářství, v němž jsou očkována. Toto hospodářství musí být sledováno až do doby, kdy jsou kuřata poražena,

c) zakázáno v průběhu očkování přemísťování drůbeže, která patří k druhům určeným k očkování a která je chována v hospodářstvích v oblasti očkování, s výjimkou

a) očkovány všechny druhy drůbeže určené k očkování v co nejkratší době,

2. drůbeže přepravované přímo na jatky v oblasti očkování k neprodlené porážce. Jsou-li jatky mimo oblast očkování, nelze do nich přepravovat drůbež dříve, než krajská veterinární správa provede kontrolu hospodářství.

1. jednodenních kuřat přemísťovaných do hospodářství v oblasti očkování, v nichž jsou očkována,

(4) Od očkování určitých hejn drůbeže, která mají mimořádnou hodnotu z vědeckého hlediska podle odstavce 1 písm. a) a b), lze upustit, a to za podmínky, že bude zajištěna ochrana zdraví těchto hejn a že tato hejna budou podléhat periodickému sérologickému sledování.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 se uplatňují po dobu 3 měsíců od skončení očkování; mohou být obnovena na jedno nebo několik dalších tříměsíčních období.

(2) Jakmile je očkování skončeno, může být povoleno přemístění z oblasti očkování

(1) Dojde-li k očkování podle § 90 odst. 3, musí být

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru o nákazové situaci a o ochranných a zdolávacích opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 3, a to podle vzoru stanoveného Komisí.

(4) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

a) zahájí neprodleně sledování holubníku nebo hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,

b) nařídí chovateli zejména, aby žádný holub nebo jiný pták držený v zajetí, ani nic jiného, co by mohlo přenést newcastleskou chorobu, nemohli opustit holubník nebo hospodářství.

a) další ochranná a zdolávací opatření, uvedená v § 82 odst. 1 písm. a), b), e) a odst. 3, nebo přinejmenším

(3) Byl-li potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí krajská veterinární správa pro poštovní holuby nebo jiné ptáky držené v zajetí a pro holubníky nebo hospodářství

b) zákaz pohybu poštovních holubů nebo jiných ptáků držených v zajetí mimo holubník nebo hospodářství na dobu nejméně 60 dnů po posledním výskytu klinických příznaků newcastleské choroby a neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány. Tímto ošetřením musí být zajištěno zničení viru newcastleské choroby a likvidace všech odpadů nahromaděných během uvedeného období 60 dnů.

(1) Jsou-li poštovní holubi nebo jiní ptáci držení v zajetí podezřelí z nákazy newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

(2) Využití jiných kuchyňských nebo drůbežích odpadů k výživě drůbeže může být povoleno pouze po jejich tepelném ošetření ve vhodných zařízeních, které zajistí zničení viru newcastleské choroby.

(1) Kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků nesmí být používány k výživě drůbeže. Tyto odpady musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

4. použil vhodné dezinfekční prostředky v budovách, v nichž jsou koňovití ustájeni, a v jejich okolí,

2. držel všechny koňovité na jejich stáních, popřípadě na jiných místech chráněných proti vektorovi,

c) nařídí chovateli zejména, aby

5. zabezpečil neškodné odstranění kadáverů koňovitých v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty.²)

1. provedl soupis všech koňovitých, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více koňovitých podezřelých z nákazy morem koní, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření, klinicky vyšetří každého koňovitého, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;

b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, a aby byly použity vhodné prostředky k dezinfekci těchto míst;

3. dodržoval zákaz přemísťování koňovitých z hospodářství nebo do hospodářství,

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 95 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství), zahrnutého do ochranného pásma,

1. utracení všech koňovitých v infikovaném hospodářství, kteří jsou nakaženi nebo vykazují klinické příznaky moru koní,

b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

a) krajská veterinární správa nařídí

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt moru koní,

4. očkování všech koňovitých v pásmu uvedeném v bodě 3 schválenou očkovací látkou a jejich označení zřetelnou a neodstranitelnou značkou používanou v těchto případech v Unii. Na základě epizootologických, zeměpisných, meteorologických a klimatických faktorů však může být od očkování upuštěno. O tom musí být uvědoměna Státní veterinární správou v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise,

2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,²)

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i mimo pásmo uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud vzhledem k zeměpisným, meteorologickým či klimatickým okolnostem nebo k přemísťování koňovitých z hospodářství či do hospodářství je důvodné podezření na rozšíření moru koní. O tomto rozšíření ochranných a zdolávacích opatření musí být informována v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise.

(3) Pro vymezování pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 3 platí § 17 odst. 4 obdobně.

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 97 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru tak, jak to umožňují epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory související jednak s morem koní, jednak s organizací jeho zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno žádné očkování.

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s koňovitými uvnitř pásma;

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

b) zákaz opouštění hospodářství koňovitými s výjimkou jejich přímé přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře k nutné porážce na jatky v ochranném pásmu, anebo pokud nejsou jatky v ochranném pásmu na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou.

(2) Krajská veterinární správa provádí pravidelné kontroly hospodářství uvedených v odstavci 1 písm. a) a klinické vyšetření koňovitých v těchto hospodářstvích, zahrnující v případě potřeby též odběr vzorků k laboratornímu vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může na základě kladného vyjádření Komise nařídit, aby bylo v ochranném pásmu provedeno i očkování koňovitých proti moru koní a označení očkovaných zvířat zvláštní značkou používanou v těchto případech v Unii.

a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 99 odst. 1 a 2. Nejsou-li v pásmu dozoru jatky, mohou být koňovití poráženi v ochranném pásmu na jatkách určených krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,

b) byl dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti moru koní.

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 97 odst. 1, § 98 odst. 1 a 2, § 99 a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s postupem stanoveným Komisí. Bylo-li prováděno očkování podle § 97 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle § 99 odst. 3, nesmí být doba uplatňování ochranných a zdolávacích opatření kratší než 12 měsíců.

3. Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních přijatých v této oblasti.

a) z ochranného pásma nebo z pásma dozoru za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem upravujícím veterinární podmínky, kterými se řídí přemísťování koňovitých a jejich dovoz z třetích zemí, do karanténní stanice,

b) v pásmech se stejným statusem se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za těchto podmínek:

2. koňovití neopustí hospodářství, v němž byli očkováni, dříve než po uplynutí 60 dnů od očkování,

1. koňovití se podrobí veterinární kontrole úředním veterinárním lékařem, jsou označeni a evidováni v souladu s plemenářským zákonem³) a jsou provázeni požadovaným průvodním dokladem,